zpět britské bombardéry druhé světové války

Britské bombardéry
druhé světové války

připravil Jirka Wagner

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Aukce.Military.cz


Blackurn B-37 Firebrand



Firebrand byl konstruován jako moderní palubní stíhač, ale protože již z propočtů bylo jasné, že nepředčí svými výkony již vyráběný Supermarine Seafire, bylo rozhodnuto využít jeho nosnost pro dopravu podvěšených zbraní, zejména 840 kg torpéd. Vznikl tak nešťastně letoun, který nebyl ani ryba ani rak - stroj, jenž měl být v podstatě stíhačkou a torpédovým / bitevním letounem zároveň.

Výčet hlavních verzí
I Robustní letoun se širokorozchodným podvozkem (kvůli stabilitě na palubě). Poháněn motorem Napier Sabre III (24 válců, uspořádání do ležatého H) o solidním výkonu 2305 HP, chlazeným glykolovou směsí. Polozapuštěný kryt kokpitu byl umístěn příliš vzadu, takže přes velký motor a v trupu ukrytou nádrž pilot při pojíždění nic neviděl. V křídle měly být umístěny čtyři 20mm kanóny. Kromě tří prototypů bylo postaveno i 9 sériových letounů verze Mk.I, které však posloužily jen jako zkušební.
II Vážné poškození druhého prototypu Mk.I v únoru 1943 vedlo k celkové rekonstrukci zejména centroplánu, čímž vznikla nová verze Mk.II. Vzniklo 12 strojů.
III V prosinci 1943 vzlétla v prototypové formě další verze, do zkušebního provozu však byla zařazena v zimě roku 1944. Byla poháněna hvězdicovým motorem Bristol Centaurus VII nebo IX o výkonu 2400 HP, resp. 2520 HP. Bojového nasazení se již nedočkala, navíc si piloti stěžovali na špatnou směrovou stabilitu letounu při startu a kromě dalších nedostatků se projevila i zranitelnost ocasní části při dosednutí s vysunutým hákem. Postaveno bylo 27 strojů.
IV Vylepšená verze (vzlétla pár dní po ukončení války v Evropě) poháněná motorem Centaurus IX. Konečně vznikl letoun, který bylo možno považovat za použitelný jako torpédový a bombardovací - nikoliv však jako stíhací. Vyrobeno bylo 102 letounů.
5, 5A Ryze poválečná modernizovaná verze Mk.IV s křidélky ovládanými přes posilovač. Bylo vyrobeno 68 strojů, na standard Mk5 bylo také upraveno asi 40 letounů verze Mk.IV. Sloužily od října 1947 až do roku 1953.

Stručná charakteristika Firebrand Mk.IV
Základní funkce Stíhač / torpédový bombardér
Pohon Jeden dvouhvězdicový notor Bristol Centaurus IX
Výkon 2520 HP 1853 kW
Rozpětí 51,3 ft 15,63 m
Délka 38,75 ft 11,81 m
Výška 13,25 ft 4,04 m
Plocha křídel 383 sq ft 35,58 sq m
Hmotnost prázdná 11 457 lb 5197 kg
max. 16 700 lb 7575 kg
Rychlost max 342 mph 550 km/h
Poč. stoupavost 2600 ft/min 792 m/min
Dostup 34 580 ft 10 539 m
Dolet 746 mil 1200 km
Výzbroj 4x 20mm kulomet (200 nábojů každý); torpédo 840 kg nebo 2x 454 kg bomb nebo 6-8 raket
Posádka 1
První vzlet Prototyp Mk.I  27.2.1942
Datum výroby 17.5.1945
Vyrobeno 221 (všechny verze vč. poválečných)


Jirka Wagner

 

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles