| NAVIGACE |
|
|
|
|
Kamov, SSSR
připravil Zdenek KussiorOd poloviny 50. let byly hlášeny pokusy amerického letectva o vyvinutí balistické řízené střely, která by mohla být vypuštěna ponořenými ponorkami. Tato snaha byla v SSSR ihned pochopena jako nová a závažná hrozba. Tento aspekt zcela nové generace ponorek uvedl do popředí potřebu co nejrychleji vyvinout opravdu účinný systém protiponorkového boje – vrtulník se základnou na lodích. Koncerny Kamov a Mil se brzy střetly ve snaze uspokojit tyto požadavky. Vítězem se stala konstrukční kancelář Kamov, která na leteckém dni v Tušinu v červenci 1961, tedy jen krátce po prvním vzletu prototypu 21. května 1961, předvedla vrtulník se dvěma souosými rotory. NATO se domnívalo, že se tento stroj jmenuje Ka-20 a přidělilo mu označení “Harp”. Na novém vrtulníku byla patrná příbuznost se staršími modely Ka-15 “Hen” a Ka-18 “Hog” poháněnými pístovými motory. Ka-20 byl ale podstatně větší a poháněly ho dva turbohřídelové motory umístěné nad pilotní kabinou. Konečný typ, Ka-25 “Hormone”, byl zaveden do služby v roce 1965. Předpokládá se, že se od začátku sériové výroby (v roce 1965) do jejího ukončení (roku 1975) bylo vyrobeno 460 kusů v několika verzích.
Protiponorková verze s vyhledávacím radarem Big-Bulge, ponorným sonarem, s vlečným detektorem magnetických anomálií a se sonarovými bójemí. Ka-25BŠ je jediná ozbrojená verze, maximální nosnost činí 600 kg. Výzbroj tvoří konvenční nebo jaderné hlubinné nálože, protiponorkové střely, dvě torpéda E45-75A nebo B-1 DC (ráže 406 nebo 450 mm) a podvěsné kanóny.
Verze pro elektronický boj vybavená zařízením pro vyhledávání cílů a řízení střel dalekého dosahu, vypuštěných z lodí.
Tento typ je odvozen od verze “Hormone-A”, nemá ale nepotřebné zařízení, které jen zabíralo prostor. Je vybaven vyhledávacím radarem pod přídí, reflektorem, reproduktorem a záchranným navijákem nad posuvnými dveřmi na levé straně trupu. Do zvětšeného nákladového prostoru se vejde 12 zachráněných vojáků nebo odpovídající náklad.
Tato verze byla vyvinuta v roce 1967 pro transportní účely – převoz pasažérů, nákladu a pro záchranné práce. Může létat jako letecký jeřáb s podvěseným nákladem do 2000 kg. Na přídi trupu je pro tento účel instalována odstranitelná kabina pro operátora jeřábu. Ka-25K byl předveden západu na 27. mezinárodní air show v Paříži roku 1967.
Ka-25 prokázal brzy po zavedení do služby vysokou spolehlivost, enormní nosnost a efektivnost využití různých verzí při činnosti z palub křižníků Moskva a Leningrad, ale i z lodí řady Kyjev. Pohon tvoří dva, nad kabinou vedle sebe umístěné, motory Glušenkov GTD-3 o výkonu 671 kW, později nahrazené výkonnějšími GTD-3BN o výkonu 738 kW. Motory pohánějí dva souosé protiběžné rotory, díky nimž je vrtulník velmi kompaktní a tedy vhodný k využití na palubách lodí. Pilot a navigátor sedí vedle sebe. Navigátor se může na pohyblivém sedadle přesunout k ovládacím panelům speciálních zařízení a vykonávat tak funkci palubního operátora.
V současnosti slouží ještě asi 100 kusů u ruského námořnictva a mnoho dalších používají armády Indie, Sýrie a Vietnamu.
TTD Ka-25BŠ
| Průměr rotorů | 15,74 m |
| Délka trupu | 9,75 m |
| Výška | 5,37 m |
| Šířka trupu | 3,76 m |
| Celková plocha obou rotorů | 389,16 m2 |
| Hmotnost – prázdná | 4760 kg |
| - maximální vzletová | 7500 kg |
| Rychlost – maximální | 209 km/h |
| - cestovní | 193 km/h |
| Operační dostup | 3500 m |
| Dolet – maximální | 650 km |
| - s běžnou zásobou paliva a s rezervou | 400 km |
| Nosnost výbroje | 600 kg |
Zdroje:
Copyright © All Rights Reserved