zpět čínské námořní síly

Čínské námořnictvo

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Aukce.Military.cz


Čínské ponorky

připravil ing. Radek Valkovič

Čínské námořnictvo (PLAN)
Obrovský ekonomický rozvoj Číny, který začal v 80. letech a který se v posledních 10 letech ještě urychlil, pozvedl Čínu z role nebezpečné zaostalé komunistické země na pozici velmoci, která za několik let zaujme 2. místo na světě hned po USA a nechá za sebou takové průmyslové a ekonomické velmoci jako je Japonsko, Velká Británie, Francie nebo Německo. Čínský politický systém, který není ani komunismus, ani kapitalismus, ani vojenská diktatura, a přitom zahrnuje významné prvky všech těchto tří systémů, se zdá být pro Čínu ideálním.
Čínské námořnictvo se v průběhu posledních 50 let proměnilo jako snad žádné jiné. Zatímco po vzniku Číny v roce 1949 v podstatě neexistovalo, dnes představuje významnou sílu, která byla od začátku budována kvůli dvěma účelům: umožnit obsazení Taiwanu a zajistit Číně pozici světové velmoci. Čínský průmysl a věda byly těžce poškozeny v 60. letech Kulturní revolucí a Velkým skokem, vzhledem k likvidaci technické inteligence a zrušení vysokých škol. Pozdější obnova byla obtížná a většina schopných pracovníků pracovala v jaderném a raketovém průmyslu, který měl přednost, takže nezůstali téměř žádní odborníci pro ostatní obory. Situace se zlepšovala jen velmi pomalu. Čínské vedení vynaložilo obrovské úsilí na stavbu jaderných ponorek, ale výsledek není nijak impozantní. Obrovský význam tak pro Čínu měla „pomoc“ Francie v 80. a Ruska v 90. letech.
Čínské námořnictvo (PLAN - The People's Liberation Army Navy) je rozděleno na tři floty: Severní (North Sea Fleet), Východní (East Sea Fl.) a Jižní (South Sea Fl.).
Protože Taiwan je ostrovní stát životně závislý na dovozu a vývozu zboží po moři a jeho ochranu garantovala 7. flota amerického námořnictva, byl hlavní důraz PLAN kladen na ponorky.

Čínské ponorkové síly
V 50. letech 20. století dodal Sovětský svaz 14 ponorek válečných tříd M, Šč a S, které byly postupně doplňovány dodávkami a domácí výrobou známého sovětského typu projekt 613 (Whiskey), která tehdy představovala moderní lodě středního dosahu. Do roku 1964 Čína dostala 6 lodí a vyrobila dalších 15, které sloužily až do 80. let, část ještě jako cvičná v 90. letech. Jaderné ponorky domácí výroby jsou zařazeny do atomové ponorkové divize v Qingdau, patří pod Severní flotu.

    Romeo (Typ 033, exportní označení ES 3)

Vůbec nejpočetnější typ Čínských ponorek, sovětský projekt 633, v Číně označované jako třída 033. V roce 1959 SSSR souhlasil s produkcí v Číně a začal předávat podklady a potřebné díly. V roce 1960 ale došlo k rozchodu se SSSR a v srpnu 1960 Sověti zastavily všechnu podporu. Čína se ale rozhodla v projektu pokračovat vlastními silami, první ponorka byla spuštěna na vodu v loděnici Jiangnan v prosinci 1965. K produkci se připojily taky loděnice Wuhan, Huludao a Guangzhou. Produkce skončila po vyrobení 84 ponorek pro čínské loďstvo v roce 1987, dalších 6 koupila KLDR a 2 Egypt. Ponorky se liší od ruského typu 633 kvůli čínským možnostem a požadavkům, například zvětšený akční rádius díky větším nádržím a provedeným modernizacím. V roce 1992 sloužily ještě všechny, vzhledem k zastaralosti jsou ale postupně vyřazovány a v roce 2003 bylo ve službě 30 kusů, částečně v rezervě a část plní cvičné úkoly. Třída Romeo posílila početní stav Čínského námořnictva, ale už v 70. letech začala beznadějně zastarávat a čekat na náhradu.
Známé označení lodí: 256-260, 268-272, 275-280, 286, 287, 291-304, 343-349, 355.

