|
|
Stachelberg
Poustka
Jírova hora
Dobrošov
Skutina
Hanička
Adam
Bouda
Hůrka
Kronfelzov
Orlík
Šibenice
Smolkov
Orel
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Dělostřelecká tvrz Bouda
Tvrz Bouda je situována na kopec Bouda jižně od Suchého vrchu u Jablonného nad Orlicí. Jde o nejmenší stavebně dokončenou tvrz čs. opevnění. Její hlavní zbraní byla dělostřelecká otočná věž K-S-22 Horymír. Do sestavy dále patří 3 pěchotní sruby a vchodový objekt. Do podzemí tvrze se materiál dopravoval svážnicí. Tvrz měla ve spolupráci se sousedními tvrzemi Adam a Hůrka bránit prostor tzv. Zemské brány. DOV byla schopna palebně podporovat obě sousední tvrze. Kromě toho mohla postřelovat důležitý uzel nepřítele město Mittewalde (dnešní Miedzylesie v Polsku).
Během okupace byly objekty tvrze podrobeny německým zkouškám. Byl zdevastován vchodový objekt, srub K-S-24 byl utržen od schodišťové šachty, všechny sruby byly poničeny ostřelováním. Byly vytrhány a odvezeny pancéřové zvony z vchodového objektu. V podzemí Němci provedli některé stavební úpravy, které jim dovolily testovat dobývání pevností. Do chodby byly zabudovány dva posuvné uzávěry, které byly cvičně postřelovány.
Po válce začala armáda tvrz vyklízet a opravovat. Bylo odstřeleno čelo a část stropnice vchodového objektu a celý objekt byl znovu podle původní dokumentace vybetonován. Nebyly však provedeny omítky, jak bývalo zvykem u předválečných srubů a celá dostavba byla provedena z nekvalitního betonu. V podzemí byly provedeno zpevnění poškozené klenby, odstraněny posuvné uzávěry po Němcích, podzemí bylo zbaveno suti a byla vyčištěna kanalizace. Armáda měla v úmyslu vybudovat na Boudě centrální muniční sklad. Z toho důvodu byly zahájeny práce na rozšíření tvrze o další skladovací sály. Byly však vyraženy pouze dva z plánovaných 11 a práce byla ukončena pro nedostatek financí a pro nevyhovující geologické podmínky. Vyražené sály se nepodařilo vybetonovat. Armáda poté tvrz opustila a ta se stala volně přístupnou pro široké okolí. Byla zdrojem kvalitního stavebního materiálu z vyzdívek kasárenských sálů, vždyť se jednalo o dvakrát pálené cihly, tehdy málokde k dostání. Kovošrot odvezl zbylé pancéřové zvony a tvrz dále chátrala (podzemí bylo zaváženo sutí, sloužilo jako skládka pro okolní obyvatelstvo a pytláky, objekty dále zarůstaly vegetací). Od roku 1989 začala početná skupinka nadšenců práce na zdokumentování tvrze a po souhlasu velení armády byly zahájeny práce na zpřístupnění tvrze veřejnosti a vybudování muzea čs. opevnění. Na jejich
www najdete o tvrzi daleko větší škálu informací.
Objekty tvrze
|