NAVIGACE

Ponorky Typ 209

připravil ing. Radek Valkovič

Úvod
Diesel-elektrické ponorky typu 209 jsou nejúspěšnější a nejrozšířenější třídou moderních ponorek. Od konce 60. let se v různých modifikacích vyrábí dodnes. Zajímavé je, že ačkoliv slouží nebo budou sloužit celkem ve 13 námořnictvech světa, ve své rodné zemi, Německu, nesloužila ani jedna, všechny byly postaveny na export.
Na počátku historie těchto lodí byla objednávka řeckého námořnictva na stavbu čtyř moderních tichých ponorek o výtlaku kolem 1000t, kterou podepsala německá loděnice Kieler Howaldtswerke (dnes Howaldtswerke–Deutsche Werft AG) v roce 1967. Německé ministerstvo obrany označilo třídu jako Typ 209. V té době v mnoha zemích dosluhovaly ponorky postavené v době druhé světové války, a tak další objednávky rychle následovaly. V roce 1969 zájem projevila Argentina, v roce 1970 Peru a Kolumbie, 1972 Turecko a Venezuela. Ponorky byly vyráběny v Německu nebo se montovaly z dovezených dílů v loděnicích zákazníka.

Konstrukce
Konstrukce vychází z pobřežního Typu 206 stavěného pro Bundesmarine (Spolkové námořnictvo). Jde o jednoplášťový typ s hlavními balastními nádržemi na bocích a vyrovnávacími na přídi a zádi. Trup je pokryt materiálem tlumícím hluk, má jednu palubu, pod ní jsou mohutné bloky baterií a nádrže paliva. Ponor při plavbě na hladině je kolem 5,5 m, trup má šířku 6,2 až 6,3 m (podle typu zvukové izolace), celková šířka s vyklopenými hloubkovými kormidly je 7,6 m. Trup je vyroben z kvalitních ocelí, hloubka ponoru se z původní hodnoty 250 m zvýšila u verze 209/1400 a 1500 asi až na 350 m. Kvalitnější ocel znamená vyšší cenu, proto se hloubka ponoru u jednotlivých zákazníků liší, kvůli vysoké ceně se nepoužívají nejkvalitnější oceli používané na jaderných ponorkách.

Výzbroj

V přídi je soustředěna silná výzbroj tvořená osmi torpédomety ráže 533 mm, se šesti rezervními kusy se tak dá naložit 14 torpéd. Používají se drátem řízená torpéda, německé typy DM2A3/A4 (STN Atlas s 260 kg hlavicí, řízené kabelem do okamžiku definitivního uzamknutí cíle. V aktivním režimu má torpédo při rychlosti 35 uzlů dosah 13 km (7 mil), v pasivním při 22 uzlech 28 km (15 mil), AEG-SUT SST-4 (hlavice 250 kg, 28 km při 23 uzlech pasivně) nebo britská Mk.24 Tigerfish (až 55 uzlů, 13 km při 35 uzlech). Od 80. let jsou u některých zákazníků čtyři torpédomety upraveny pro odpalování protilodních střel Harpoon, upraven byl také radiolokátor a střelecký systém. Ze všech torpédometů se dají vypouštět miny, místo torpéd se jich dá naložit podle typu 24 až 28, některé ponorky mají údajně vnější zásobník pro 24 min.

Pohonný systém
Původní čtyři diesely MTU 12V 493 o celkovém výkonu 2400 HP (1,79 MW) byly u nejnovějších modelů nahrazeny přeplňovanými turbodiesely s výkonem zvýšeným na 3200 HP (2,39 MW). Diesely jsou umístněny na odhlučněných závěsech (silentblocích) a obklopeny několika vrstvami hluk tlumícího materiálu. Motory nepohánějí šroub, ale přes alternátory dobíjejí baterie. Elektrický systém dodává firma Siemens, nízkootáčkový elektromotor s maximálním výkonem 3,73 MW (5000 HP) je připojen bez převodovek přímo ke hřídeli pětilisté (u starších) nebo sedmilisté vrtule. Kapacita baterií je tak velká, že umožňuje při rychlosti 4 uzlů pod vodou urazit 400 mil (tedy 4 dny), při 8 uzlech 230 mil, rychlost 20 uzlů udrží po dobu 1 hodiny, elektromotor a baterie vydrží maximální rychlost 21,5-22,5 uzlu po dobu 15 minut. Na hladině je maximální rychlost kolem 11 uzlů.