Technická data:
Výtlak: 1475 t / 1830 t.
Rozměry: 76,6 m délka, šířka 6,7 m, ponor 5,2 m (při plavbě na hladině).
Pohon: 2 diesely 37D (celkem 4000 hp, 2,94 MW), 2 elektromotory (2700 hp, 1,98 MW), 2 vrtule, 15,2 uzlů na hladině, 13 ponořená, 10 šnorchlování, dosah 7000 mil, maximální operační hloubka je udávána mezi 270 - 300 m.
Výzbroj: 6 příďových a 2 záďové torpédomety ráže 533 mm, vezená zásoba je 14 torpéd (Yu-1, Yu-4) nebo 28 min. Ponorky jsou vybaveny vysokofrekvenčním sonarem s aktivním a pasivním režimem typ Hercules nebo Tamir 5, vyhledávacím radarem Snoop Tray, pracujícím v pásmu I, některé mají navíc průzkumné vybavení (ELINT). Poslední série jsou vybaveny licenčním francouzským nízkofrekvenčním pasivním sonarem Sintra DUUX-5.
Posádka: 54 (10 důstojníků).

Wuhan (Typ 033G, ES 5G)

Na základě třídy Romeo vznikla v loděnici Wuhan jediná čínská ponorka třídy Wuhan. Do služby vstoupila v roce 1983 pod číslem 351. Její hlavní výzbroj tvoří 6 raket YJ-8 (C-801) vypouštěných z kontejnerů umístněných kolem velitelské věže, vyhledávání cílů zajišťuje radar Snoop Tray. Protože se ponorka při odpalování střel musela vynořit a Čína vyvinula verzi střel odpalovanou z torpédometů, zůstala ponorka osamocena a pravděpodobně už byla vyřazena.

Technická data:
Výtlak: 1650 t / 2100 t.
Rozměry: 76,6 m délka, šířka 6,7 m, ponor 5,2 m (při plavbě na hladině).
Pohon: 2 diesely 37D (4000 hp, 2,94 MW), 2 elektromotory (2700 hp, 1,98 MW), 2 vrtule, 15 uzlů na hladině, 13 ponořená, 10 šnorchlování, 9000 mil při 9 uzlech.
Výzbroj: 6 příďových a 2 záďové torpédomety ráže 533 mm, zásoba 14 torpéd (Yu-1, Yu-4) nebo 28 min. Ponorka je vybavena vysokofrekvenčním sonarem typ Hercules nebo Tamir 5, radarem Snoop Tray, francouzským sonarem Sintra DUUX-5.
Posádka: 54 (10 důstojníků).

Ming (Typ 035, exportní ES 5)

V roce 1967 začal vývoj první čínské třídy ponorek s větší podvodní rychlostí a větším dosahem než u třídy Romeo. Stavba první prototypové lodi začala v loděnici Wuhan v říjnu 1969, spuštěna byla v červenci 1971 a do služby vstoupila v dubnu 1974. Dvě další vstoupily do služby do roku 1979, patřily k prototypové verzi ES5C/D a patrně sloužily hlavně k získání praktických zkušeností, údajně byly sešrotovány ještě v 80. letech, patrně pro mizernou kvalitu stavby. Výroba druhé série (ES 5E) začala v roce 1988 a skončila v roce 1995 dodáním 12. ponorky. Kvůli problémům s výrobou nové třídy ponorek bylo ještě v letech 1997 až 2000 vyrobeno dalších 6 lodí typu 035G (ES 5F?), které byly vybaveny novým systémem řízení palby a které jsou mnohem tišší. 12 lodí ES 5E slouží u Severní Floty, 6 lodí 035G u Jižní Floty.
16. dubna 2003 došlo při námořním cvičení na ponorce číslo 361 k tragické nehodě, 2. května oznámila čínská média, že mechanické problémy způsobily smrt celé posádky 70 lidí (na palubě byly kromě posádky další lidé – pozorovatelé a experti). Ponorka se zdála být stále funkční a byla odtažena na základnu k podrobnému prozkoumání. Patrně došlo k otravě, ale přesná příčina zatím oznámena nebyla.
Třída Ming patří k modernějším typům, 035G už dosahuje slušné úrovně.

Známé označení lodí: 232, 233, 342, 352-363, 305-309 (035G).

Technická data:
Výtlak: 1584 t / 2113 t.
Rozměry: 76 m délka, šířka 7,6 m, ponor 5,1 m.
Pohon: 2 diesely Shaanxi 6E 390 ZC1 (celkem 5200 hp, 3,82 MW), 2 elektromotory, 1 vrtule, 15 uzlů na hladině, 18 u. ponořená.
Výzbroj: 6 příďových a 2 záďové torpédomety ráže 533 mm, vezeno je 18 torpéd (Yu-1, Yu-4) nebo 32 min. Novější ponorky jsou vybaveny středofrekvenčním aktivním / pasivním sonarem Pike Jaw, pasivním sonarem DUUX 5, radarem Snoop Tray, systémem velení a řízení palby, typ 035G taky navigačním Magnavox SATNAV.
Posádka: 57 (10 důstojníků).

    Kilo (Typ 877EKM, 636)

V 90. létech zlepšení vztahů mezi Čínou a Ruskem umožnilo Číně koupit moderní ruské zbraně a získat tak přístup k nejnovějším zbrojním technologiím. Kromě letadel a lodí si Čína v roce 1996 objednala dvě moderní ponorky třídy Kilo (starší standartní exportní model Projekt 877EKM). Obě ponorky Čína dostala v roce 1998. Po prvních zkouškách Čína objednala další dvě ponorky nejmodernější verze Projekt 636, které byly dodány v roce 2000. Díky problémům s domácím typem Song Čína objednala dalších 8 ponorek třídy Kilo (Projekt 636), které mají být dodány do roku 2005. Tyto ponorky by údajně měly být vybaveny na vzduchu nezávislým pohonným systémem a mají nést protilodní rakety 3M54E Klub (SS-N-27, 450 kg hlavice na 220 km). Čína s Ruskem vyjednává o možnosti licenční výroby ponorek třídy Kilo. Supertiché ponorky typu 636 patří ke špičkovým diesel-elektrickým ponorkám, a pro Čínu znamenají výrazné posílení ponorkových sil. Zatím všechny čínské Kila slouží u Východní Floty se základnou v Ningbo v provincii Zhejiang. Čínské posádky ještě nejsou plně bojeschopné, ale už teď dělají hluboké vrásky Taiwanu a USA.

Známé označení: 364 - 367 (Yuanzheng 64 - 67).
Technická data:
Výtlak: 2350 t / 3000 t (3200 t ?).
Rozměry: 73 m délka, šířka 9,9 m, ponor 6,3 m.
Ponorná hloubka 300 m.
Pohon: 2 diesely po 1360 hp (1 MW), 1 elektromotor 5500 hp (4 MW), 1 elektromotor 190 hp pro tichý chod, sedmilistá vrtule a 4 manévrovací vrtulky, 11 uzlů na hladině, 20 ponořená (877EKM: 18), 7500 mil při 7 uzlech, 400 mil při 3 uzlech ponořená.
Výzbroj: 6 příďových torpédometů ráže 533 mm, vezeno je 18 torpéd (moderní ruské typy včetně superrychlých torpéd) nebo 24 min. Ponorky dále nesou protiletadlové rakety Strela nebo Igla (8 kusů, slouží v boji s protiponorkovými letouny a vrtulníky). Projekt 636 je vybaven digitálním sonarem MGM-400EKM, radarem, systémem rušení a špičkovým systémem velení a řízení palby MVU-110EM.
Posádka: 52.

