zpět americké letectvo druhé sv. války

Americké vojenské letouny druhé světové války

NAVIGACE


Bell YFM-1 Airacuda


YFM-1 Airacuda (občas vyslovováno také jako Aerocuda) byla vyvinuta jako stíhací bombardér. FM v názvu znamená v označování USAAF "Fighter Multiplace" - víceúčelový stíhač (není totožné s označováním US Navy). Airacuda měla zajímavý tvar s dvěma motory - každý poháněl jednu tlačnou vrtuli, zatímco v přední části prodloužené a rozšířené motorové gondoly byla střeliště. V každém byl jeden 37mm kanón, dálkově ovládaný operátorem sedícím v trupu za pilotem, ačkoliv v každé gondole seděl ještě střelec - ten sloužil jen jako nabíječ a jako manuální záloha.
Podle knihy "Victory Through Air Power" majora Alexandra Severskyho Bellova Airacuda "znamenala velký technický úspěch. Ale její určení ´konvojového stíhače´ bylo chybné, neboť vyžadovalo jiný druh výzbroje. S její velikou palebnou silou směrovanou kupředu se ve skutečnosti nabízel efektivní záchytný stíhač dlouhého doletu."
Bylo rozhodnuto postavit experimentální sérii 13 letadel, z nichž první bylo zhotoveno v září 1939. Revoluční konstrukce Airacudy však byla nakonec umořena mechanickými problémy a slabým výkonem. Výsledkem bylo, že program byl ukončen a Airacuda se nedostala do sériové výroby.
Stručná charakteristika
Základní funkce Těžký doprovodný stíhací bombardér
Pohon Dva motory Allison V-1710-13 (tlačné uspořádání)
Výkon 2x 1133 HP 845 kW
Délka 46 ft 14,0 m
Výška 12,8 ft 3,9 m
Rozpětí 70 ft 21,3 m
Plocha křídel 600 sq ft 55,8 čtv. m
Hmotnost prázdná 11 464 lb 6200 kg
max. 19 070 lb 8650 kg
Rychlost cest. 238 mph 383 km/h
max. 305 mph 490 km/h
Dostup 32 000 ft 9755 m
Dolet 1790 miles 2880 km
Výzbroj 2x 37mm kanón, 2x 12,7mm kulomet, 2x 7,62mm kulomet, až 146 kg bomb nebo raket
Posádka Pět
První let 1. září 1939 (XFM-1)

Pramen: David Hanson´s American Aircraft of World War II

Jirka Wagner (Pokud najdete nějaké foto, pošlete mi je, prosím)

 


Copyright © All Rights Reserved