Vybavení

Pro službu v horkých oblastech Karibského moře nebo Jihovýchodní Asie byla zlepšena ventilace a klimatizace. Většina lodí je vybavena sonarovým kompletem Krupp-Atlas CSU tvořeným pasivním sonarem, aktivním sonarem a pasivním sonarem s boční anténou. Na věži jsou dva periskopy Kollmorgen Mod. 76, radar Thomson Calypso, šnorchl a antény vysílaček. Novější lodě mají prodloužený trup a díky tomu větší výtlak, nové prostory slouží jak pro zvýšení pohodlí posádky, tak i pro elektronické systémy a zásoby podle přání zákazníka.

Produkce
Bylo postaveno 54 ponorek Typ 209 pro 12 států světa, spolu se sedmi plánovanými nebo stavěnými by mohl celkový počet stoupnout na 61 kusů ve 13 státech. HDW se v současné době soustředí na nový Typ 212 a 214, proto už není moc pravděpodobné, že by se počet uživatelů rozšířil o nové lodě. Některé zdroje mezi Typ 209 řadí i izraelskou třídu Dolphin, ale vzhledem k velkým rozdílům (například rozměry, výzbroj) ji německé firmy označují jako samostatný typ, proto sem nepatří. Ponorky byly vyráběny ve dvou generacích, k první patří 209/1000, 1100, 1200 a 1300, druhá generace stavěná od 80. let má pozměněný tvar věže a trupu, díky zavedení moderních méně rozměrných sonarů zmizel charakteristický hrb na přídi, mají zlepšené vybavení, sníženou hlučnost a Harpoony jako součást výzbroje. Nová generace má označení Typ 209/1400, Indické se díky odlišnostem označují jako Typ 209/1500.

Úpravy
Po přibližně 15 letech služby ponorky procházejí MLU (Mid Life Update/Upgrade), tedy generální opravou, při které je podle finančních možností zákazníka zmodernizován střelecký systém, sonary nahrazeny novými, vyměněny nebo opraveny diesely a baterie, obnovena hluková izolace, u starších jsou torpédomety upraveny pro odpalování protilodních raket UGM-84 Harpoon. U movitějších zákazníků se díky MLU starší čluny dostávají na úroveň nové generace. Ponorky Typ 209 jsou primárně určeny pro boj s hladinovými cíly, větší uživatelé si ale patrně objednaly rozsáhlejší úpravy pro plnohodnotný boj s nepřátelskými ponorkami (torpédomety a torpéda pro střelbu ve velkých hloubkách, citlivější sonary, dokonalejší systém řízení palby pro třírozměrné prostředí), u některých uživatelů k těmto úpravám došlo až při MLU. Podrobné údaje jsou ale tajné, stejně tak jsou tajeny údaje o novějších člunech 209/1400 a 1500, u některých uživatelů jsou tajné nebo sporné všechny údaje.

Uživatelé

• Řecko
  První zákazník si v roce 1967 objednal čtyři ponorky, první Glavkos S-110 vstoupila do služby v roce 1971, zbylé tři v roce 1972. Tyto čtyři čluny postavené v Německu mají nádrže na 49 t nafty, dosah při šnorchlování rychlostí 4 uzlů je 8600 mil. Po výborných zkušenostech přišla v roce 1975 druhá objednávka na další čtyři čluny novější varianty 209/1200 s trupem prodlouženým o 1,5 m na 55,9 m a větší kapacitou palivových nádrží, 85 t nafty umožňuje při použití šnorchlu rychlostí 3 uzlů urazit 11300 mil. Poseidon S-116 vstoupil do služby v roce 1979, poslední Pontos S-119 v roce 1980. Začátkem 90. let prošla první čtveřice opravami MLU, při kterých byly upraveny torpédomety pro rakety Harpoon (neseno až 6 kusů) a ponorky vybaveny moderním řídícím systémem a novými sonary.
  
  209/1100, 1100 / 1207 t, diesely verze 493 TY60, 11,5 / 22 uzlů, délka 54,4 m, 31 osob.

  Jméno	označení	datum zahájení stavby (položení kýlu)	spuštění na vodu	vstup do služby *
  Glavkos	S-110	1.9. 1968	15.9.1970	5.11. 1971
  Nereus	S-111	15.1. 1969	7.6. 1971	10.2. 1972
  Triton	S-112	1.6. 1969	19.10. 1971	23.11. 1972
  Proteus	S-113	1.10. 1969	1.2. 1972	23.11. 1972

  209/1200, 1185 / 1285 t.
  

  Jméno	označení	datum zahájení stavby (položení kýlu)	spuštění na vodu	vstup do služby *
  Poseidon	S-116	15.4. 1976	21.3. 1978	22.3. 1979
  Amfitriti	S-117	16.9. 1976	14.6. 1978	14.8. 1979
  Okeanos	S-118	1.10. 1976	16.11. 1978	15.11. 1979
  Pontos	S-119	15.1. 1977	22.3. 1979	29.4. 1980

   

• Argentina
  První zákazník z Jižní Ameriky podepsal objednávku v roce 1969. Stavba probíhala z dodaných dílů a sestav v loděnici Tandanor v Buenos Aires. S 31 Salta vstoupila do služby v březnu a S 32 San Luis v květnu 1974. Jsou to jediné ponorky Typ 209, které se zúčastnily válečného konfliktu, konkrétně tedy Války o Falklandy v roce 1982. Podmínky pro jejich nasazení byly velmi příznivé, mělké vody okolo ostrovů jsou pro dieselelektrické ponorky ideální. Zdá se však, že respekt před britským námořnictvem přerostl v něco většího, takže nasazení obou lodí bylo krátké a neúčinné. Salta vyplula na moře, ale krátce po potopení křižníku General Belgrano se vrátila pro závadu do přístavu a už na moře nevyplula, San Luis byla sice aktivnější, 5. a 10.5. hlásila napadení britského svazu, ale žádné torpédo nezasáhlo. Není jasné, jestli kvůli protiopatřením Britů nebo zda byla torpéda vypuštěna z příliš velké vzdálenosti. Po samotném vylodění u San Carlos 21.5., tedy v době, kdy by ponorky měly nejvyšší šance k úspěchu, už na moři nebyla ani San Luis. Salta prošla MLU v letech 1988 až 1996, čímž došlo ke změně jejího vzhledu, u San Luis začala v roce 1991, kvůli nedostatku peněz a následnému bankrotu Argentiny byla vyřazena ze služby, naděje na opětovné zprovoznění jsou nulové vzhledem k tomu, že Argentina vlastní dvě modernější oceánské ponorky typu TR 1700.
  
  209/1200, 55,9 x 6,3 x 5,5 m, 1185 / 1285 t, 32 osob, 10 / 22 uzlů. Krupp-Atlas CSU-3-2 zahrnující pasivní boční sonar PRS3-4, pasivní DUUX 2CN a aktivní Krupp-Atlas CSN AN 407.
  

  Jméno	označení	datum zahájení stavby (položení kýlu)	spuštění na vodu	vstup do služby *
  Salta	S 31	30.4.1970	9.11.1972	7.3.1974
  San Luis	S 32	1.10.1970	3.4.1973	24.5.1974

   

• Peru
  Peru je zatím největším jihoamerickým zákazníkem, závazná objednávka na dva kusy 209/1000 byla podepsána v roce 1970. Další dva čluny Typ 209/1300 objednány 12.8. 1976, pátý a šestý 21.3. 1977. Ve službě jsou čtyři novější lodě, první dvě jsou v rezervě.
  
  209/1000, 54,4 x 6,2 x 5,5 m, 1105 / 1230 t, 250 m ponor, 10 / 21 uzlů, 32 osob.
  

  Jméno	označení	datum zahájení stavby (položení kýlu)	spuštění na vodu	vstup do služby *
  Islay	S 45	1971	---	28.8.1974
  Arica	S 46	1971	---	21.1.1975

  209/1300, délka 55,9 m, 1180 / 1290 t, 10 / 21 uzlů, systém CSU-83 včetně pasivního DUUX 2.
  

  Jméno	označení	datum zahájení stavby (položení kýlu)	spuštění na vodu	vstup do služby *
  Casma	S 31	1977	---	19.12.1980
  Antofagasta	S 32	1977	---	20.2.1981
  Pisagna	S 33	1978	---	1982
  Chipana	S 34	1978	---	1983

   

• Kolumbie
  Dvojice ponorek objednána v roce 1970, smlouva podepsána 1971, Pijao i Tayrona vstoupily do služby v roce 1975. Obě prošly modernizací v Německu v letech 1990-91, takže mohou odpalovat Harpoony. Sonarový komplet CSU-3-2, Sintra-Alcatel DUUX 2.
  209/1200, 1185 /1356 t, 55,9 m délka, 10 / 21 uzlů.
  