Song (Typ 039)

Třída Song představuje nejnovější čínskou třídu ponorek, postavenou už podle západních standartů (např. diesely MTU). První členka této třídy byla spuštěna na vodu 25. května 1994 v loděnici Wuhan, ale do služby vstoupila až v roce 1998. Po zkušebních plavbách byla vzhledem ke stavebním nedostatkům zamítnuta další stavba lodí a projekt prošel kompletním přepracováním. První ponorka typu 039G vstoupila do služby v roce 2001. Od typu 039 se liší můstkem a dalšími úpravami trupu pro dosažení vyšší rychlosti. Druhý člun této třídy vstoupila do služby v roce 2002, další tři se ve Wuhanu staví. Ponorky mají kapkový trup, odhlučněný pohonný systém, sedmilistou vrtuli a povlak trupu tlumící hluk obdobný ponorkám třídy Kilo. Lodě jsou vybaveny systémem velení lodě a řízení palby vycházejícím ze systému třídy Ming. Odpovídá systémům západních ponorek z konce 70. let. Výzbroj také tvoří protilodní rakety YJ-8 (C-801) vystřelované z torpédometů při plavbě pod vodou. Lodě slouží u Východní floty (East Sea Fleet).

Známé označení lodí: 320 (Yuanzheng 20), 321 (Yuanzheng 21).

Technická data:
Výtlak: 1700 t / 2250 t.
Rozměry: 74,9 m délka, šířka 8,4 m, ponor 5,3 m.
Pohon: 4 diesely MTU 16V 396SE (celkem 6092 hp, 4,48 MW) se 4 alternátory, 1 elektromotor, 1 šroub, 15 uzlů na hladině, 22 ponořená.
Výzbroj: 6 příďových torpédometů ráže 533 mm, vezeno je 16 - 20 torpéd (Yu-4 a novější typy, protilodní rakety YJ-8) nebo miny. Ponorky jsou vybaveny středofrekvenčním sonarovým systémem a pasivním sonarem, RWR systémem typ 921A, systémem velení a řízení palby.
Posádka: 60 (10 důstojníků).

    Golf (Typ 031)

Čínské snahy o zařazení do raketového klubu velmocí začaly nákupem dílů na stavbu dvou raketových diesel-elektrických ponorek sovětské třídy Golf (Projekt 629) a 11 raket R-11F. Montáž lodí už bez sovětské pomoci se zdržela do roku 1966, ponorky sloužily hlavně pro zkoušky vyvíjených čínských ponorkových raket. Jedna z ponorek byla údajně v roce 1981 zničena, když při zkušebním podvodním startu raketa explodova-la. Druhá loď č. 200 v říjnu 1982 poprvé úspěšně vypustila čínskou balistickou raketu JL-1 na TPH, potom sloužila ke zkoušce nových raket JL-1A. Základnu má v Qingdau, od roku 1995 slouží k testům střely JL-2 (nese jen 1 střelu), podle některých zdrojů už byla vyřazena.

Technická data:
Výtlak: 2350 t / 2950 t.
Rozměry: 97,5 m délka, šířka 8,6 m, ponor 6,6 m.
Pohon: 3 diesely 37D (6000 hp, 4,41 MW), 3 elektromotory, 3 vrtule, 17 uzlů na hladině, 13 ponořená. Dosah 6000 mil.
Výzbroj: 3 balistické rakety R-11F, později 2 rakety JL-1 (CSS-NX-3, 1 hlavice 250 kt s doletem 2150 km), 6 příďových a 4 záďové torpédomety ráže 533 mm, torpéda Yu-4. Ponorka byla vybavena sonarem Pike Jaw a radarem Snoop Plate.
Posádka: 86 (12 důstojníků).

    Han (Typ 091)

První třída čínských jaderných ponorek. Stavba první ponorky začala v loděnici Huludao v roce 1968, spuštěna v roce 1971 a dokončena byla v roce 1974, druhá byla stavěna v letech 1974-1980, třetí s trupem delším o 8 m 1980-1984, čtvrtá 1984-1988 a pátá 1987-1990. Zkušební plavby 1. lodě, opravy a přestavby trvaly další léta, přičemž problémy s reaktorem byly z větší části odstraněny až po celkové přestavbě v polovině 80. let, při které pomáhali francouzští specialisté. V průběhu 90. let byly ponorky vybaveny francouzským vybavením. Celkem bylo postaveno 5 ponorek, 401 a 402 prošly přestavbou v polovině 80. let, ale údajně byly v roce 2000 vyřazeny. Úpravy ponorek č. 403 a 404 začaly v roce 1998 a v roce 2000 vstoupily opět do služby. Jedna ponorka slouží u Jižní floty (údajně dočasně), ostatní u Severní. Vzhledem k zastaralosti třídy Han už stavba dalších lodí neprobíhá a chystá se nová třída jaderných stíhacích ponorek SSN Typ 093, která má být rychlejší, větší a tišší.

