zpět současné letouny USAF

Současné americké vojenské letouny

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Aukce.Military.cz


Lockheed U-2R/U-2S

připravil Jirka Wagner

U-2 provádí nepřetržité průzkumné lety stanovených oblastí ve velmi vysokých výškách za dne nebo v noci, bez ohledu na počasí. Letadlo je schopno střežit pohyb jednotek během všech fází konfliktu, během období míru či v místech lokálních nepokojů. S ohledem na letovou hladinu musí pilot používat přetlakový oblek.

U-2 byl jednomístný jednomotorový letoun pohybující se ve velké výši (kolem 21 km). Jeho charakteristickým znakem jsou dlouhá rovná úzká křídla, u původního typu se jednalo v podstatě o větroň poháněný proudovým motorem. Prototyp vzlétl v srpnu 1955 a do služby byl zařazen v roce 1956. 14. října 1962 vyfotografovalo jedno U-2 instalaci sovětských vojenských raket na Kubě. V polovině 60. let však bylo mnoho U-2 ztraceno, zejména v důsledku špatné ovladatelnosti.

V roce 1966 byl proto vyvinut vyspělejší model U-2R s prodlouženým doletem, zlepšenými letovými vlastnostmi a zvýšeným užitečným zařízením. U-2R byla celkově nová koncepce, korigující původně špatné sladění motoru s drakem a dovolující větší zatížení snímacím zařízením. Zlepšila se zejména ovladatelnost v menších výškách a konstrukce měla s modelem U-2 společný jen motor J75-P-13B a křídelní část nosné plochy. U-2R poprvé vzlétl 28. srpna 1967. Od roku 1981 je také v používání NASA demilitarizovaná verze nazvaná ER-2. 1. srpna 1981 následoval první z 32 jednomístných operačních letounů (sedm strojů U-2R a 25 kusů TR-1A) a tří dvoumístných cvičných (jeden U-2RT a dvou TR-1B) pro USAF. Od původního U-2R se TR-1A fyzicky odlišuje pouze v méně významných systémech. Velký rozdíl je však v jeho primární úloze - přehledné pozorování válčiště se provádí radarem s vysokou rozlišovací schopností (Hughes ASARS-2), který umožňuje hlídkovat po mnoho hodin za vlastními liniemi, přičemž radar pátrá po soustředěních nepřátelských tanků a dalších objektech na dlouhou vzdálenost v šikmém směru.

Stroje TR-1A si uchovávají schopnosti pro strategický průzkum a často je lze vidět se "záhony" sběrných antén Comint a Elint nebo okny pro optické snímače. Byl pro ně vyvinut rovněž Systém přesné lokalizace úderu (PLSS) pro zaměření nepřátelských zdrojů radarových vln. V prosinci 1991 se USAF rozhodlo přeznačit řadu TR-1 na řadu U-2, takže se z TR-1A a TR-1B staly U-2R a U-2RT V r. 1992 byly všechny U-2R modernizovány a označeny jako U-2S/ST. První U-2S obdrželo Air Force v říjnu 1994. Další vývoj je zaměřen na vybavení stroje novým dvouproudovým motorem General Electric F118 pro zvýšení tahu, vyšší spolehlivost a sníženou spotřebu paliva.

Podrobný článek o letounu U-2/TR-1

Stručná charakteristika

Základní funkce letoun pro průzkum ve vysokých výškách
Výrobce Lockheed Aircraft Corp.
Pohon jeden proudový motor Pratt & Whitney J75-P-13B nebo General Electric F-118-101
Výkon 17 000 lb 75,6 kN
Délka 63 stop 19,13 m
Výška 16 stop 4,88 m
Rozpětí 103 stop 31,39 m
Plocha křídel 992.4 stop čtver. 92,9 m čtver.
Max. oper. rychlost 430 mph (692 km/h) ve výšce přes 70 000 stop (21 335 m)
Poč. stoupavost 82 stop/s 25 m/s
Dostup 90 000 stop 27 430 m
Dolet 6 245 mil 10 050 km
Hmotnost prázdná 15 500 lb 7031 kg
max. vzletová 41 300 lb 18 733 kg
Posádka jeden (dva v cvičném modelu)
Výzbroj bez výzbroje
Data výroby U-2 srpen 1955; U-2R 1967; U-2S říjen 1994
Ve stavu Aktivní služba: 36 (4 cvičné); Rezerva: 0

 

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles