NAVIGACE

SMAW Shoulder-launched Multipurpose Assault Weapon

Systém SMAW (odpalovač, munice a logistická odpora) byl poprvé nasazen v roce 1984 u jednotek námořní pěchoty jako unikátní systém. V té době sestával systém z odpalovače MK153 Mod0, zapouzdřené rakety MK3 Mod0 typu HEDP, cvičné rakety MK4 Mod0 a z 9mm terčové střely MK217 Mod0. Později byla přidána zapouzdřená raketa MK6 Mod0 typu HEAA. Mod0 vykazoval některé nedostatky. V současné době je plánovaná série modifikací, které by měly odstranit tyto nedostatky. Tyto modifikace obsahují přeobjímkování odpalovacího tubusu, přepsání ovladacího manuálu, obal který bude snižovat vliv okolního prostředí na znečištění spoušťového mechanismu a úprava optického systému, aby byla zbraň schopná přesně zasahovat střelami HEAA i pohyblivé cíle. Poslední dobou jsou nasazovány nové konzoly hlavňových mířidel, ketré by měly vyřešit odchylku mezi mířidly a cílem dopadu. Během operace Pouštní bouře bylo nasazeno na 150 odpalovačů a 5000 střel.

Zbraň je primárně určena k ničení bunkrů a jiných pozemních instalací při útočných operacích, stejně jako jiné pozemní cíle pomocí raket duálního módu (HEDP) a ničení bitevních tanků pomocí munice HEAA.

Odpalovací tubus MK153 Mod0 je vyroben ze skelných vláken spojených epoxidovou pryskyřicí a vychází z izraelského B-300. Obsahuje terčovou pistoli, elektromechanický odpalovací mechanismus, otevřená bojová kovová mířidla a konzolu pro připevnění optických mířidel MK42 nebo systému nočního vidění AN/PVS-4. Raketa dvojího použití HEDP je efektivní proti bunkrům, cihlovému zdivu a betonovým zdem a lehkým obrněným vozidlům. Střela HEAA je efektivní proti současným tankům bez přídavného pancéřování. 9mm terčové střely se používají spolu s raketami a zvyšují pravděpodobnost prvního zásahu střelce. Střelec nejprve mechanicky odpálí terčovou pistoli a pak použije elektromagnet pro odpálení rakety. Zapouzdřené střely se nabíjejí zezadu tubusu, značkovací terčové střely jsou umístěny v zásobníku ve víčku zapouzdřené rakety. 

Technická data

 

 

s použitím zdrojů Federation of American Scientists (FAS) připravil Michal Béza