  Jméno	označení	datum zahájení stavby (položení kýlu)	spuštění na vodu	vstup do služby *
  Pijao	S-28	1.4.1972	10.4.1974	18.4.1975
  Tayrona	S-29	1.5.1972	16.7.1974	16.7.1975

   

• Turecko
  Objednávka na stavbu 3 lodí Typ 209/1200 v Německu podepsána 13.5. 1972 (předběžná už v roce 1971), další lodě se měly stavět v Turecku. Tam postavili 3 čluny modelu 1200, pak byla 17.11. 1987 podepsána nová objednávka na stavbu dalších lodí Typu 209/1400, pět už je ve službě, šestá Canakkale (spuštěna 8/2002) se dokončuje, sedmá Burakreis se staví od 25.7. 2001, osmá je objednaná, není ale jisté, zda bude postavena, i tak má Turecko nejsilnější flotilu ponorek Typ 209 s celkem 13 čluny. Ponorky třídy Atilay by měly projít celkovou modernizací pro použití Harpoonů. Třída Preveze projde stejnou modernizací, navíc se počítá s montáží vodíkových palivových článků.
  209/1200 – 55,9 x 6,3 x 5,5 m, 1285 t, ponor 250 m, CSU-3, radar S63B, 22 uzlů, 33 osob.
  

  Jméno	označení	datum zahájení stavby (položení kýlu)	spuštění na vodu	vstup do služby *
  Atilay	S-347	1.12. 1972	23.10. 1974	12.3. 1976
  Saldiray	S-348	2.1. 1973	14.2. 1975	15.1. 1977
  Batiray	S-349	11.6. 1975	24.10. 1977	7.11. 1978
  Yildiray	S-350	1.5. 1976	20.7. 1979	20.6. 1981
  Doganay	S-351	21.3. 1980	16.11. 1983	16.11. 1985
  Dolunay	S-352	16.11. 1983	21.7. 1988	21.7. 1989

  
  209/1400 – 61,2 x 6,25 x 5,5 m, 1464 / 1586 t, ponor 320 m, CSU-83, vlečený sonar TAS-3, Harpoon, 11 / 21,5 uzlu, 30 osob. Anafartalar a 18 Mart stály v roce 1993 450 miliónů marek)

  Jméno	označení	datum zahájení stavby (položení kýlu)	spuštění na vodu	vstup do služby *
  Preveze	S-353	27.6. 1991	22.10. 1993	28.7. 1994
  Sakarya	S-354	4.4. 1990	28.7. 1994	23.9. 1995
  18 Mart	S-355	1993	25.8. 1997	28.6. 1998
  Anafartalar	S-356	1994	1.9. 1998	24.7. 1999
  Gur	S-357	1998	5. 2002	2003
  Canakkale	S-358	8. 2002	staví se	6/2004
  Burakreis	S-359		staví se	2005
  Birinci Inonu	S-360			2007

   

• Venezuela
  Objednala dvě ponorky modernějšího typu 209/1300 v roce 1972. V letech 2001-03 prošly MLU.
  59,5 x 6,2 x 5,5 m. 1285 / 1450 t, 10 / 22 uzlů, 4 MTU 12V992, posádka 33. CSU-3-32, DUUX 2.
  

  Jméno	označení	datum zahájení stavby (položení kýlu)	spuštění na vodu	vstup do služby *
  Sabalo	S-31	2.5. 1973	21.8. 1975	6.8. 1976
  Caribe	S-32	1.8. 1973	16.12. 1975	11.3. 1977

   

• Ekvádor
  Objednal dvě ponorky Typ 209/1300 jako Venezuela, objednávka podepsána v březnu 1974. Komplet CSU-83 zahrnuje pasivní sonar Atlas AN 526, aktivní CSN AN 407 A9, boční pasivní DUUX 2.
  

