americké letectvo druhé sv. války

Americké vojenské letouny druhé světové války

NAVIGACE

Grumman F7F Tigercat

F7F Tigercat byl rychlý dvoumotorový stíhač s velmi štíhlým trupem a dvěma vysoce výkonnými hvězdicovými motory. Byl vyvinut na základě požadavku amerického námořnictva, které studiem vývoje války v Evropě došlo k poznatkům, že je potřebné letadlo se silnou pohonnou jednotkou, silnou výzbrojí, pancéřováním a samosvěrnými palivovými nádržemi. Proto byla firma Grumman vyzvána, aby postavila stroj s motory o výkonu přes 4000 HP (oproti tehdy běžným 1000 HP) a s mnohem silnější výzbrojí. Byl to jedno- nebo dvojmístný stíhací bombardér nebo noční stíhací letoun, verze F7F-4N palubní letoun.
Letoun se však objevil příliš pozdě, aby významně zasáhl do druhé světové války, přestože plně prokázal svou užitečnost v mnoha různých rolích, bylo jej vyrobeno jen poměrně malé množství. V poválečné službě už byl zase zbytečný, protože se začaly objevovat první proudové stroje.
F7F byl první dvoumotorový palubní letoun, který byl zařazen do služby, ale jeho váha a rychlost vedly k omezení jeho činnosti pouze na pozemní základny US Marine Corps. Pouze poslední verze, F7F-N byla plně uznána pro použití na letadlových lodích. Verze nočních stíhačů zůstaly u USMC ve službě až do roku 1952.

Stručná charakteristika F7F-1
Základní funkce	Stíhací letoun
Výrobce	Grumman Aircraft Engineering Corporation
Pohon	Dva motory Pratt&Whitney R-2800-22W
Výkon	2x 2072 HP		2x 1545 kW
Rozpětí	51,5 ft		15,7 m
Délka	45,4 ft		13,85 m
Výška	16,6 ft		5,06 m
Plocha křídel	455 sq ft		42,27 čtv. m
Hmotnost	prázdná	15 957 lb	7238 kg
	max.	23 656 lb	10 730 kg
Max. rychlost	427 mph		687 km/h
Dostup	36 090 ft		11 000 m
Max. dolet	1790 mil		2880 km
Výzbroj	4x 20 mm kanón, 4x 12,7 mm kulomet (300 rounds each), 2x 454 kg bomb nebo 6 raket. Alternativně pod trupem 1x 21 inch (53,3 cm) torpédo.
První let	prosinec 1943
Posádka	Jeden
Datum výroby	1944
Vyrobeno celkem	250

Jirka Wagner