|
|
Stachelberg
Poustka
Jírova hora
Dobrošov
Skutina
Hanička
Adam
Bouda
Hůrka
Kronfelzov
Orlík
Šibenice
Smolkov
Orel
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Dělostřelecká tvrz Dobrošov
Nedokončená tvrz se nachází na kopci nad obcí Dobrošov u Náchoda. Její stavba byla zahájena v září 1937 a po dokončení měla sestávat ze dvou pěchotních srubů, dvou dělostřeleckých srubů, dělostřelecké otočné věže, minometné otočné věže a vchodového objektu. Svými pevnostními houfnicemi měla vlevo postřelovat náchodskou kotlinu a podporovat izolované pěchotní sruby ve svazích nad Bělovsí. Dostřel jejich zbraní dosahoval až za Hronov a Červený Kostelec. Palba se měla překrývat s palbou tvrze Jírova hora. Vpravo se její palebný vějíř překrýval s palebným vějířem sousední tvrze Skutina. Dostřel DOV Maliňák zasahoval hluboko na území nepřítele.
Do konce září 1938 byla vyrubána celá podzemní galerie v celkové délce 1750 m, byly vyrubány všechny podzemní sály skladů a ubikací a celé podzemí bylo téměř z poloviny vybetonováno. Byly vyhloubeny šachty do podzemí v místech všech objektů tvrze a byla vyražena odvodňovací štola. Na povrchu byly vybetonovány pěchotní sruby N-S-72 Můstek, N-S-73 Jeřáb a dělostřelecký srub N-S-75 Zelený. DS Zelený byl zároveň posledním srubem vybetonovaným v rámci československých tvrzí. Jeho betonáž byla ukončena 28.9.1938. Žádný z bojových objektů nebyl osazen zvony, ani u nich nebyl dokončen zához kamennou rovnaninou. Z celé tvrze byl v září 1938 schopen boje pouze srub Jeřáb, který měl v době mobilizace posádku. Tato zde v ještě nevyschlém a nevyzrálém objektu v provizorních podmínkách prožívala dny mnichovské zrady. Vchodový objekt měl být na podzemí tvrze napojen svážnicí. VO se však nebyl do Mnichova postaven a do tvrze se vstupovalo provizorní mřížovou brankou zřízenou v ústí štoly.
V období okupace byly na Dobrošově stejně jako na ostatních tvrzích prováděny zkoušky německých zbraní. Nejvíce to odnesl srub Můstek, ostřelovaný německou tajnou protipevnostní střelou Röchling. Z vyprávění pamětníků je známo, že za tímto účelem bylo dokonce vystěhováno obyvatelstvo z obcí Dobrošov a osady Polsko, aby nedošlo k ohrožení lidí odlétajícím betonem. Po dvou dnech ostřelování byli nakonec němečtí dělostřelci rádi, že se jedné střele podařilo provrtat betonem a zpustošit interiér srubu. Střely Röchling byly však konstruovány ke zcela jinému způsobu střelby, než který byl použit na Dobrošově. Střela byla určena především k ničení podzemních cílů. Měla být pod strmým úhlem vystřelena do stratosféry, s využitím tíhového zrychlení nabrat rychlost a při dopadu měla proniknout horninou až do hloubky 20 m a ničit podzemní prostory nepřítele. Jako památka na německé pokusy dodnes trčí jedna ze střel ze stěny srubu Můstek.
Dosud jsou v terénu patrny staveniště ostatních bojových objektů tvrze zejména druhého dělostřeleckého srubu N-S-76 Amerika a dělostřelecké otočné věže N-S-74 Maliňák. Podzemí tvrze je na mnoha místech zavaleno a není průchodné. Vchod do podzemí v místě vchodového objektu je zasypán. Závaly jsou patrné i při prohlídce veřejnosti přístupné části podzemí. Prohlídková trasa vede ze srubu Zelený přes muniční skad M2 srubu Zelený na křižovatku s hlavní galerií, dodatečně vyztuženou chodbou hlavní galerie, kasárenskými sály, ošetřovnou a končí na srubu Můstek. Zpřístupněno je asi 400 m podzemních chodeb a sálů. Ve dnech státních svátků je otevřen i pěchotní srub Jeřáb.
A takhle vypadá prostor muzea na Dobrošově z výšky
Objekty tvrze
|