poválečné letouny USAF

Poválečné americké vojenské letouny

NAVIGACE

Douglas F6D-1 Missileer
AAM-N-10 Eagle

F6D-1 Missileer se střelami AAM-N-10 Eagle

Od roku 1957 začalo americké námořnictvo prosazovat nový systém protivzdušné obrany, založený na speciálním stíhacím letounu, který měl operovat za hranicemi dostřelu tehdejších námořních protiletadlových raket (tehdy šlo o typ Talos s dostřelem okolo 120 Km) a ničit nepřátelské cíle těžkými řízenými střelami.

Stíhací letoun Douglas F6D-1 Missileer působil se svým rovným křídlem a sudovitým trupem jako anachronismus. V době, kdy špičkové stíhačky překračovaly rychlost M=2, spoléhalo námořnictvo na neohrabaný podzvukový stroj. Fakticky ani nešlo o stíhací letoun v pravém slova smyslu, ale spíše o létající odpalovací základnu pro střely Eagle. Missileer byl poháněn dvěma turbodmychadlovými motory Pratt & Whitney TF30-P2 (tah 2x 59,6 KN), nesl výkonný dopplerovský radar Northrop AN/APQ-81 a šest střel AAM-N-10 Eagle.

Tvůrci celého plánu počítali s tím, že celý přepad a zničení cíle bude výhradně v režii rakety, což se zákonitě promítlo do její konstrukce (a ceny). Šlo o mimořádně rozměrnou, těžkou, složitou a drahou zbraň. Aktivní naváděcí systém, využívající radiolokátoru v hlavici střely, dosahoval 75 % ceny celé zbraně. Na jejím vývoji se podílelo 16 společností v čele s firmou Bendix System Division. Radiolokátor vyrobili Sanders Associates a Bendix Research Laboratories, pohonnou jednotku dodal Aerojet General.

V roce 1960 byla cena celého programu (vývoj a výroba 120 kusů letadel) odhadována na 3,4 miliardy dolarů. V roce 1961, těsně před zahájením prací na prvním prototypu, byl program zrušen. Námořnictvo se ovšem raket s dlouhým doletem nikdy nevzdalo a později je realizovalo v podobě střely AIM-54 Phoenix.

Údaje střely AAM-N-10 Eagle

Motor:	dvoustupňový raketový na TPH
Délka:	4,572 m
Hmotnost:	900 Kg
Letová rychlost:	Mach 4
Dostup:	30 500 m
Dolet:	přes 150 Km
Bojová hlavice:	jaderná (ekvivalent 10 kilotun)

Prameny:

Internet
Christopher Chant: Top Gun - Nepřemožitelná letadla (Cesty, 1996)
Jiří Kroulík a Bedřich Růžička: Vojenské rakety (Naše vojsko, 1985)

All Rights Released.