|
Úseky čs. opevnění
Pro řízení výstavby v jednotlivých oblastech byla zřízena ženijní skupinová velitelství (ŽSV), kterým byly svěřeny stavební úseky. ŽSV se úsekem zabývala od samého počátku výstavby, tj. prováděla zaměřování objektů, stavební dozor na zadaných stavbách, koordinovala výstavbu podle taktických požadavků a zajišťovala zásobování speciálním materiálem např. cementem "A", střílnami, zadávala provedení vnitřních instalací, které neprováděly stavební firmy budující úsek. Koordinovala objednávání, dopravu a osazování pancéřových zvonů. Stavební úsek tvořil ucelenou linii srubů těžkého opevnění, navazující tvrze a linie lehkého opevnění. Úsek se dále členil na stavební podúseky, které byly jako celek zadávány k výstavbě civilním stavbebním firmám na základě výběrového řízení. Tvrze většinou tvořily samostatný podúsek. Výstavba lehkého opevnění byla organizována zvlášť. Do podúseku většinou patřilo i vybudování intervalových překážek mezi sruby těžkého opevnění. Sruby v úseku se číslovaly vždy od jedničky, proto bylo součástí kódového označení srubu i označení úseku. Sruby se na severní hranici číslovaly z východu na západ. Je to dáno tím, že naprosto první sruby těžkého opevnění se stavěly v okolí Bohumína, kde sídlilo ŽSV II. To začalo s rekognoskací terénu a zaměřováním právě od Bohumína a postupovalo směrem k západu. Číslování pak zůstalo zachováno i u ostatních stavebních úseků. Výjimku tvoří úseky Staré Město pod Sněžníkem a Domašov, které mají číslovaní od západu na východ. Určitou anomálií je i společné číslování úseků Králíky a Rokytnice, které je dáno tím, že objekty byly zaměřovány ještě ŽSV I, ale budování bylo řízeno později zřízeným ŽSV X.
(*) původně přidělen ŽSV I |
