zpět výzbroj ruského námořnictva

Výzbroj ruského námořnictva

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Aukce.Military.cz


Torpédo VA-111 Škval

připravil Lukáš Visingr


Torpédo Škval po odpálení z ponorky třídy Oscar II

Zbraňový systém nazývaný VA-111 Škval (Vichřice) lze stručně charakterizovat jako raketou poháněné torpédo. Na úvod je třeba říci, že tato zbraň byla utajována až téměř do konce 90. let a většina dostupných informací je dosti sporná.
Vývoj Škvalu byl zahájen roku 1960 v konstrukční kanceláři NII-24 (nyní GPO Region) pod vedením konstruktérské trojice Merkulov, Serov a Rakov. Utajené zkoušky probíhaly v období 1966-1976 na jezeře Issyk Kul a v Černém moři. Poslední vývojová varianta M-5 byla zavedena do výzbroje roku 1977.

Škval je vlastně zcela unikátní zbraní, protože dosahuje rychlosti více než 100 m/s (první zprávy hovořily dokonce o rychlosti zvuku!). Je toho docíleno kombinací raketového motoru a efektu tzv. superkavitace, kdy je povrch ponořeného tělesa ofukován plynem, který vytváří kolem tělesa jakousi "bublinu" s minimálním odporem.

Torpédo Škval má (jak je vidět na ilustracích) tvar kužele se zúženou špicí. V zadní části se nacházejí čtyři výklopná kormidla, které plní dvojí funkci. Jednak podle povelů z gyroskopu torpédo řídí, jednak usměrňují obtékání torpéda plynem.

Škval je nyní součástí výzbroje ruských ponorek, např. třídy Oscar II. Vystřeluje se z běžných torpédometů ráže 533,4 mm. Protože efekt superkavitace funguje jen při větších rychlostech, má torpédo osm malých startovacích raketových motorů; po dosažení určité rychlosti je spuštěn hlavní motor. Pravděpodobně se jedná o tzv. studený raketový motor, hojně používaný např. Němci za druhé světové války. Funguje na principu exotermické reakce peroxidu vodíku a manganistanu vápenatého.

Co se týče naváděcího systému torpéda, odborníci nejsou jednotní. Téměř jistě nemá akustické (sonarové) navedení, příliš pravděpodobné nezní ani řízení po kabelu. Je dost možné, že Škval žádné navádění prostě nemá - při jeho rychlosti totiž asi není nutné. Podle některých pramenů je v kocové fázi (cca 200 m od cíle) naváděno tzv. modrozeleným laserem, což je laser na jisté zvláštní frekvenci, která se velice dobře šíří vodou. Ruské zdroje uvádějí pravděpodobnost zásahu cíle až 80 %.

Technické údaje torpéda VA-111 Škval
Všechny údaje jsou odhadované a nepotvrzené.

Délka: 8 200 mm 
Ráže 533,4 mm 
Hmotnost: 2 700 Kg 
Hmotnost hlavice: 200 Kg 
Ekvivalent jaderné hlavice: 200 kilotun 
Dostřel: 7 000 m 

  

Nyní je často zmiňována nejnovější exportní verze Škval E, která má dostřel údajně 9 144 m a bojovou hlavici o hmotnosti 250 kilogranů.

V souvislosti s torpédem Škval je nutné uvést jednu zajímavou teorii o havárii ponorky Kursk, která se objevila v televizním seriálu JAG (kde šlo o ponorku Vladivostok, ale všem bylo doufám jasné, co se tím míní). Podle této teorie Kursk potopil sám sebe, a to právě torpédem Škval.
Skutečným cílem mise Kursku (a tohle je fakt) byla prezentace nové verze Škvalu pro čínské námořnictvo, které již v roce 1998 zakoupilo asi 40 kusů (údaj o koupi ale zatím nebyl potvrzen z nezávislých zdrojů). Na palubě Kursku se mj. nacházel čínský důstojník.
Po odpálení Škvalu Rusové spustili laserový naváděcí systém. Jenže chyba ve vybavení způsobila, že se Škval otočil a po paprsku se navedl zpátky na Kursk.
Tolik ona teorie. Avšak podrobnější průzkum ukázal, že této teorii nečekaně mnoho faktů nahrává. Tak předně, seismografy a hydrofony zachytily v oblasti výskytu Kursku vypálení torpéda, pak menší explozi mimo ponorku (odpovídala asi 100 Kg TNT) a nakonec velkou explozi (přes 2 000 Kg TNT). To přesně odpovídá uvedenému scénáři. Je totiž známo, že Škval je mimořádně hlučný a lze jej zachytit na stovky kilometrů. Kromě toho, otvor na přídi Kursku má okraje prohnuté dovnitř a ohořelé, což svědčí o explozivním čelním nárazu. A je logické, že vadný Škval vypálený z předních torpédometů by se navedl zpět na příď ponorky.

Na druhou stranu, předpokládám, že ani věčně opilí ruští námořníci by nemohli být tak zoufale blbí, aby potopili sami sebe... Nebo ano?


Prameny: časopis ATM (10/2001 a 11/2001) časopis Scientific American Internet


All Rights Released.

 

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2016 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles