úseky:

Dělostřelecká tvrz
Orlík

Bunkry.cz technické detaily tvrze

Stachelberg Poustka Jírova hora Dobrošov Skutina Hanička Adam Bouda Hůrka Kronfelzov Orlík Šibenice Smolkov Orel

(Pevnost Orlík) Dělostřelecká tvrz Orlík měla být v rámci československého opevnění vskutku zvláštní stavbou. Tvrze i samostatné pěchotní sruby byly na svou dobu vybaveny nesmírně moderními a účinnými zbraněmi, pro jejichž obsluhu bylo třeba cvičit osádku. Zároveň bylo nutno cvičit součinnost zbraní tvrzí, návyky obsluhy v efektivním boji ve stísněných prostorách betonových monster. Proto bylo rozhodnuto vybudovat cvičnou střelnici, kde by se osádky opevnění střídaly a prováděly nácvik. Poněvadž však výstavba takovéhoto zařízení ve vnitrozemí nebyla možná vzhledem k hustotě osídlení a za druhé by byla finančně náročná, bylo rozhodnuto postavit ji v trase plánované obranné linie v pohraničních horách, kde by se v případě napadení i zbraně této střelnice mohly zapojit do obrany severní hranice. Do úvahy přicházely Orlické hory a Jeseníky. Nakonec bylo rozhodnuto ve prospěch Jeseníků, kde byl dostatek místa pro cílové plochy, rozsáhlé neobydlené prostory a také byla oblast dostatečně vzdálená od německých hranic. Tvrz Orlík měla stát asi 5,5 km jihozápadně od obce Rejvíz v pásmu Orlíku. Vybraný prostor zároveň umožňoval součinnost polního a pevnostního dělostřelectva. Tvrz Orlík měla stát na důležitém předělu mezi dvěma hlavními operačními směry, které se nacházely mezi Jeseníky a Orlickými horami na západ a Jeseníky a Moravskou bránou na východ. V případě boje měla navazovat na dělostřelecké tvrze Milotický vrch a Kronfelzov, které byly později zrušeny. Po upřesnění měla navazovat na palbu IDS Skrbovice napravo. Dostřel DOV mohl krýt IDS Kronfelzov.

Tvrz Orlík měla sestávat ze dvou pěchotních srubů, jednoho dělostřeleckého srubu, dělostřelecké otočné věže a minometné otočné věže tedy ze všech typů tehdy projektovaných objektů.

Všechny objekty měly být samostatné tzn., že tvrz Orlík neměla mít podzemí. Zajímavý byl projekt dělostřeleckého srubu. Vycházel z konstrukce IDS, což bylo u stavby bez podzemí pochopitelné, ale byl oboustranný. Měl disponovat až 5 houfnicemi ve dvou střeleckých místnostech se střelbou vpravo. Cvičná místnost se dvěma houfnicemi měla rozevření střílen až 70 stupňů a směrovala jižně směrem k Vrbnu pod Pradědem. Bojová severní místnost se 2-3 houfnicemi mohla ovládat oblast strategické silnice od Zlatých Hor po Heřmanovice. Bojová místnost se v míru neměla používat. Při použití obou střeleckých místností dosahovalo rozevření palebného vějíře 120 stupňů.

Projekt tvrze Orlík byl v roce 1938 ve značnému stupni rozpracování, ale nebyl z mezinárodně politických příčin ani zadán ani realizován. Pozemky, na kterých se měla tvrz Orlík stavět byly totiž majetkem vratislavského arcibiskupství a pro pochopitelný odpor říšskoněmecké vlády nebyla jednání o vyvlastnění dokončena. Z toho důvodu není v terénu po tvrzi Orlík ani známka.

Označení Krycí název Typ zvony Zbraně vlevo Zbraně vpravo Věže Ochranné střílny Současný stav
S-I ? PS 2 L1 M OR ? Nepostaven
S-II PS 2 L1 M ? Nepostaven
DOV DOV ? 2YRO ? Nepostaven
MOV MOV ? B12 ? Nepostaven
DS DS ? 2-3xY 2xY ? Nepostaven
podzemí Neprojektováno, odolnost objektů není známa
Stachelberg Poustka Jírova hora Dobrošov Skutina Hanička Adam Bouda Hůrka Kronfelzov Orlík Šibenice Smolkov Orel

Zpět na hlavní stránku

NAVRCHOLU.cz