  Jméno	označení	datum zahájení stavby (položení kýlu)	spuštění na vodu	vstup do služby *
  Shyri	S 101	5.8. 1974	6.10. 1976	5.11. 1977
  Huancavilca	S 102	2.1. 1975	15.3. 1977	16.3. 1978

   

• Indonésie
  První asijský zákazník podepsal smlouvu v roce 1976. Dvě ponorky třídy Cakra patří k Typu 209/1300. V současné době probíhá MLU ponorky KRI Cakra v Jižní Koreji, KRI Nanggala ji bude následovat. 1285 / 1395 t, 59,5 x 6,3 x 5,5 m. 21,5 uzlu, 34 osob, sonar CSU-3-2.
  

  Jméno	označení	datum zahájení stavby (položení kýlu)	spuštění na vodu	vstup do služby *
  Cakra	401	1978	---	1981
  Nanggala	402	1978	---	1981

   

• Chile
  Objednávka na dvě ponorky podepsána v roce 1980. Jedná se o Typ 209/1300, rozměry 59,5 x 6,2 x 5,5 m, výtlak 1285/1390 t, 4 diesely MTU 12V-493TY-60 o celkem 2400 HP (1,79 MW), max. rychlost pod hladinou je 22 uzlů, 32 osob (5 důstojníků), komplet CSU-3. 8200 mil při 8 uzlech, ponoření do 250 m, 110 t paliva, 50 dní. MLU proběhla v letech 1991-92, ponorky mají vyšší můstek a delší periskopy kvůli velkým vlnám v Pacifiku.
  

  Jméno	označení	datum zahájení stavby (položení kýlu)	spuštění na vodu	vstup do služby *
  Thomson	S 20	1.11. 1980	---	duben 1984
  Simpson	S 21	15.2. 1982	---	září 1984

   

• Brazílie
  Brazílie objednala ponorky v roce 1982 a 1985, přičemž první loď postavily v HDW Kiel, zbylé tři sestavily z dovezených dílů v Arsenal de Marinha v Rio de Janeiro. Jde o Typ 209/1400, s trupem prodlouženým na 61 m, s upraveným tvarem trupu a věže, výtlakem 1260 / 1440 t a zvětšenou zásobou torpéd (celkem na 16). Sonarový systém CSU-83, radar Calypso III, 4 diesely MTU 12V493 TY60 (3200 HP), 14 / 21,5 uzlu, 11000 mil při 8 uzlech vynořená, 116 t nafty, 33 osob, 8 důstojníků.
  

  Jméno	označení	datum zahájení stavby (položení kýlu)	spuštění na vodu	vstup do služby *
  Tupi	S-30	8.3. 1985	28.4. 1987	6.5. 1989
  Tamoio	S-31	15.7. 1986	18.11. 1993	17.7. 1995
  Timbira	S-32	15.9. 1987	5.1. 1996	16.12. 1996
  Tapajo	S-33	srpen 1992	5.6. 1998	21.12. 1999

  V Brazílii se od prosince 1998 staví ponorka S-34 Tikuna výrazně modifikované verze s trupem prodlouženým na 67 m, výtlakem 1850 / 2425 t, posádkou 39-40 osob, 22 uzlů, CSU-83, 16 torpéd nebo 32 min. Do služby má vstoupit v roce 2005.

• Indie
  Indie objednala výrazně zmodernizovaný Typ 209/1500 v roce 1981, první dvě postaveny v Německu (do Indie připluly v únoru 1987), ostatní z dovezených dílů v Indii. 64,4 x 6,5 x 6,2 m, 1450 / 1850 t, elektromotor 6100 HP, 22 uzlů, 36-40 osob (včetně 8 důstojníků), ponor do 260 m, 11 / 22 uzlů, 8000 mil při 8 uzlech šnorchlování, 13000 mil při 10 uzlech na hladině, 14 torpéd, až 24 min ve vnějším zásobníku. Sonarový systém CSU-83 včetně DUUX-5, radar Calypso. Při MLU má být instalován francouzský sonarový systém Thomson-CSF Eldone TSM 2272. Novinkou je vybavení ponorky záchrannou kulovou kabinou, která pojme 40 osob a má zásobu kyslíku na 8 hodin.
  

  Jméno	označení	datum zahájení stavby (položení kýlu)	spuštění na vodu	vstup do služby *
  Shishumar	S44	1982	---	22.9. 1986
  Shankush	S45	1982	---	20.11. 1986
  Shalki	S46	1985	---	7.2. 1992
  Shankul	S47	---	---	28.5. 1994

  Dvě další byly objednány, objednávka ale byla zrušena ještě před závazným podpisem.

• Jižní Korea
  Největší asijský zákazník Typu 209/1400 s devíti vyrobenými kusy. Objednávka podepsána v roce 1989, původně se plánovalo 12 lodí, ale poslední tři nebyly z finančních důvodů objednány. První člun této třídy byl vyroben v Německu, ostatní licenčně přímo v Koreji u koncernu Daewoo, z Německa se dovážel jen pohonný systém a elektronika.
  Rozměry 62 x 6,25 x 5,5 m, 1260 / 1440 t, 11 / 21,5 uzlu, 30 osob, komplet CSU-82, 14 torpéd nebo 28 min (externí zásobník ?), Harpoony na posledních třech člunech. Podle jiného zdroje je délka 56 m, vzhledem k rozdílné transkripci korejských znaků je několik variant psaní jmen těchto ponorek, např. Changbogo.
  
  

  Jméno	označení	datum zahájení stavby (položení kýlu)	spuštění na vodu	vstup do služby *
  Jang Bogo	061	1990	1992	1993
  Lee Chun	062			1994
  Choi Moo Sun	063			1995
  Park Wi	065			1996
  Lee Jong Moo	066			1996
  Jeong Un	067			1998
  Lee Sun Sin	068			2000
  Na Dae Yong	069			2000
  Lee Eok Gi	070			2001

   

• Jihoafrická republika
  Jediný africký a patrně poslední zákazník, objednávka na tři kusy nejmodernějšího Typu 209/1400 asi za 700 miliónů Euro byla podepsána 12.7. 2000, stavba první začala 22.5. 2001, do služby mají vstoupit v letech 2005-07. 62,2 x 6,2 (7,6 m včetně hloubkových kormidel) x 5,5 m, 1454 / 1594 t, 32 osob, 5000 HP, přes 20 uzlů. Systém ISUS-90 (Atlas) a CSU-90
  
• Neuskutečněné kontrakty
  Írán
  Írán objednal v roce 1978 dodávku 6 ponorek Typ 209. Po pádu šáhova režimu a vyhlášení embarga byl kontrakt zrušen ještě před zahájením stavby první lodě. Írán tak zůstal bez moderních ponorek až do 90. let, kdy zařadil do výzbroje tři ruské ponorky třídy Kilo.
  
  Tchaiwan
  Původně poslední zákazník Typu 209, lodě měli postavit a částečně zaplatit USA. Plány mluvily o 8 kusech, možná i s použitím AIP systému s kyslíko-vodíkovými palivovými články. Čáru přes rozpočet ale udělala německá vláda, která domácím firmám zakázala podílet se na výrobě ponorek pro Tchaiwan. Čínská lidová republika je pro současnou německou vládu lepší zákazník a nehodlá si zkomplikovat situaci na čínském trhu. Stejný zákaz firmám vydaly i vlády Francie a Holandska. Tchaiwan teď posuzuje různé možnosti, už se ale nepočítá s Typem 209.

*/ Údaje o zahájení stavby se u různých zdrojů liší, někdy bývá za zahájení považováno položení kýlu, jindy začátek jeho výroby. Totéž platí o vstupu do služby, někdy je to převzetí od výrobce, dokončení výcviku posádky nebo připlutí do země uživatele. U některých ponorek údaje chybí nebo se liší zdroj od zdroje. Za případné chyby se omlouvám.

Zdroje:
Válečné lodě 5, 6 a 7.
http://www.hazegray.org/worldnav/
http://www.empire.net/~xmp/list_s-y.htm
http://www.bharat-rakshak.com/NAVY/Shishumar.html
http://www.turkishnavy.net/prevezee.htm
http://www.globalsecurity.org/military/world/europe/glavkos.htm
http://www.hdw.de/en/schiffbau/index.hdw?c1=csc211&m1=msc600
http://www.futura-dtp.dk/FLEET/Skibe/Type209.html
http://www.denizaltici.com/submarine-type-ay.htm
http://members.tripod.com/~fidelispark/
http://www.lamilitary.com/CL_ACh_Submarines.html
http://www.fav-club.com/TypeU-209-A.htm
http://www.mail-archive.com/naval@virtualand.net/msg00767.html
http://www.industry.siemens.com/broschueren/downloads/marine/NAVY_References.pdf
http://users.otenet.gr/~confryd/subs.htm