NAVIGACE

F-108A Rapier byl posledním stíhačem vzešlým z dílny North American Aviation.
Projekt F-108 byl původně znám jako LRIX (Long-Range Interceptor, Experimental - Dálkový záchytný stíhač, experimentální) a USAAF jej vyhlásila 6.října 1955. 6.června 1957 dostal NA potvrzení pozdějšího kontraktu na dva prototypy dálkového výkonného záchytného stíhače F-108A. Tovární označení bylo NA-257. Měl dosahovat rychlosti Mach 3 a měl zasahovat proti sovětským bombardérům přilétávajícím přes severní pól nad území USA. Měl rovněž sloužit jako doprovodný stihač pro strategický bombardér B-70 Valkyrie - rovněž projekt North American. USAAF očekávala první F-108A začátkem roku 1963. Mělo být objednáno nejméně 480 F-108.
F-108 byl letoun s velkým delta křídlem, poháněný dvojicí motorů General Electric J93-GE-3AR s řízenými vstupy vzduchu v kořenech křídel. F-108 byl projektován pro maximální rychlost 3 190 km/h na 23 000 m a bojový rádius 1 640 km. Posádka - pilot a operátor radaru seděli za sebou. Moderní avionika od firmy Hughes zahrnovala vyhledávací a sledovací radar AN/ASG-18 s dosahem přes 160 km.
F-108A byl vyzbrojen třemi střelami Hughes GAR-9 Falcon v pumovnici. Střely GAR-9 byly poháněny raketovým motorem, který jim dával rychlost 6 M a jejich dolet byl 185 km. Měly poloaktivní radarové navádění pro řízení letu ve střední vzdálenosti od cíle a pasivní IČ navádění používané v konečné fázi letu.
Maketa byla schválena v lednu 1959, vzlet se plánoval na březen 1961. Jméno Rapier dostal 15.května 1959. Začátkem roku 1959 se ukázal program Rapier jako příliš drahý, navíc SSSR se soustředil na zdokonalování mezikontinentálních balistických raket místo strategických dálkových bombardérů. A proti těmto raketám byl F-108 nepoužitelný. USAF došla k rozhodnutí, že balistická neřízená raketa bude levnější a efektivnější než kombinace B-70 Valkyrie / F-108 Rapier. V důsledku tohoto rozhodnutí byl projekt F-108A 23.září 1959 zrušen. Stalo se tak ještě před stavbou prototypu.
Rovněž projekt XB-70 byl zrušen a byly postaveny pouze dva prototypy.
Systémy vyvíjené pro F-108 byly použity u dalších letounů. Radar Hughes AN/ASG-18 a střela GAR-9 Falcon (v roce 1962 přeznačená na AIM-47A) byly ve výzbroji záchytného stíhače YF-12A.
 

Jirka Wagner