zpět čínské námořní síly

Čínské námořnictvo

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Čínské raketové čluny

připravil ing. Radek Valkovič

Houku (Hegu, Type 024)

Čína stavěla velké množství torpédových člunů pro obranu svého dlouhého pobřeží, ale už od 50. let bylo jasné, že torpéda nejsou dostatečně účinné. Zavedení raketových člunů třídy Komar a Osa do výzbroje SSSR ukázalo, že malé čluny mohou být nadále nositeli smrtelně nebezpečných zbraní. První raketové čluny Číny tak byly kopie velmi rozšířené sovětské třídy Komar. Po dodání několika kusů ze SSSR bylo po přerušení vzájemných vztahů rozhodnuto o výrobě těchto člunů. Celkem jich bylo v Číně postaveno přibližně 200 a tvořily páteř obrany pobřeží před případnou americkou, tchaiwanskou nebo sovětskou invazí. Čínská vláda měla obavy (oprávněné), že v případě zakolísání režimu např. po smrti vůdce nebo vzpouře v ozbrojených silách vypuknou nepokoje a dojde k invazi Tchaiwanských sil a vypukne nová občanská válka. Proto vedení Čínského námořnictva (PLAN) dalo projektu velkou prioritu.
Na rozdíl od sovětských Komarů měly čínské čluny ocelové trupy. První vstoupil do služby v roce 1966, v dalších letech se výroba rozjížděla, od roku 1971 se vyrábělo přibližně 10 člunů ročně. Byly velmi obávané až do roku 1973, kdy flotilu egyptských a syrských člunů smetli Izraelci v Yom Kippurské válce a prokázali jejich velkou zranitelnost při denních akcích. Při nasazení v noci a za ztížené viditelnosti zejména proti transportním lodím tyto čluny nadále představovaly hrozbu, navíc díky malému ponoru mohly operovat v mělkých pobřežních vodách, zátokách a na čínských řekách. Také proto zůstaly ve výzbroji dlouhá léta a byly vyřazovány ze služby v průběhu 80. a 90. let, část je jich pořád v rezervě.
Číňané tyto čluny také vyvážely do dalších zemí, do Pákistánu byly dodány čtyři lodě označované jako třída Haibat v roce 1981. Pět člunů třídy Durbar slouží v Bangladéši (od roku 1981), Egypt získal pět člunů v roce 1984. Posledním zákazníkem se stal v roce 1997 Irán, který nakoupil 10 člunů, údajně jsou vyzbrojeny 2 střelami C-801.

Výtlak 69 t standardní, 79,2 t plný.
Rozměry: délka 27 m (88,6 ft), šířka 6,3 m (20,7 ft), ponor 1,3 m (4,3ft).
Pohon: 4 diesely L-12V-180, 4800 HP (3,53 MW), 4 šrouby 37,5 uzlu.
Dosah: 400 mil při 30 uzlech.
Výzbroj: 25 mm/60 dvojče (kadence 270 ran/min, vezená zásoba 500 nábojů), 2 střely SY-1 – rychlost Mach 0,9, 513 kg hlavice na 45 km (SY-1A až na 80 km).
Vybavení: radar Square Tie v pásmu I, udávaný dosah 40 mil (74 km), ale zde mnohem méně kvůli omezení horizontem – asi jen 20-30 km.
Posádka: 17 (z toho 2 důstojníci).

Huangfeng (Type 021)

Stavěn od 60. let jako kopie sovětské třídy Osa I, po dodávce několika (asi 4) člunů ze SSSR jich bylo v Šanghaji postaveno asi 104, z nich oficiálně slouží ještě asi 60, většina z nich je ale v rezervě. Jsou větší a silněji vyzbrojené než třída Hegu, radar má větší dosah (je ve větší výšce nad hladinou), čluny mají větší akční rádius a lepší nautické vlastnosti. Několik novějších lodí bylo patrně přezbrojeno 4 raketami YJ-8 (C-801), což výrazně zvedlo jejich bojovou sílu.
Čluny vyzbrojené raketami SY-1 byly v roce 1984 dodány do Pákistánu – čtyři třídy Sabqat/Azmat s výzbrojí 2x2 děla 25 mm/80, čtyři čluny třídy Durdharsha s raketami SY-1 přišly do Bangladéše v roce 1988, pátý v roce 1992. Až 12 kusů dodáno nebo smontováno v Severní Koreji, která rozběhla vlastní výrobu (s čínskou nebo ruskou podporou – dodávky dílů). Čluny vyzbrojené střelami C-801 dodány do Jemenu v roce 1995 (3 kusy), do Iránu dodáno 5 člunů v roce 1994 a dalších 5 v roce 1996.

Výtlak: 173 t standard, 205 t plný.
Rozměry: délka 38,75 m, šířka 7,6 m, ponor 2,99 m.
Pohon: 3 diesely M503A, 12 000 HP, 3 lodní vrtule, rychlost až 35 uzlů.
Dosah: 800 mil při 30 uzlech, 5 dní na moři.
Výzbroj: 2x2 děla ráže 30 mm, 4 rakety SY-1 nebo C-801.
Vybavení: radary Square Tie, Rice Lamp, navigační radar.
Posádka: 28

Houxin (Type 037-II)

Tato třída rychlých raketových člunů vznikla v 90. letech na základě trupu stíhače ponorek třídy Haiqing (Type 037-I) jako náhrada zastaralých člunů předchozích tříd. Na zádi jsou umístněny dva dvojité kontejnery protilodních střel YJ-8 (C-801). První loď vstoupila do služby v roce 1991, do ukončení programu v roce 2002 vzniklo v Šanghaji celkem 19 lodí. Stejně jako u předchozích typů je úroveň elektronické výzbroje a vybavení velmi slabá, výhodou oproti předchozím jsou výrazně kvalitnější rakety YJ-8 srovnatelné s francouzskými Exocety, navíc s větším dostřelem. Slabinou je absence účinné protivzdušné obrany. Lodě této velikosti je obtížné ukrývat v zátokách, velikost radarového odrazu usnadňuje zachycení člunu a jeho zasažení, díky malému ponoru ale mohou operovat i na řekách. Pro ochranu čínského pobřeží, noční útoky a pro operace u Tchaiwanu při účinném krytí letouny Su-27 je ale výzbroj dostatečná.
Jediný zahraniční zákazník je Burma, která koupila v letech 1996-97 šest lodí třída Maga.

