zpět americké letouny a helikoptéry

Americké vojenské letouny a helikoptéry a jejich výzbroj

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Aukce.Military.cz


X-20A Dyna Soar

Připravil Lukáš Visingr

Počátkem 60. let se začaly o vesmír významněji zajímat americké ozbrojené síly. Americké letectvo projevovalo iminentní zájem o kosmický letoun, který by dokázal plnit vojenské úkoly, a jeho vývojem pověřilo firmu Boeing. Tak začal vznikat jeden z nejzajímavějších členů série X, orbitální bombardér X-20A Dyna Soar, který byl ovšem známější pod přezdívkou "Dinosaur".

Konstrukce X-20 byla podstatně ovlivněna prácemi dr. Eugena Sängera, významného německého odborníka přes rakety a výzkum vesmíru, který během 2. světové války navrhl proslulý bombardér s raketovým pohonem. Tento projekt, ačkoli nikdy neopustil kreslící prkno, naprosto předběhl svou dobu. Pro příklad následuje popis náletu na 6 500 Km vzdálený New York: vzletová hmotnost 100 tun, z toho 6 tun pum a 84 tun paliva, vrchol dráhy ve výšce 90 Km při nejvyšší rychlosti téměř 6 400 Km/h, celková doba letu 1 hodina a 19 minut. Bombardér měl teoretický akční rádius 26 000 kilometrů, což umožňovalo zasáhnout kterékoli místo na Zemi. Měl startovat pomocí odhazovatelného raketového motoru s tahem 5,98 MN a dobou chodu 11 sekund, hlavní (letový) motor měl pracovat 8 minut s tahem 0,984 MN.

X-20 pak představoval jakéhosi křížence Sängerova bombardéru s raketoplánem. Měl být do vesmíru dopraven nosnou raketou a na oběžné dráze se pohyboval pomocí malých manévrovacích motorů. Mezi úkoly jeho dvoučlenné posádky patřila nejen špionáž, ničení a "zajímání" sovětských družic, ale samozřejmě i útoky na pozemní cíle - šlo přece jen o kosmický bombardér. Není snad třeba dodávat, že předpokládanou výzbroj "Dinosaura" tvořily jaderné zbraně.

Za pozornost stojí způsob, jímž by se X-20 vracel zpět na Zemi. Patřil totiž mezi tzv. vztlaková tělesa, která jsou celá koncipována jako nosná plocha. Podobným způsobem funguje i raketoplán; rozdíl spočívá v tom, že raketoplán startuje sám (i když s pomocí "boosterů"), zatímco X-20 se více podobal sovětskému prostředku Buran, protože byl při startu plně odkázán na svou nosnou raketu. Spíše než o raketoplán tedy šlo o "kosmický kluzák".

Celý tento ambiciózní projekt byl zastaven v polovině 60. let, kdy byl teprve ve fázi stavby prvního nelétajícího prototypu. Přednost dostala vojenská orbitální stanice MOL (Military Orbiting Laboratory), ale ani ta nepřežila přelom 60. a 70. let. Přišel Vietnam a s ním úplně jiné starosti...


Prameny:
Internet
Adalbert Bärwolf: Tajná fabrika (Mustang, 1995)
Jiří Kroulík a Bedřich Růžička: Vojenské rakety (Naše vojsko, 1985)


All Rights Released.

 

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles