zpět Britské ponorky

Britské ponorky

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Atomové útočné ponorky

Technické údaje - Série 1 / Série 2

Rozměry trupu 85,4/89,4 x 9,8/9,5 x 9,5 m
Výtlak ponořené ponorky 5208/5900 tun
Výtlak vynořené ponorky 4700/5400tun
Maximální hloubka ponoru 300 metrů
Rychlost při plavbě na hladině 20 uzlů
Rychlost při plavbě pod vodou 32 uzlů
Torpédomety 5 x 533mm
Posádka 85 mužů

Ponorky třídy Trafalgar byly původně stavěny, v době studené války pro operace ve Středozemním moři a severním Atlantiku. Jejich konstrukce vychází z úspěšné třídy Swiftsure, která však zahrnuje celou řadu vylepšení. Díky těmto vylepšením jsou ponorky třídy Trafalgar nejrychlejší a zároveň i nejtišší britské atomové ponorky. Původně se počítalo se stavbou osmi plavidel této třídy, ale zadáno jich u firmy Vickers Shipbuilding & Engineering Ltd (VSEL) bylo pouze sedm. První ponorka Trafalgar byla objednána 7. dubna 1977, po ní následovala Turbulent 28. 7.1978, Tireless 5.7.1979, Torbay 26.7.1981, Trenchant 22.3.1983, Talent 10.10.1984 a jako poslední ponorka Triumph 3.7.1986.

Trup ponorek této třídy je pokryt speciální zvuk pohlcující hmotou, která chrání ponorku před prozrazením a pohlcuje sonarové impulsy. Směrová kormidla jsou vyztužená a hloubková kormidla jsou zatažitelná, aby ponorky lépe mohly prorazit vrstvu ledu, aniž by došlo k poškození těchto částí. Ponorky jsou poháněny jedním vodou chlazeným reaktorem PWR-1 firmy Rolls Royce, dvěma turbogenerátory WH Allen a novým proudovým pohonem, který nahradil mnohem hlučnější klasický lodní šroub. První ponorkou vybavenou tímto novým pohonem byla Turbulent. Kromě ponorky Trafalgar, která byla postavena dříve, než byl tento systém dokončen, jsou všechny ostatní plavidla této třídy již vybavena tímto pohonem. Jediný Trafalgar je tedy poháněn lodním šroubem. Rychlost ponorek se pohybuje okolo 32 uzlů a dokáží se ponořit do hloubky přes 300 metrů.

Ponorky jsou vybaveny navigačním systémem Kelvin Hughes typu 1006 nebo 1007. Sonarové vybavení ponorek se skládá ze sonaru typu Plessey Type 2020 nebo Marconi / Plessey 2074 vlečného sonaru (GEC Avionics Typ 2026 nebo Ferranti Typ 2046 nebo Marconi / Plessey 2057) a sonarů na trupu (BAE Typ 2007 AC nebo Marconi 2072). Ponorky jsou vybaveny dvěma periskopy, pozorovacím typu Pilkington Optronics Ck34 a útočným typu CH84

Pět 533 mm torpédometů je umístěno v přídi a je možné z nich odpalovat torpéda typu Spearfish, Tigerfish, střely Harpoon nebo vypouštět námořní miny. Do roku 2006 po instalaci zbrojního systému firmy Lockheed Martin Naval Electronic by měly být všechny ponorky této třídy schopné nést a odpalovat střely Tomahawk pro ničení pozemních cílů. Na obranu proti nepřátelským torpédům je ponorka vybavena dvěma výmetnicemi klamných cílů pro návnady typu 2066 a 2071.

Ponorky třídy Trafalgar tvoří druhou ponorkovou squadronu nazývanou HMS Defiance se základnou v Davenportu. Posádku se skládá z 97 námořníků včetně 13 důstojníků. Navzdory tomu, že se jedná o velmi sofistikovaná plavidla, vyskytla se u těchto ponorek v posledních letech řada závažných technických problémů. Mezi nejvážnější patří únik páry z trubíny ponorky Trenchant v roce 1998, kdy posádka byla nucena reaktor vypnout. Další velmi vážný problém se objevil nedávno. V květnu 2000 byly na chladícím potrubí ponorky Tireless objeveny trhliny. Tireless doplul na dieselový pohon do Gibraltaru, kde dodnes kotví. V říjnu téhož roku britská admiralita stáhla všechny ponorky této třídy z činné služby a podrobila je důkladné prohlídce. Na nejméně čtyřech dalších ponorkách byla zjištěna stejná závada. Zatím ovšem není jasné na kterých.

Ponorky

  Označení Loděnice Položení kýlu Spuštění na vodu Uvedení do služby
Trafalgar S107 Vickers 15.4. 1979 1.7. 1981 27.5. 1983
Turbulent S110 Vickers 8.5. 1980 1.12. 1982 28.4. 1984
Tireless S117 Vickers 6.6. 1981 17.3. 1984 5.10. 1985
Torbay S118 Vickers 3.12. 1982 8.3. 1985 7.2. 1987
Trenchant S91 Vickers 28.10. 1985 3.11. 1986 14.1. 1989
Talent S92 Vickers 13.5. 1986 5.4. 1988 12.5. 1990
Triumph S93 Vickers 2.2. 1987 16.2. 1991 12.10. 1991

 

Třída SWIFTSURE

Rozměry trupu 82,9 x 9,8 x 8,5 m
Výtlak ponořené ponorky 4900 tun
Výtlak vynořené ponorky 4000/4400 tun
Maximální hloubka ponoru 300 metrů
Rychlost při plavbě na hladině 28 uzlů
Rychlost při plavbě pod vodou 30 uzlů
Torpédomety 5 x 533mm
Posádka 116 mužů (včetně 13 důstojníků)