Čísla lodí: 715-719, 751-760, 764-767 (celkem 19)

Výtlak: 478 t.
Rozměry: délka 62 m, šířka 7,2 m, ponor 2,24 m.
Pohon: čtyři diesely 13 200 HP, čtyři vrtule, rychlost až 32 uzlů, dosah 3200 km při 18 uzlech (dle jiných zdrojů 750 mil při 18 uzlech).
Výzbroj: 2x2 děla ráže 37 mm Typ 76A (400 ran/min, dostřel až 9,4 km), 2x2 kulomety ráže 14,5 mm, 4 rakety YJ-8 (2x2).
Vybavení: hladinový radar Square Tie (Type 352E, také navádění raket) a střelecký Rice Lamp (Type 374G nebo EFR-1 pro řízení střelby 37 mm děl).
Posádka: 60.

Houjian (Type 520T)

Tato třída lodí se stavěla v Guangzhou od začátku 90. let. Bylo postaveno pět lodí, první čtyři vstoupily do služby v letech 1991-1995, slouží v Hong Kongu od roku 1997, poslední upravená vstoupila do služby v roce 2001. Na rozdíl od ostatních je vyzbrojena ruským 76 mm dělem AK-176, které má omezenou schopnost sestřelovat protilodní rakety. Tyto lodě mají moderní elektronické vybavení včetně počítačového bojového systému. Elektronika výrazně zvedla cenu lodí, to je asi hlavní důvod jejich nízkého počtu. Prostory posádky jsou klimatizovány, loď má tvarovaný trup pro snížení radarového odrazu. Konstrukčně vychází z předchozí třídy Houxin se zvětšeným výtlakem a posílenou výzbrojí. Rakety jsou umístněny nesymetricky, tři kontejnery na levoboku a dva na pravoboku, což vede k omylům v udávaných počtech nesených střel. Některé zdroje (Hazegray) mluví o šesté lodi ztracené v roce 1997, ostatní ale tuto informaci nepotvrzují.

Lodě: č.770 Yangjiang, 771 Shunde, 772 Nanhai, 773 Fanyu, 774.

Výtlak: 520 t.
Rozměry: délka 65,4 m, šířka 8,4 m, ponor 2,4 m.
Pohon: tři diesely SEMT-Pielstick 15 840 HP, tři vrtule, rychlost až 33,5 uzlu, dosah 3200 km při 18 uzlech.
Výzbroj: dvojhlavňové dělo ráže 37 mm nebo 76 mm AK-176 na přídi (AK-176 má kadenci 120 ran/min a dostřel 12 km), 2x2 děla ráže 30 mm na zádi, 5 raket YJ-8.
Vybavení: hladinový radar Square Tie (Type 352E, rakety), střelecký Rice Lamp (Type 347G, 37 mm děla), optronický systém Typ 88C pro řízení střelby 30 mm děl.
Posádka: 75.

Katamarán 2208

Nejnovější třída rychlých raketových člunů nejmodernější konstrukce. Jde o tzv. wave piercing catamaran – katamarán s trupem tvarovaným pro vyvození vztlaku, který zvedá loď a snižuje odpor vody, takže člun téměř letí nad hladinou, podhladinová část trupu „řeže“ vodu. Pohon zajišťují čtyři vodní trysky, zdrojem energie jsou diesely nebo plynové turbíny. Koncepce katamaránu zajišťuje vysokou stabilitu při velké rychlosti a velkých vlnách, to také zlepšuje práci senzorů. Nadhladinová část je navržena s ohledem na minimální radarový odraz a snížení ostatních demaskujících jevů. Mezi kontejnery s raketami je umístněn kryt přijímače datalinku pro utajený přenos dat. Je tak možný útok v pasivním módu, kdy informace o cílech získávají čluny z jiných zdrojů – letadel, lodí nebo i družic.
Loděnice v Šanghaji spustila první člun číslo 2208 na vodu v dubnu 2004, v současnosti prochází zkouškami. Zatím se staví další dvě lodě (č. 2210 a 2211), existence člunu č. 2209 není jistá. Pokud se konstrukce osvědčí, je jisté, že jich bude postaveno víc, možná i několik desítek kusů. Jedná se o jednu z nejmodernějších konstrukcí rychlých raketových člunů na světě.

Č. 2208, 2210, 2211.

Údaje jsou odhadované.
Rozměry: délka cca 45 m, šířka cca 10 m.
Rychlost: nad 40 uzlů.
Výzbroj: ruský 30 mm šestihlavňový AK-630, patrně 4 protilodní rakety (YJ-82 nebo nadzvukové YJ-12).
Vybavení: vyhledávací radar, navigační radar, optronický systém palby 30 mm děla, datalink, počítačový bojový řídící systém.

 

Zdroje:
http://www.sinodefence.com/navy/littoral/default.asp
http://personal.inet.fi/cool/foxfour/sovmis/chimis-css-n.html
http://www.fas.org/man/dod-101/sys/ship/row/plan/huangfeng.htm
http://www.emeraldesigns.com/matchup/partol.htm
http://www.hazegray.org/worldnav/china/littoral.htm

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles