Tento skvost - "odbornou" diskusi jsem našel naprostou náhodou na internetu. Tak si můžete porovnat, jaké bludy kolují veřejností s tím, co najdete na našich stránkách nebo v odborné literatuře. Smutné je, že sami autoři těchto výmyslů jim věří. Posted By: znouza (Love'sCommin'bySpoons) on 'CZhistory' Title: re: bunkry Date: Mon May 13 20:42:00 1996 > Ahoj! > > Musim rict neco k tem bunkrum.Jednak jsem taky z pohranici jako DarkAngel > ale hlavne, kdyz jsem byl na vojne, tak jsem asi mesic delal tzv. "zvlastni > prace" coz spocivalo v tom ze za 1.Armada dostala do spravy tyhle stare > bunkry > a 2.nevedela kde jsou.Takze jsme je museli vyhledat, prolez, popsat a > zaevidovat do mapy.Nektere byly v tak dobrem stavu, jakoby bylo jeste pred > valkou.Raritou byl jeden, ktery mel jeste zamontovane lafety a funkcni > "klimatizaci" (soustava zavazi vysouvajici komin).Zajimave take bylo jejich > strategicke rozlozeni (i kdyz mnohde uz byl les tam kde drive byl vyhled) Strategicke rozlozeni "bunkru" ------------------------------ Jejich umisteni bylo asi nasledujici: u mist, kde byl predpokladan nejvyssi napor cizich vojsk, byly vybudovany tzv. pevnosti (Dobrosov, Hanicka, Mustek, ...) , ktere mely slouzit i jako zakladny pro "vypady". vetsinou v nich bylo okolo 2000-4000 vojaku, nemocnice, sklady ... Cely tento komplex byl chranen soustavou protitakovych prikopu (5 - 10 metru sirka, vyska kolem 2-3 metru), protitankovych "jezku" a take ostatym dratem proti pechote. Z techto "pevnosti" casto vedly podzemni chodby k dalsim pevnostem, nebo k tzv. straznym vezim. To byly vezicky pro jednoho az dva vojaky, vychazely paprskovite od pevnosti a mely za ukol hlidat okoli, kam nebylo mozne z pevnosti dohlednout. Pevnosti mely samozrejme roztrideni na lehci a tezsi. Jako lehci treba Mustek a z tech uplne nejvetsich Hanicka v Orlickych horach. Druha linie byla tvorena z tzv. "Ropiku", coz byly bunkry vzor 37. Byly pro mensi osadku, vetsinou to bylo 5 muzu + velici. Tyto bungry byly umisteny v lesich a na polich systemem, aby bylo z jednoho videt na druhy a tim se pak mohli kryt. Tzv. "krizova" palba ... Tyto bunkry maji steny slabsi, maximalne vsak 1 metr. S ostatnim svetem mely spojeni jen pres telefon. strilna 4 ___________________________ / | | \ ~~~~~~ | +-----------------------+ | ~~~~~~ | | | | ~~~~~~ | | +-+ | | ~~~~~~ | |strilna 1| | |==| nasep~~ | +---------+ | | | strilna 3 ~~~ ~~ | | | | |==| ~~~~~~ | +-+-+-------+ | | ~~~~~~ | | | | ~~~~~~ | | +-------------------+ | ~~~~~~ | | | | | | ~~~~~~ +_+ +_______|____|_________/ vchod strilna 2 (planek vzor 37 "Ropik") Pozn: v kazdem rohu (vedle, ne primo v nem) byly umisteny kovove roury pro sposteni granatu. Na strese pak komin (klimatizace) s kovovou zaklopkou, ovladanou zevnitr. Take tam byly kovove uchyty (zkroucene) na uchyceni maskovacich placht. Nejvetsi vyskyt techto lehkeho opevneni je asi v oblasti decinsko, liberecko a ustecko (nad Labem). Tezsi je pak v oblasti nachodska a v Orlickych horach. Zajimavost: Pevnost Hanicka slouzila za valky jako podzemni tovarna na vyrobu leteckych motoru. Je zasazena (vylozene) do kopce, ktery ma pres 80 metru a byl vyhazen lopatami. rucne. A prave i tato pevnost, ktera ma vlastni nemocnici, studny, troje ocelova vrata s otviranim nahoru, ma jiz zminovane paprskovite vybehy. Cela pevnost pojmula pres 4000 lidi, vcetne techniky, zasob a munice. Moznost dobyti zvenci: nulova ... > Nejlepe sly najit tzv. pozorovatelny hure uz klasicke 2.strilnove "rapiky" > Hlavne ty s podzemnim-sachtovym vchodem.(nektere jsou dodnes ztracene).A > nehur > sli najit ty co byly zcela pod zemi tzv. uzatky.(na zemi jsou jen dva kameny > - tam kde je nekde vchod a tam kde konci), tech jsme nasli jen par.Bylo to > ve Stribre.Takze docela rad verim, ze v tehdejsi dobe by asi bylo velmi > obtizne se pres tato pasma dostat jak motorizovane, tak pechotou. > Celkove to byl velice propracovany system navzajem krytych pevnosti.Nemci > by sice asi prosli, ale ztraty by meli urcite znacne. > S tim, ze by Nemci ASI prosli, bych moc nemaval... Jsem toho nazoru (a vetsina historiku take), ze nase obranna linie byla v dobrem a bojeschopnem stavu. Vzdyt v drtive vetsine byla namontovana dela a klimatizace, munice a vojaci na svych mistech. Vezmeme si napriklad Dobrosov. To je soustava nekolika pevnosti, navzajem propojenych chodbami, takze v pripade (nepravdepodobnem) dobyti jedne byla moznost uniku. Tak tuto pevnost zacali Nemci odstrelovat z dela raze 60. trvalo jim to vice nez par dni, nez prostrileli diru do priblizne 2m tluste zelezo-betonove zdi. A to strileli jeste z par metru, ale kdyby strileli z 500 metru (nebo vice), nemeli by zadnou sanci. Tyto pevnosti vydrzely i primy zasah letecke pumy 500 kg, a kdo se trefi do 20x20 metru dvakrat ? I kobercove nalety by nemely sanci .. Takze myslim, ze sance nasich vojaku v nasi obranne linii by byla velka ... > Vas posledni pohan z usvitu veku > Loki Haribolo > Caute bojovnici > Mam takovy dojem, ze zapominate na to, ze opevneni melo byt cele hotove v > roce > 1946 a dale, ze po anslusu Rakouska mohl Hitler zautocit temer ze vsech > stran > a napriklad na jizni Morave, rovine vhodne pro invazi, bunkry skoro nebyly. > Pres Moravu by vlastne zacali ovladat celou ceskou kotlinu a cele opevneni > hranic by razem ztratilo smysl, stejne jako opevneni kolem Prahy (ktere je > jen na zapad od ni). Navic neuvazujete nejvetsi slabinu staticke obrazy - da > se jednoduse prekonat vzdusnym vysadkem az za ni. Rekni, muze nekdo vysadit 10 000 muzu bez toho, aby si toho nekdo vsiml ? nase obrana nebyla jen na jednu stranu, s tim, ze napadeni muze prijit i odjinud se pocitalo, ale uz nebyl cas ... Holt, verili jsme Spojencum a rok 1938 byl osudny ... ... .. . ..... atd.