zpět Britská obrněná technika

Britská obrněná technika

NAVIGACE

Britské tanky před 2. světovou válkou

Vickers 6-Ton

připravil Jan Lžičař

Vickers 6-Ton, někdy také znám jako Vickers Mk. E byl soukromně vyvinut společností Vickers-Armstrong Ltd. Na vývoji se mimo jiné podílely Vivian Carden a John Loyd. První prototyp byl postaven roku 1928

Pancéřování mělo tloušťku na většina místech korby 13 mm (přední část korby, boky korby), pancíř věže měl též tloušťku 13mm. Zadní část korby měla tloušťku 8 mm a spodek byl tlustý 5 mm. Výzbroj tvořil kanón Vickers QF (quick firing) ráže 47 mm a kulomet Vickers ráže 7,7 mm (0,303“) (Verze B) nebo 2 kulomety Vickers 7,7 mm. Tank byl poháněn motorem Armstrong-Siddeley Puma s výkonem 80-95 HP (záviselo na dodávané verzi motoru)(60-70 kW), který tanku při hmotnosti 7,2t na silnici dopřával rychlost 35 km/h. Převodovka byla čtyřstupňová + zpátečka. Tank měl zajímavý, patentem chráněný podvozek: Ten sestával na každé straně z hnacího kola vpředu, osmi dvojitých pojezdových kol s gumovými obručemi, napínacího kola vzadu a čtyř napínacích kladek. Zvláštní bylo zavěšení pojezdových kol. Vždy dvě dvojice byly spojeny a vypruženy listovými pery, které se uprostřed opíraly o závěsný bod podvozkové skupiny. Vždy první a poslední dvojice byla navíc uchycena na kyvném rameni, která umožňovala pohyb celé podvozkové skupiny. Nejvíce namáhaný první a poslední pár kol tak byl držen zmíněným kyvným ramenem a listovými pery, méně namáhaný druhý a třetí pár byl držen pouze listovými pery. Britská armáda nepřijala tento tank právě kvůli podvozku, jelikož se obávala malé robustnosti podvozku, avšak později se ukázalo, že vysoká pevnost ocelových pásů mu dává životnost přes 5000 km, což byl v té době nejlepší výkon.

Tank byl rozložen do tří částí, a to na prostor řidiče, bojový prostor (pro střelce a řidiče) a prostor motoru, prostor motoru a bojový prostor byl oddělen protipožární přepážkou. Prostor řidiče se nacházel vpředu napravo a před řidičem se nacházel dvojdílný poklop s průzorem.

Verze A měla dvě věžičky (v každé jeden kulomet Vickers), na každé z nich byl poklop, Verze B měla věž pouze jednu s kanónem ráže 47 mm a spřažený (koaxiální) kulomet Vickers ráže 7,7 mm. Kanón se spřaženým kulometem a věž s dvěma členy osádky byl velkou novinkou, jelikož před Vickersem Mk. E měly tanky buď kulomet anebo kanón či kanón se samostatně uloženým kulometem v přední části korby. Kanón se spřaženým kulometem nově umožňoval střelbu z obou zbraní zároveň a to že ve věži byli dva členi osádku zvyšovalo kadenci každé z těchto zbraní.

Krátce po zahájení výroby si Vickersy Mk. E objednaly SSSR, Řeck, Polsko, Bolívie, Siam (stát, který se rozkládal na části území dnešního Thajska), Finsko, Portugalsko, Čína a Bulharsko. Thajsko také objednalo několik Vickersů, ale objednávka byl zrušena, vzhledem k začátku války. Celkem bylo postaveno 153 Vickersů Mk. E.

První stroje, dodané Polsku měly tendenci přehřívat se, a tak bylo u nově postavených Vickersů na každou stranu korby přidáno několik odvzdušňovacích ventilů. Belgie objednala 

 

Vickers Mk. E ve verzi B                            Vickers Mk. E ve verzi A

Vickerse ve tzv. „verzi F“, což znamenalo, že tank měl namísto motoru Armstrong-Siddeley Puma motor Rolls-Royce Phantom II, chlazený vodou. Tento motor se nevešel do zadní části korby, a tak byl motor umístěn nalevo od věže, která byla posunuta doprava a mírně vzad. Verze F měla také novou věž a kanón s dlouhou hlavní. Verze F byla vybavena rádiem Marconi Type G2A. Tento tank byl v Belgii otestován, ale Belgičané ho zamítli, a tak byly vyrobené verze F exportovány do Finska a Siamu. Finové na některé tanky později lafetovali švédskou protitankovou pušku SA-18 ráže 37 mm, protitankové kanóny Bofors ráže 37 mm, později však lafetovali ukořistěné dlouhé sovětské hlavně ráže 45 mm 20K.

Poláci, kteří byli z tanku nadšení jich zakoupili 50 a vyráběli je v licenci jako 7TP, s polským kulometem a Dieselovým motorem. Jen 38 polských Vickersů Mk. E nastoupilo do služby, zbylých 12 zůstalo rozebraných, 22 tanků bylo předěláno na verzi B. Sověti tank vyráběli v licenci jako T-26, celkem vyrobili 12 000 T-26, v různých verzích. T-26 měly kulomet DT ráže 7,62 mm v každé věžičce nebo v jedné věžičce kanón ráže 37 mm a v druhé věžičce kulomet DT.

Na podvozku „VAE“ (jak továrna tank nazývala podle Vickers-Armstrong Mk. E) vznikl Vickers Universal Tractor, ten však nebyl britskou ani žádnou jiinou armádou přijat. Vickers vyvinul novou verzi traktoru se silnějším dieselovým motorem, který měl sloužit jako tahač dělostřelectva. Britská armáda tento traktor přijala jako Dragon, Medium Mk. IV. Poté byly použity jako tahače 60-pounderů (127 mm) u jednoho z těžkých dělostřeleckých pluků. Dragony byly nasazeny jako součást British Expeditionary Force (britský útvar bojující při po boku Francouzů při Německé invazi do Francie v roce 1940) ve Francii, kde padly do německých rukou. Jedno vozidlo koupila německá společnost Siemens-Schuckert v roce 1928, Čína koupila 23 kusů v roce 1935 a Indie koupila 18 traktorů v roce 1937. Siam podal na objednávku 26 vozidel vybavených protileteckými automatickými kanóny Vickers ráže 40 mm (Tento typ byl nazýván jako „pom-pom“)

Pro tank Vickers Mk. E vyvinul ing N. Straussler speciální pákové zařízení na překračování širokých zákopů. Vickers tento mechanismus propagoval, ale v praxi byl mechanismus ohodnocen jako nevyhovující a nezdařilý.

Tanky Vickers Mk. E byly v Polsku bojově nasazeny ve výzbroji 3. (Varšava) a 11. (Modlin). Tanky byly nejprve použity ke zpomalování německých rychle postupujících konvojů a mnoho tanků bylo zbytečně ztraceno v momentě, kdy jim došlo palivo. Tanky byly také použity v útoku na řece Visla, ale útok se změnil v ústup a Vickersy E, které přežily nedostatek paliva a poruchy byly do posledního zničeny v bojích u města Tomaszów Lubelski. Vickersy Mk. E byly také nasazeny v Zimní válce na straně Finska i na straně SSSR jako T-26. Zde se tanky zúčastnily finské ofenzivy u města Honkaniemi, kde 1 tank uvízl a většina byla zlikvidována palbou sovětských tanků T-26 a T-28, které byly ve značně větším počtu, jelikož Sověti připravovali ofenzivu v ten samý den na tom samém místě, ale proti Finům. Sověti ztratili 3 tanky.

Takticko-technické údaje:

Váha: 7,3 t
Rozměry: 4,56x2,16(typ A 2,08)x2,41 m
Výzbroj: 2 kulomety Vickers 7,7 mm (0,303“) (Verze A) nebo kulomet Vickers 7,7 mm a kanón Vickers QF ráže 47 mm
Max. rychlost (na silnici): 35 km/h
Max. rychlost (v terénu): 22 km/h
Dojezd (na silnici): 160 km
Dojezd (v terénu): 90 km
Překročitelnost-šířka příkopu: 1,8 m
Výstupnost-výška kolmé stěny: 0,76 m
Brodivost: 0,9 m
Posádka: 3 (řidič, velitel-střelec, střelec)
Motor: Armstrong-Siddeley Puma o výkonu 80-95 HP (60-70 kW)
Výkon/hmotnost: 12,8 HP/t






Zdroje:

http://www.wwiivehicles.com/unitedkingdom/tanks_light/Vickers6Ton.htm                   

http://en.wikipedia.org/wiki/Vickers_E

http://www.fronta.cz/vickers-mk-e

http://www.freerepublic.com/focus/f-vetscor/1367686/posts

http://derela.republika.pl/vae.htm

 


Copyright © All Rights Reserved