Označení: 401 – 405 (Changzheng 1-5).

Technická data:
Výtlak: 4500 t / 5500 t.
Rozměry: 98,106 m ( od č. 403) délka, šířka 10 m, ponor 7,4 m.
Pohon: Jaderný tlakovodní (PWR) reaktor 90 MW, 2 turbíny, 1 vrtule, 12 uzlů na hladině, 25 ponořená.
Výzbroj: 6 příďových torpédometů ráže 533 mm, 20 torpéd (Yu-1, Yu-3, protilodní rakety YJ-8) nebo 36 min. Ponorka byla vybavena sonary Trout Cheek a DUUX-5, radarem Snoop Tray a RWR systémem Typ 921-A. Při přestavbě dostaly francouzský systém řízení palby a vybavení pro nový typ kabelem řízených torpéd.
Posádka: 75.

    Xia (Typ 092)

První a zatím jediná čínská SSBN – jaderná ponorka s 12 balistickými raketami. Stavba lodi č. 406 (Changzheng 6) začala v roce 1978 a spuštěna byla v roce 1981, zkušební odpaly raket JL-1 ale nebyly úspěšné kvůli vadnému systému palby, takže do služby vstoupila až po úspěšném startu 27. 9. 1988. Loď má základnu v Qingdao a patří pod Severní flotu. V letech 1995-2001 proběhla přestavba lodi a výměna raket JL-1 za typ JL-1A s doletem 3000-4000 km. Původně mělo být postaveno několik lodí této třídy, pro problémy s první lodí (hlučnost, závady) byl plán opuštěn a nyní probíhá příprava nového projektu SSBN Typ 094, který by měl být vybaven 16 raketami JL-2.

Technická data:
Výtlak: 5500 t / 6500 t.
Rozměry: 120 m délka, šířka 10 m, ponor 8 m.
Pohon: Jaderný tlakovodní (PWR) reaktor 90 MW, 2 turbíny, 2 vrtule, 12 uzlů na hladině, 22 uzlů ponořená.
Výzbroj: 12 raket JL-1A, 6 příďových torpédometů ráže 533 mm, 12 torpéd (Yu-3). Ponorka je vybavena sonary Trout Cheek a DUUX-5, radarem Snoop Tray a RWR systémem Typ 921-A. Dále má víceúčelový systém řízení, palbu raket a torpéd.
Posádka: 120.

Domácí výzbroj čínských ponorek:
Yu-1 (Typ 53-51) – neřízené klasické torpédo se 400 kg hlavicí, dosahem 9,2 km při 39 uzlech nebo 3,7 km při 51 uzlech.
Yu-3 (SET-65E) – aktivně / pasivně řízené akustické torpédo, dosah 15 km při 40 uzlech, 205 kg hlavice.
Yu-4 (SAET-60) pasivní akustické torpédo s 400 kg (?) hlavicí, dosahem 15 km při rychlosti 40 uzlů.
YJ-8 (C-801) – protilodní řízená raketa, variace na téma Exocet (patrně s francouzskou pomocí), raketový startovní i letový motor na TPH, 42 km dosah, rychlost Mach 0,9, 165 kg váží tvarovaná hlavice s opožděnou roznětkou.
JL-1 – první čínská ponorková raketa na TPH, 2 stupně, dolet 2150 km, hlavice 250 kt.
JL-1A – vylepšená verze s doletem 3000 - 4000 km (větší dolet je s lehčí hlavicí).
JL-2 – nejnovější třístupňová raketa, pozemní verze se jmenuje DF-31, dolet přesahuje 6000 km, hlavice buď 1 Mt, nebo typu MIRV (3 x 50-100 kt a klamné cíle).

Přehled klasifikace moderních ponorek najdete tady

Zdroje:
Válečné lodě 5 a 7
L+K různé čísla
ATM různé čísla
www.sinodefence.com
www.naval-technology.com
www.idsa-india.org/an-dec9-7.html
www.aeronautics.ru
www.ckb-rubin.ru/eng/project/submarine

 

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles