zpět poválečné letouny USAF

Poválečné americké vojenské letouny

NAVIGACE

Lockheed F-94 Starfire

F-94 byl záchytný stíhač do každého počasí. Vyvinut byl z cvičného letounu T-33, který vznikl zas z F-80. Počáteční testy ale ukázaly, že motor nemá dostatečný výkon pro velkou hmotnost letadla, zvýšenou vahou elektronického zařízení a radarového řízení palby Hughes E-1. Po instalování modernizovaného motoru se objevila nutnost různých dalších úprav. Konečně byl letoun akceptován (v prosinci 1949) a F-94A začaly u Velitelství vzdušné obrany nahrazovat letadla North American F-82 Twin Mustang. Po vypuknutí války v Koreji bylo Starfirům zakázáno létat nad Severní Koreou, neboť velitelství se obávalo toho, že jejich sofistikovaná elektronika by mohla padnout do rukou nepřítele (protože tento zákaz vedl ke zvýšeným ztrátám bombardérů B-29, byl později zrušen). 30. ledna 1953 kapitán B. L. Fithian (pilot) a poručík S. R. Lyons (radarový operátor) sestřelili nespatřenou stíhačku LA-9 s pístovým motorem.

F-94C byly vyřazeny ze služby u US Air Force roku 1959, poslední F-94 u Air National Guard byl vyřazen ze služby počátkem roku 1960.

Stručná charakteristika
Výrobce Lockheed Aircraft Co., Burbank, Calif.
Vzlet prototypu 16. duben 1949 (YF-94)
Modely F-94A, B, C
Pohon jeden proudový motor Pratt & Whitney J48-P-5 nebo -5A
Výkon 8750 lb 38,9 kN
Délka 44 stop 6 palců 13,6 m
Výška 14 stop 11 palců 4,5 m
Rozpětí 42 stop 5 palců 12,9 m
Hmotnost 24 200 lb 10 977 kg
Max. rychlost 640 mph 1030 km/h
Dolet 1200 mil 1930 km
Dostup 51 000 stop 15 500 m
Výzbroj 24x 2,75 palcové rakety Mighty Mouse FFAR v přídi a 24x 2,75 palcových FFAR na dvou podkřídelních závěsnících (12 raket v každém)
Posádka dva (pilot, radarový důstojník)
Vyrobeno 856 strojů
Cena za jeden stroj 534 000 dolarů


Podrobnější historie letounu F-94

Jirka Wagner

 


Copyright © All Rights Reserved