Ponorky třídy Swiftsure, které konstrukčně vycházely ze zdařilé třídy ponorek Valiant, měly doplnit britskou flotilu atomových ponorek. Díky řadě vylepšení, jako například válcovému tvaru trupu, vylepšenému sonaru a torpédovému systému, se jednalo o výkonnější ponorky s tišším chodem, vyšší rychlostí a schopností se ponořit do větších hloubek. První ponorka HMS Swiftsure byla uvedena do služby v roce 1973 a po ní až do roku 1980 následovaly HMS Sovereign, HMS Superb, HMS Sceptre, HMS Spartan a HMS Splendid. Všech šest plavidel bylo postaveno firmou Vickers Shipbuilding & Engineering Ltd (VSEL).

Téměř 83 metrový trup těchto ponorek o výtlaku 5000 tun pokrytý elastomerickými dlaždicemi pohání rychlostí až 30 uzlů jeden atomový vodou chlazený reaktor (PWR) firmy Rolls-Royce a dvě parní turbíny GEC o výkonu 15000 hp. V letech 1987 až 1993 dostaly ponorky HMS Spartan, Splendid a Sceptre vylepšené reaktorové jádro (Core Z) s dvanáctiletou životností (výměna jaderného paliva však bude stále probíhat po 8 – 9 letech).

Ponorky jsou dále vybaveny navigačním radarem Kelvin Hughes typu 1006 a řadou sonarů od vlečných typu Ferranti 2046 (pasivní, nízkofrekvenční), přes sonary upevněných na trupu typů Marconi/Plessey Type 2074 (aktivní-pasivní, vyhledávací a útočný, nízkofrekvenční), BAC 2007 (pasivní, nízkofrekvenční), až po sonary typu Marconi Type 2077 ( aktivní, vysokofrekvenční, s krátkým dosahem), Thomson Sintra Type 2019 PARIS nebo THORN EMI 2082. Ponorky disponují dvěm periskopy, vyhledávacím periskopem typu Pilkington Optronics CK 33 a útočným elektrooptickým periskopem typu CH 83.

Ponorky jsou vybaveny zbrojními systémy Ferranti, Gresham, Dowty DCB, DCG nebo Dowty Sema SMCS. Z pěti 533mm torpédometů je možné odpalovat torpéda typu Spearfish a Tigerfish, střely Harpoon a v případě HMS Splendid a HMS Spartan také řízené střely Tomahawk. V roce 1998 se HMS Splendid stala první ponorkou královského námořnictva schopnou odpalovat tyto řízené střely Tomahawk. Druhou ponorkou, která bude schopná odpalovat řízené střely je HMS Spartan. Přestavba této ponorky začala v Rosyth v březnu 1999. Ponorky této třídy jsou samozřejmě schopné i vypouštět námořní miny. Bývají vyzbrojeny 20 torpédy nebo minami a pěti střelami. Na obranu proti nepřátelským torpédům jsou vybaveny dvěma výmetnicemi klamných cílů typu SSE Mk 6 pro "návnady" typu 2066 a 2071.

Posádku tvoří 116 mužů včetně důstojníků. Všech šest ponorek této třídy původně mělo základnu v Davenportu, kde tvořily část třetí ponorkové squadrony, ale pak byly přeřazeny do první ponorkové squadrony se základnou ve Faslane.
Během války o Falklandské ostrovy v roce 1982 operovaly dvě ponorky této třídy HMS Splendid a HMS Spartan v jižním Atlantiku a účastnily se bojových akcí, ačkoliv na rozdíl od HMS Conqueror nepodnikly žádný přímý útok. O 17 let později se však HMS Splendid stala druhou britskou ponorkou, která ve vojenském konfliktu použila zbraně. Po útoku členských států NATO na Srbsko v roce 1999 HMS Splendid spolu s válečnými plavidly amerického námořnictva vypálila několik raket na srbské cíle. Přesné informace o tomto raketovém útoku nejsou známé, ale pravděpodobně šlo o zničení radarové stanice nedaleko letiště v Pristině. Ani přesný počet vystřelených raket není znám, ale bude se asi pohybovat kolem 65. Právě tolik jich královské námořnictvo zakoupilo a podle některých zdrojů HMS Splendid na základně NATO (pravděpodobně na Sicílii) byla během konfliktu přezbrojena.

V roce 1997, po převzetí moci labouristy, byla provedena revize britských ozbrojených sil. Na základě této revize bylo navrhnuto snížení počtu útočných ponorek z 12 na 10. V roce 2003 tak zřejmě byla z činné služby vyřazena HMS Splendid a v roce 2006 HMS Spartan bez náhrady. Stavba tří nových ponorek třídy Astute, které mají nahradit ponorky Sovereign, Superb a Sceptre, zůstala nezměněna.

Ponorky

  Označení Loděnice Položení kýlu Spuštění na vodu Uvedení do služby Vyřazení ze služby
Swiftsure S126 Vickers     1973 1992
Sovereign S108 Vickers 18.9. 1970 17.2. 1973 11.7. 1974  
Superb S109 Vickers 16.3. 1972 30.11. 1974 13.11. 1976  
Sceptre S104 Vickers 19.2. 1974 20.11. 1976 14.2. 1978  
Spartan S111 Vickers 26.4. 1976 7.4. 1978 22.90. 1979 Plánováno 2006
Splendid S112 Vickers 23.11. 1977 5.10. 1979 21.3. 1981 2003

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles