Tento skvost - "odbornou" diskusi jsem našel naprostou náhodou na internetu. Tak si můžete porovnat, jaké bludy kolují veřejností s tím, co najdete na našich stránkách nebo v odborné literatuře. Smutné je, že sami autoři těchto výmyslů jim věří.

Posted By: znouza (Love'sCommin'bySpoons) on 'CZhistory'
Title:     re: bunkry
Date:      Mon May 13 20:42:00 1996

> Ahoj!
> 
> Musim rict neco k tem bunkrum.Jednak jsem taky z pohranici jako DarkAngel
> ale hlavne, kdyz jsem byl na vojne, tak jsem asi mesic delal tzv. "zvlastni
> prace" coz spocivalo v tom ze za 1.Armada dostala do spravy tyhle stare
> bunkry
> a 2.nevedela kde jsou.Takze jsme je museli vyhledat, prolez, popsat a
> zaevidovat do mapy.Nektere byly v tak dobrem stavu, jakoby bylo jeste pred
> valkou.Raritou byl jeden, ktery mel jeste zamontovane lafety a funkcni
> "klimatizaci" (soustava zavazi vysouvajici komin).Zajimave take bylo jejich
> strategicke rozlozeni (i kdyz mnohde uz byl les tam kde drive byl vyhled)

Strategicke rozlozeni "bunkru"
------------------------------
Jejich umisteni bylo asi nasledujici:
u mist, kde byl predpokladan nejvyssi napor cizich vojsk, byly vybudovany 
tzv. pevnosti (Dobrosov, Hanicka, Mustek, ...) , ktere mely slouzit i 
jako zakladny pro "vypady". vetsinou v nich bylo okolo 2000-4000 vojaku, 
nemocnice, sklady ... Cely tento komplex byl chranen soustavou 
protitakovych prikopu (5 - 10 metru sirka, vyska kolem 2-3 metru), 
protitankovych "jezku" a take ostatym dratem proti pechote.
Z techto "pevnosti" casto vedly podzemni chodby k dalsim pevnostem, nebo 
k tzv. straznym vezim. To byly vezicky pro jednoho az dva vojaky, 
vychazely paprskovite od pevnosti a mely za ukol hlidat okoli, kam nebylo 
mozne z pevnosti dohlednout.
Pevnosti mely samozrejme roztrideni na lehci a tezsi. Jako lehci treba 
Mustek a z tech uplne nejvetsich Hanicka v Orlickych horach.
Druha linie byla tvorena z tzv. "Ropiku", coz byly bunkry vzor 37. Byly 
pro mensi osadku, vetsinou to bylo 5 muzu + velici. Tyto bungry byly 
umisteny v lesich a na polich systemem, aby bylo z jednoho videt na druhy 
a tim se pak mohli kryt. Tzv. "krizova" palba ...
Tyto bunkry maji steny slabsi, maximalne vsak 1 metr. S ostatnim svetem 
mely spojeni jen pres telefon. 
    
                     strilna 4
          ___________________________
         /         |     |           \
 ~~~~~~ | +-----------------------+  |
 ~~~~~~ | |                       |  |
 ~~~~~~ | |         +-+           |  |
 ~~~~~~ | |strilna 1| |           |==|
nasep~~ | +---------+ |           |  | strilna 3
 ~~~ ~~ |   | |       |           |==|
 ~~~~~~ | +-+-+-------+           |  |
 ~~~~~~ | |                       |  |
 ~~~~~~ | |   +-------------------+  |
 ~~~~~~ | |   |       |    |         |
 ~~~~~~ +_+   +_______|____|_________/
          vchod      strilna 2

         (planek vzor 37 "Ropik")

Pozn: v kazdem rohu (vedle, ne primo v nem) byly umisteny kovove roury 
pro sposteni granatu. Na strese pak komin (klimatizace) s kovovou 
zaklopkou, ovladanou zevnitr. Take tam byly kovove uchyty (zkroucene) na 
uchyceni maskovacich placht. 

Nejvetsi vyskyt techto lehkeho opevneni je asi v oblasti decinsko, 
liberecko a ustecko (nad Labem). Tezsi je pak v oblasti nachodska a v 
Orlickych horach.

Zajimavost:
Pevnost Hanicka slouzila za valky jako podzemni tovarna na vyrobu 
leteckych motoru. Je zasazena (vylozene) do kopce, ktery ma pres 80 metru 
a byl vyhazen lopatami. rucne. A prave i tato pevnost, ktera ma vlastni 
nemocnici, studny, troje ocelova vrata s otviranim nahoru, ma jiz 
zminovane paprskovite vybehy. Cela pevnost pojmula pres 4000 lidi, vcetne 
techniky, zasob a munice. Moznost dobyti zvenci: nulova ...

> Nejlepe sly najit tzv. pozorovatelny hure uz klasicke 2.strilnove "rapiky"
> Hlavne ty s podzemnim-sachtovym vchodem.(nektere jsou dodnes ztracene).A
> nehur
> sli najit ty co byly zcela pod zemi tzv. uzatky.(na zemi jsou jen dva kameny
> - tam kde je nekde vchod a tam kde konci), tech jsme nasli jen par.Bylo to
> ve Stribre.Takze docela rad verim, ze v tehdejsi dobe by asi bylo velmi
> obtizne se pres tato pasma dostat jak motorizovane, tak pechotou.
> Celkove to byl velice propracovany system navzajem krytych pevnosti.Nemci
> by sice asi prosli, ale ztraty by meli urcite znacne.
> 

S tim, ze by Nemci ASI prosli, bych moc nemaval... Jsem toho nazoru (a 
vetsina historiku take), ze nase obranna linie byla v dobrem a 
bojeschopnem stavu. Vzdyt v drtive vetsine byla namontovana dela a 
klimatizace, munice a vojaci na svych mistech.
Vezmeme si napriklad Dobrosov. To je soustava nekolika pevnosti, navzajem 
propojenych chodbami, takze v pripade (nepravdepodobnem) dobyti jedne 
byla moznost uniku.
Tak tuto pevnost zacali Nemci odstrelovat z dela raze 60. trvalo jim to 
vice nez par dni, nez prostrileli diru do priblizne 2m tluste 
zelezo-betonove zdi. A to strileli jeste z par metru, ale kdyby strileli 
z 500 metru (nebo vice), nemeli by zadnou sanci. Tyto pevnosti vydrzely i 
primy zasah letecke pumy 500 kg, a kdo se trefi do 20x20 metru dvakrat ?
I kobercove nalety by nemely sanci ..
Takze myslim, ze sance nasich vojaku v nasi obranne linii by byla velka ...


>               Vas posledni pohan z usvitu veku
>                                  Loki Haribolo

> Caute bojovnici
> Mam takovy dojem, ze zapominate na to, ze opevneni melo byt cele hotove v
> roce
> 1946 a dale, ze po anslusu Rakouska mohl Hitler zautocit temer ze vsech
> stran
> a napriklad na jizni Morave, rovine vhodne pro invazi, bunkry skoro nebyly.
> Pres Moravu by vlastne zacali ovladat celou ceskou kotlinu a cele opevneni
> hranic by razem ztratilo smysl, stejne jako opevneni kolem Prahy (ktere je
> jen na zapad od ni). Navic neuvazujete nejvetsi slabinu staticke obrazy - da
> se jednoduse prekonat vzdusnym vysadkem az za ni. 

Rekni, muze nekdo vysadit 10 000 muzu bez toho, aby si toho nekdo vsiml ?
nase obrana nebyla jen na jednu stranu, s tim, ze napadeni muze prijit i 
odjinud se pocitalo, ale uz nebyl cas ... Holt, verili jsme Spojencum a 
rok 1938 byl osudny ...


...
..
.

.....

atd.

NAVRCHOLU.cz