úseky:

Dělostřelecká tvrz
Stachelberg

Bunkry.cz technické detaily tvrze

Stachelberg Poustka Jírova hora Dobrošov Skutina Hanička Adam Bouda Hůrka Kronfelzov Orlík Šibenice Smolkov Orel

(Pevnost Stachelberg) Rozestavěná dělostřelecká tvrz Stachelberg nazývaná v poválečném období též Babí se rozkládá na hřebenu kopce Stachelberg severovýchodně od obce Babí u Trutnova. Po svém dokončení by byla největší a nejsilnější tvrzí našeho opevnění. Sestavu tvrze tvořily 4 pěchotní sruby, 2 dělostřelecké sruby, 2 dělostřelecké otočné věže, 2 minometné otočné věže a vchodový objekt. Do sestavy dále patřila dělostřelecká pozorovatelna, která měla stát na pravém křídle tvrze Stachelberg a neměla být napojena na tvrzové podzemí. Výstavba byla vzhledem ke svému rozsahu zadána kooperujícím firmám ing. Zdenko Kruliše z Prahy a akciové společnosti Konstruktiva taktéž z Prahy. Byla zahájena v říjnu 1937 a měla trvat 24 měsíců. Do prvotního zadání tvrze Stachelberg stejně jako na ostatních tvrzí nebyly zadány mimometné otočné věže, které dosud neměly ukončenu projektovou fázi. Po svém dokončení měla tvrz Stachelberg nalevo dělostřelecky podporovat linii izolovaných srubů ve směru Albeřice, Horní Maršov, kde se očekával jeden z důležitých směrů útoku. Napravo měla tvrz Stachelberg palebně podporovat uzávěry v prostoru Petříkovic a Libče. Palebně též kryla přístup k sousední tvrzi Poustka. DOV tvrze postřelovaly důležité silnice spojující horské přechody v Krkonoších s vnitrozemím (Pec pod Sněžkou, Pomezní boudy) prostor Libavského sedla a nástupový směr Schömberg-Petříkovice-Trutnov. V dosahu palby byly důležité silnice, železnice a letiště na území nepřítele. Palba tvrzových minometů byla byla v prostoru Krkonoš zvlášť důležitá, protože celá oblast je prostoupena množstvím hlubokých údolí nepostřelovatelných tvrzovým dělostřelectvem. Čtyři tvrzové pěchotní sruby v čele tvrze Stachelberg byly projektovány v linii izolovaných pěchotních srubů a přehrazovaly důležitý směr Žacléř - Trutnov.

Při hledání vhodného umístění dělostřelecké tvrze v tomto prostoru byly zvažovány v prvopočátku 2 prostory a to kromě Stachelbergu ještě prostor kóty 716 Vrchy. Kopec Vrchy však není natolik rozsáhlý, aby pojal všechny potřebné objekty tvrze Stachelberg. Kromě toho by bylo nutno v prostoru Stachelbergu vybudovat buď zesílenou linii izolovaných pěchotních srubů nebo pěchotní tvrz Stachelberg k přehrazení důležité silnice Žacléř - Trutnov.

Co se týče plošného rozsahu byl Stachelberg jednou z nejrosáhlejších tvrzí vůbec. Roztahanější měla být jen tvrz Šibenice. Projektantům se však podařilo umístit vchodový objekt a k němu přilehlé hlavní muniční sklady přibližně doprostřed sestavy tvrze, což umožňovalo plynulé zásobování municí. Vzhledem ke členitosti podzemí, počtu odboček a dělostřeleckých objektů, které měly své vlastní mezisklady munice M2, se celková délka chodeb a sálů blíži 3,5 km.

Za necelý rok od zahájení výstavby se podařilo vyrazit celé podzemí tvrze Stachelberg a začít s betonáží. Vybetonováno je dnes asi 7 % celkové délky chodeb. Byly vyhloubeny výtahové a schodišťové šachty ke všem pěchotním srubům, k oběma dělostřeleckým srubům a oběma dělovým otočným věžím a jednomu minometnému srubu. Byly vybetonovány základové desky ke všem pěchotním srubům a vybetonovány šachty a schodiště do podzemí. Dělostřelecké objekty a vchodový srub se nacházely ve stadiu výkopů. Do ukončení výstavby 1. října 1938 se podařilo vybetonovat jediný pěchotní srub T-S-73 Polom.

V poválečném období byla zvažována možnost částečné dostavby tvrze, ale k realizaci nedošlo. Jediný vybetonovaný objekt tvrze Stachelberg sloužil dlouhá léta jako skladiště jedů. Dnes je tvrz Stachelberg ve správě družstva Fortis, které zřídilo na T-S-73 muzeum opevnění s množstvím exponátů, výkresové dokumentace a maket objektů a zejména ohromnou maketou projektovaného stavu tvrze Stachelberg, která rozhodně stojí za vidění. Současně probíhají práce na částečném zpřístupnění podzemí, zjišťuje se statika podzemí. Dnes je možno kromě vybudovaného T-S-73 najít známky horečné stavební činnosti, např . výkopy srubů, základové desky, zasypané schodišťové šachty, pozůstatky drtičů kamene a betonárek. V terénu je možno nalézt při troše štěstí i betonové kvádry, kterými se vytyčovaly palebné vějíře dělostřeleckých srubů. Podzemí je na mnoha místech zavalené zásypy pracovních šachet a není přístupné. Díky závalům a přerušenému systému samočinného odvodnění je dnes velká část podzemí zatopena vodou a je rejdištěm speleopotápěčů. Mnohé objekty tvrze Stachelberg jsou zničeny postupujícím lomem, který dnes již těží v místech hlavních muničních skladů a pohltil pozůstatky po výstavbě dělostřeleckého srubu T-S-78. Ve spolupráci s pracovníky lomu by mělo dojít k odvodnění zatopených částí podzemí a jejich zpřístupnění veřejnosti.


Ústí štoly při výstavbě tvrze. Pravděpodobně se jedná o pracovní štolu
v délce 84 m, která byla prodloužením odbočky k T-S-78
a později měla být buďto zasypána a zabetonována nebo použita jako nouzový východ.

Označení Krycí název Typ zvony Zbraně vlevo Zbraně vpravo Věže Ochranné střílny Současný stav
T-S-71 ? PS ZP3 ZN4 M L1 M 1 N Nepostaven,základová deska
T-S-72 ? PS ZN4 ZP3 L1 M OR 1 N Nepostaven,základová deska
T-S-73 Polom PS ZN4 ZP3 ZN3 L1 L1 2 N Postaven,vybudován, expozice
T-S-74 Chlum (?) PS ZN4 ZP2 L1 L1 M v kopuli 1 N Nepostaven,základová deska
T-S-75 ? DOV ZN3 2YRO 1 N Nepostaven,výkop i šachta zasypány
T-S-76 ? DOV ZN3 2YRO Nepostaven,šachta zasypána ve výkopu jezírko
T-S-76a ? DP ZN6 ZP3 1 N Nepostaven
T-S-77 ? DS ZN3 ZN4 3xY 1 N Nepostaven,výkop,šachta zasypána
T-S-78 ? DS ZN3 ZN4 3xY 1 N Nepostaven, odstraněn při činnosti lomu
T-S-79 ? MOV 2 ZN? Nepostaven,odstraněn při činnosti lomu
T-S-80 ? MOV ZN? B12 Nepostaven,výkop, deponie horniny
T-S-80a ? VO 2 ZN4 L1 L1 1 N Nepostaven,výkop, štola
podzemí Vyraženo, zčásti vybetonováno, zatopeno, zasypáno, zatím nepřístupné
Stachelberg Poustka Jírova hora Dobrošov Skutina Hanička Adam Bouda Hůrka Kronfelzov Orlík Šibenice Smolkov Orel

Zpět na hlavní stránku

NAVRCHOLU.cz