zpět ruské systémy země-vzduch

Ruské systémy země-vzduch

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Aukce.Military.cz


S-400 (SA-20) Triumf

Almaz, Rusko

připravil Petr Duda

Systém S-400 patří do nové generace protivzdušných systémů. Je vyvinutý Ústřední vývojovou kanceláří Almaz a je pokračovatelem úspěšné řady S-300 (SA-10). Je určen k odhalování a sestřelování současných i perspektivních vzdušných cílů, jako jsou například taktické a strategické bombardéry, křižující střely Tomahawk, další, i přesně naváděné typy střel a letouny AWACS, na vzdálenost až 400 km (to je 2-2,5 krát více než jeho předchůdce S-300PMU). Může útočit na cíle letící rychlostí až 4,8 km/s, což odpovídá balistické střele s dostřelem 3500 km. Může též detekovat neviditelné letouny a další cíle na všech letových výškách.

Práce na vývoji tohoto systému jsou zřejmým projevem spolupráce mezi ruskými vývojovými komplexy. Ostatně Ústřední vývojová kancelář Almaz zahrnuje vůdčí podniky ruského obranného průmyslu, jako Fakel Machine-Building Design Bureau, Novosibirsk Scientific Research Institute of Instruments, St. Petersburg Design Bureau of Special Machine Building a další.

Kancelář Fakel vyvinula pro Triumf dvě nové střely. "Velká" střela (označení není známo) má dostřel až 400 km a je schopna sestřelovat cíle za horizontem (angl. Over-The-Horizon / OTH) s využitím nové zaměřovací hlavice vyvinuté kanceláří Almaz. Zaměřování může fungovat buď v poloaktivním nebo aktivním režimu. Střele mohou být dodávány informace z pozemního stanoviště, nebo se může navádět zcela autonomně. Pasivně se může navádět na letadla včasné letecké výstrahy a letouny-rušiče. Druhá střela, 9M96, je konstruována pro ničení letadel a řízených střel na vzdálenost až 120 km. Střela je malá - značně lehčí než raketa ZUR 48N6E používaná v systémech S-300PMU-1 a S-300PMU-2 Favorit. Je vybavena aktivní naváděcí hlavicí. Pravděpodobnost zničení cíle jednou střelou je 0,9 u pilotovaných letounů a 0,8 u bezpilotních manévrujících strojů. Pohonná jednotka umožňuje střele 9M96 operovat ve výšce do 35 km s přetížením až 20 G, což dovoluje sestřelovat i nebalistické střely. Maketa rakety byla představena na athénském zbrojním veletrhu v říjnu 1998. Modifikace 9M96 se stanou základní zbraní dlouhého doletu stíhacích letounů (nejspíše se jedná o střelu továrně označenou jako KS-172). Také se mohou se stát standardní střelou pro systémy PVO a lodní protivzdušné systémy.

Tyto nové střely mohou být i součástí starších protivzdušných systémů typu S-300PMU. Kontejner se čtyřmi 9M96 může být instalován spolu se střelami 5V55 nebo 48N6, tedy standardní výzbrojí těchto komplexů. Triumf zajistí vyšší bojeschopnost systémů S-300PMU-1 a S-300PMU-2 a stírá tak náskok nových generací. Změny budou zahrnovat původní řídící komplex, podporu šesti až osmi systémů protivzdušné obrany, multifunkční radarový systém, přidružené detekční a označovací systémy a mnoho dalších komponent.

Státní zkoušky systému S-400 započaly vstupními testy 12. února 1999 na základně Kapustin Jar. Program zkoušek se ale o rok zpozdil, příčinou byla nejspíše kombinace ekonomických a technických problémů. Testy byly ukončeny 7. dubna 2000. Podle velitele letectva, generálplukovníka Anatolije Kornukova, měla výroba začít již v červnu 2000 a jednotky PVO u Moskvy měly dostat první systém, vyzbrojený ještě střelami systému S-300, ke konci roku 2000. Pokud nebude přerušen přísun financí, měly by první radary s dosahem 500 až 600 km dosáhnout operační způsobilosti v letech 2002 - 2003. Ale protože finanční síla Ruské federace kolísá, není jasné, kdy bude zaveden.

Oproti podobnému americkému systému PATRIOT-3 je systém již otestován a byla zahájena sériová výroba. Zatímco při poslední fázi testů zasáhl S-400 všech deset cílů, Patriot přes ohromné finanční injekce zatím nedosáhl zničení taktických střel nebo zasažení nízko letících cílů.

Triumf se podle genplk. Kornukova stane nejlepším obranným systémem na světě v příštích 20 až 50 letech. Proč? Důvodem jsou součásti založené na velmi vyspělém know-how v oblasti radiolokace, raketového systému, mikroelektroniky a počítačových technologií.'

S-400 se může stát mocným nástrojem schopným prolomit obchodní blokádu v zemích asijsko-pacifického regionu. Produkce amerických vojenskoprůmyslových komplexů zde dominovala po mnoho desetiletí, ale časy se mění. Podle návrhu Vladimíra Putina také může stát na počátku nestrategického protivzdušného systému Francie, Německa a dalších evropských zemí, které jsou unaveny z amerického hegemonismu poválečných desetiletí. Po bombardování Jugoslávie se Evropané začínají zajímat o posílení vlastního obranného systému a Rusko může být v této oblasti lídrem, který vytyčuje cíle a provádí výzkum a vývoj nejnovějších technologií pro produkci ideálních modelů zbraní.

 

TTD S-400 (SA-20) Triumf

Maximální dostřel - "Velká" raketa 400 km
                               - 9M96 120 km
Minimální účinný dostřel ?
Maximální výška cíle 35 km
Minimální výška cíle ?
Maximální rychlost střely ?
Maximální rychlost cíle až 4,8 km/s (u balistických raket)
Minimální rychlost cíle 0 km/h
Maximální dosah radaru 500-600 km
Navádění Povelové/pasivní (pouze proti rušičům a AWACS) /poloaktivní/aktivní radarové


Zdroje: Internet

 

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2016 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles