NAVIGACE

Samonabíjecí puška L1A1

připravil Pavel Kurka

L1A1 je britskou variantou legendární belgické FN FAL, jenž sloužila a ještě slouží v mnoha armádách na celém světě (udává se až devadesát zemí). Puška někdy také označovaná jako L1A1 SLR (self-loading rifle = samonabíjecí puška) byla ve výzbroji od padesátých let. Zúčastnila se bojů v Malajsii, Ománu, na Falklandech a v Perském zálivu. V těchto rozdílných klimatických podmínkách naplno vynikla její spolehlivost a odolnost. Od poloviny let osmdesátých byla nahrazována útočnou puškou SA80 (zbraň pro osmdesátá léta). Přezbrojování probíhalo pomalu pro různé nedostatky nové zbraně. V současnosti je L1A1 u druhosledových útvarů.

Zbraň pracuje na principu odběru prachových plynů z vývrtu hlavně. Závěr se uzamyká vykývnutím závorníku. Pažba se blíží k ose hlavně což přispívá k snížení zpětného rázu a k zvýšení přesnosti. Poblíž těžiště zbraně se nachází rukojeť sloužící k pohodlnému přenášení zbraně. Na hlavni je tlumič plamene a do spec. zámku se upevňuje bodák nožového typu. Pušku lze osadit lehkou dvojnožkou. Hledí je dioptrické, stavitelné. Při použití spec. krytu závěru je možné použít různé typy zaměřovačů.

Náboj 7,62*51mm NATO
Standardní náboj Severoatlantické aliance od roku 1953. Používán v puškách a lehkých nebo univerzálních kulometech. Od roku 1980 nahrazen v útočných puškách nábojem 5,56*45mm. Uvedené údaje jsou pouze orientační, protože se používá mnoho variant.

Charakteristika:
hmotnost střely	9,7 g
úsťová rychlost	838 m/s
úsťová energie	3405 J

Takticko-technická data

ráže	7,62 mm
délka	1143 mm
hmotnost	4,3 kg
kapacita zásobníku	20 nábojů
účinný dostřel	600 m
režim střelby	jednotlivé výstřely

Podklady:
Fotografie: www.fnfal.com


Literatura:
ŽUK, A.B.: Pušky a samopaly, Naše vojsko, Praha 1992
Bishop Ch.: Příruční encyklopedie pěchotních zbraní, Books, Brno 1998