NAVIGACE

HOME PAGE

Diskuse

Naše inzerce

Aukce.Military.cz

Atomové útočné ponorky

Technické údaje - Série 1 / Série 2

Rozměry trupu	85,4/89,4 x 9,8/9,5 x 9,5 m
Výtlak ponořené ponorky	5208/5900 tun
Výtlak vynořené ponorky	4700/5400tun
Maximální hloubka ponoru	300 metrů
Rychlost při plavbě na hladině	20 uzlů
Rychlost při plavbě pod vodou	32 uzlů
Torpédomety	5 x 533mm
Posádka	85 mužů

Ponorky třídy Trafalgar byly původně stavěny, v době studené války pro operace ve Středozemním moři a severním Atlantiku. Jejich konstrukce vychází z úspěšné třídy Swiftsure, která však zahrnuje celou řadu vylepšení. Díky těmto vylepšením jsou ponorky třídy Trafalgar nejrychlejší a zároveň i nejtišší britské atomové ponorky. Původně se počítalo se stavbou osmi plavidel této třídy, ale zadáno jich u firmy Vickers Shipbuilding & Engineering Ltd (VSEL) bylo pouze sedm. První ponorka Trafalgar byla objednána 7. dubna 1977, po ní následovala Turbulent 28. 7.1978, Tireless 5.7.1979, Torbay 26.7.1981, Trenchant 22.3.1983, Talent 10.10.1984 a jako poslední ponorka Triumph 3.7.1986.

Trup ponorek této třídy je pokryt speciální zvuk pohlcující hmotou, která chrání ponorku před prozrazením a pohlcuje sonarové impulsy. Směrová kormidla jsou vyztužená a hloubková kormidla jsou zatažitelná, aby ponorky lépe mohly prorazit vrstvu ledu, aniž by došlo k poškození těchto částí. Ponorky jsou poháněny jedním vodou chlazeným reaktorem PWR-1 firmy Rolls Royce, dvěma turbogenerátory WH Allen a novým proudovým pohonem, který nahradil mnohem hlučnější klasický lodní šroub. První ponorkou vybavenou tímto novým pohonem byla Turbulent. Kromě ponorky Trafalgar, která byla postavena dříve, než byl tento systém dokončen, jsou všechny ostatní plavidla této třídy již vybavena tímto pohonem. Jediný Trafalgar je tedy poháněn lodním šroubem. Rychlost ponorek se pohybuje okolo 32 uzlů a dokáží se ponořit do hloubky přes 300 metrů.

Ponorky jsou vybaveny navigačním systémem Kelvin Hughes typu 1006 nebo 1007. Sonarové vybavení ponorek se skládá ze sonaru typu Plessey Type 2020 nebo Marconi / Plessey 2074 vlečného sonaru (GEC Avionics Typ 2026 nebo Ferranti Typ 2046 nebo Marconi / Plessey 2057) a sonarů na trupu (BAE Typ 2007 AC nebo Marconi 2072). Ponorky jsou vybaveny dvěma periskopy, pozorovacím typu Pilkington Optronics Ck34 a útočným typu CH84

Pět 533 mm torpédometů je umístěno v přídi a je možné z nich odpalovat torpéda typu Spearfish, Tigerfish, střely Harpoon nebo vypouštět námořní miny. Do roku 2006 po instalaci zbrojního systému firmy Lockheed Martin Naval Electronic by měly být všechny ponorky této třídy schopné nést a odpalovat střely Tomahawk pro ničení pozemních cílů. Na obranu proti nepřátelským torpédům je ponorka vybavena dvěma výmetnicemi klamných cílů pro návnady typu 2066 a 2071.

Ponorky třídy Trafalgar tvoří druhou ponorkovou squadronu nazývanou HMS Defiance se základnou v Davenportu. Posádku se skládá z 97 námořníků včetně 13 důstojníků. Navzdory tomu, že se jedná o velmi sofistikovaná plavidla, vyskytla se u těchto ponorek v posledních letech řada závažných technických problémů. Mezi nejvážnější patří únik páry z trubíny ponorky Trenchant v roce 1998, kdy posádka byla nucena reaktor vypnout. Další velmi vážný problém se objevil nedávno. V květnu 2000 byly na chladícím potrubí ponorky Tireless objeveny trhliny. Tireless doplul na dieselový pohon do Gibraltaru, kde dodnes kotví. V říjnu téhož roku britská admiralita stáhla všechny ponorky této třídy z činné služby a podrobila je důkladné prohlídce. Na nejméně čtyřech dalších ponorkách byla zjištěna stejná závada. Zatím ovšem není jasné na kterých.

Ponorky

	Označení	Loděnice	Položení kýlu	Spuštění na vodu	Uvedení do služby
Trafalgar	S107	Vickers	15.4. 1979	1.7. 1981	27.5. 1983
Turbulent	S110	Vickers	8.5. 1980	1.12. 1982	28.4. 1984
Tireless	S117	Vickers	6.6. 1981	17.3. 1984	5.10. 1985
Torbay	S118	Vickers	3.12. 1982	8.3. 1985	7.2. 1987
Trenchant	S91	Vickers	28.10. 1985	3.11. 1986	14.1. 1989
Talent	S92	Vickers	13.5. 1986	5.4. 1988	12.5. 1990
Triumph	S93	Vickers	2.2. 1987	16.2. 1991	12.10. 1991

 

Třída SWIFTSURE

Rozměry trupu	82,9 x 9,8 x 8,5 m
Výtlak ponořené ponorky	4900 tun
Výtlak vynořené ponorky	4000/4400 tun
Maximální hloubka ponoru	300 metrů
Rychlost při plavbě na hladině	28 uzlů
Rychlost při plavbě pod vodou	30 uzlů
Torpédomety	5 x 533mm
Posádka	116 mužů (včetně 13 důstojníků)

Ponorky třídy Swiftsure, které konstrukčně vycházely ze zdařilé třídy ponorek Valiant, měly doplnit britskou flotilu atomových ponorek. Díky řadě vylepšení, jako například válcovému tvaru trupu, vylepšenému sonaru a torpédovému systému, se jednalo o výkonnější ponorky s tišším chodem, vyšší rychlostí a schopností se ponořit do větších hloubek. První ponorka HMS Swiftsure byla uvedena do služby v roce 1973 a po ní až do roku 1980 následovaly HMS Sovereign, HMS Superb, HMS Sceptre, HMS Spartan a HMS Splendid. Všech šest plavidel bylo postaveno firmou Vickers Shipbuilding & Engineering Ltd (VSEL).

Téměř 83 metrový trup těchto ponorek o výtlaku 5000 tun pokrytý elastomerickými dlaždicemi pohání rychlostí až 30 uzlů jeden atomový vodou chlazený reaktor (PWR) firmy Rolls-Royce a dvě parní turbíny GEC o výkonu 15000 hp. V letech 1987 až 1993 dostaly ponorky HMS Spartan, Splendid a Sceptre vylepšené reaktorové jádro (Core Z) s dvanáctiletou životností (výměna jaderného paliva však bude stále probíhat po 8 – 9 letech).

Ponorky jsou dále vybaveny navigačním radarem Kelvin Hughes typu 1006 a řadou sonarů od vlečných typu Ferranti 2046 (pasivní, nízkofrekvenční), přes sonary upevněných na trupu typů Marconi/Plessey Type 2074 (aktivní-pasivní, vyhledávací a útočný, nízkofrekvenční), BAC 2007 (pasivní, nízkofrekvenční), až po sonary typu Marconi Type 2077 ( aktivní, vysokofrekvenční, s krátkým dosahem), Thomson Sintra Type 2019 PARIS nebo THORN EMI 2082. Ponorky disponují dvěm periskopy, vyhledávacím periskopem typu Pilkington Optronics CK 33 a útočným elektrooptickým periskopem typu CH 83.

Ponorky jsou vybaveny zbrojními systémy Ferranti, Gresham, Dowty DCB, DCG nebo Dowty Sema SMCS. Z pěti 533mm torpédometů je možné odpalovat torpéda typu Spearfish a Tigerfish, střely Harpoon a v případě HMS Splendid a HMS Spartan také řízené střely Tomahawk. V roce 1998 se HMS Splendid stala první ponorkou královského námořnictva schopnou odpalovat tyto řízené střely Tomahawk. Druhou ponorkou, která bude schopná odpalovat řízené střely je HMS Spartan. Přestavba této ponorky začala v Rosyth v březnu 1999. Ponorky této třídy jsou samozřejmě schopné i vypouštět námořní miny. Bývají vyzbrojeny 20 torpédy nebo minami a pěti střelami. Na obranu proti nepřátelským torpédům jsou vybaveny dvěma výmetnicemi klamných cílů typu SSE Mk 6 pro "návnady" typu 2066 a 2071.

Posádku tvoří 116 mužů včetně důstojníků. Všech šest ponorek této třídy původně mělo základnu v Davenportu, kde tvořily část třetí ponorkové squadrony, ale pak byly přeřazeny do první ponorkové squadrony se základnou ve Faslane.
Během války o Falklandské ostrovy v roce 1982 operovaly dvě ponorky této třídy HMS Splendid a HMS Spartan v jižním Atlantiku a účastnily se bojových akcí, ačkoliv na rozdíl od HMS Conqueror nepodnikly žádný přímý útok. O 17 let později se však HMS Splendid stala druhou britskou ponorkou, která ve vojenském konfliktu použila zbraně. Po útoku členských států NATO na Srbsko v roce 1999 HMS Splendid spolu s válečnými plavidly amerického námořnictva vypálila několik raket na srbské cíle. Přesné informace o tomto raketovém útoku nejsou známé, ale pravděpodobně šlo o zničení radarové stanice nedaleko letiště v Pristině. Ani přesný počet vystřelených raket není znám, ale bude se asi pohybovat kolem 65. Právě tolik jich královské námořnictvo zakoupilo a podle některých zdrojů HMS Splendid na základně NATO (pravděpodobně na Sicílii) byla během konfliktu přezbrojena.

V roce 1997, po převzetí moci labouristy, byla provedena revize britských ozbrojených sil. Na základě této revize bylo navrhnuto snížení počtu útočných ponorek z 12 na 10. V roce 2003 tak zřejmě byla z činné služby vyřazena HMS Splendid a v roce 2006 HMS Spartan bez náhrady. Stavba tří nových ponorek třídy Astute, které mají nahradit ponorky Sovereign, Superb a Sceptre, zůstala nezměněna.

Ponorky

	Označení	Loděnice	Položení kýlu	Spuštění na vodu	Uvedení do služby	Vyřazení ze služby
Swiftsure	S126	Vickers			1973	1992
Sovereign	S108	Vickers	18.9. 1970	17.2. 1973	11.7. 1974
Superb	S109	Vickers	16.3. 1972	30.11. 1974	13.11. 1976
Sceptre	S104	Vickers	19.2. 1974	20.11. 1976	14.2. 1978
Spartan	S111	Vickers	26.4. 1976	7.4. 1978	22.90. 1979	Plánováno 2006
Splendid	S112	Vickers	23.11. 1977	5.10. 1979	21.3. 1981	2003