zpět americké letectvo druhé sv. války

Americké vojenské letouny druhé světové války

NAVIGACE

Nagasaki - bomba Fat Man

připravil Jirka Wagner a Robert Schlesinger

FAT  MAN

Po svržení uranové atomové bomby na Hirošimu 6. srpna 1945 byla připravena i druhá, tentokrát plutoniová bomba (plutonium Pu-239).
Bomba měřila na délku 3250mm a měla průměr 1520mm. Hirošimská měla přitom průměr pouhých 710mm. Hmotnost přesahovala 4,5 tuny.

Pojménována byla údajně podle Winstona Churchila, tehdejšího britského premiéra.

Plutonium o hmotnosti 6,4kg bylo umístěno v kouli, na povrchu které byly umístěny klasické nálože. Jejich výbuchem došlo ke stlačení plutionia, zvýšení jeho hustoty a tím překročení kritické meze, což vedlo k jadernému výbuchu. Bylo velmi důležité, aby výbušniny vytvořily současný a stejný tlak ze všech stran na plutoniové jádro. Při nesouměrném výbuchu by došlo k mrštění plutonia z bomby, jehož následkem by došlo "jen" k radioaktivnímu zamoření území (tzv. efekt špinavé bomby).
Bylo proto rozhodnuto, že bude proveden zkušební výbuch. K němu došlo 16. července 1945 na střelnici v Novém Mexiku.

Bomba Fat Man byla naložena do bombardéru B-29 známého pod jménem Bock's Car (byl to B-29-35-MO postavený v závodech Martin, Omaha, sériové číslo 44-27297). Letoun byl pojmenován po svém veliteli kapitánu Fredericku C. Bockovi, přesto však byl během této mise pilotován majorem Sweeneym (Bock velel pozorovacímu bombardéru The Great Artiste).

Kromě letounu Bock's Car s jadernou bombou na palubě se akce účastnily další čtyři bombardéry B-29 Superfortress. Dva z nich letěly hodinu napřed, aby zjistily stav počasí, další dva odletěly pak jako doprovodné s přístroji a fotografickými přístroji na palubě.

Bock's Car odstartoval 9. srpna 1945 s pumou Fat Man na palubě. Primárním cílem byly vojenské sklady v Kókuře, záložním pak Nagasaki. Před startem byla zjištěna závadla v palivovém čerpadle, což snížilo dostupnou zásobu paliva pro vlastní let. Přesto však byl let povolen, Amerika chtěla dát Japoncům po třech dnech od prvního atomového útoku další ránu a ukázat, že Spojené státy mají dost sil zničit v krátké době Japonsko.

Průzkumné B-29 hlásily jasno nad cílem. Když se Bock's Car dostal na určené místo setkání s dvěmi doprovodnými B-29, zjistilo se, že jeden chybí. Po 40 minutách čekání se velitel Sweeney rozhodl, že poletí dál. Už nabral půlhodinové zpoždění proti plánu. Když se konečně dostal Sweeney nad cíl, zjistil, že cíl zakrývá oblačnost a není tak možné vizuálně zaměřit vojenské sklady, hlavní cíl útoku.

Bock's Car nad cílem třikrát obletěl, ale muniční komplex nezahlédl. Zásoba paliva se snižovala. Výpočty ukázaly, že palivo nestačí na návrat na ostrov Iwo Jima. Vypadalo to na návrat na ostrov Okinawa, počítalo se i s případných svržením bomby do oceánu.
Major Sweeney navíc zaslechl rádiovou korespondenci japonských stíhaček, a protože se mohly blížit k němu, rozhodl se letět na záložní cíl - válečné závody Mitsubishi v Nagasaki.
Zbraňový specialista Frederick Ashworth dal příkaz použít radar pro zaměření cíle v případě, že nebude možný vizuální kontakt.

Už ráno v 7:50 byl v Nagasaki vyhlášen vzdušný poplach, po 40 minutách byl odvolán. V 10:53 byly spatřeny dvě B-29, ale Japonci se domnívali, že jde o průzkum a ani nevyhlásili letecký poplach. Pár minut nato v 11:00 vypustil na třech padácích přístroje doprovodný letoun B-29 The Great Artiste pilotovaný kapitánem Frederickem Bockem.

V 11:01 bombometčík bombardéru Bock's Car zahlédl mezeru v mracích a po malé úpravě kursu byla puma o síle 22kt TNT svržena na půmyslovou severozápadní část. Ve výšce 469 metrů pak o 43 sekund později asi 3km od plánovaného epicentra puma vybuchla.
Přestože je plutoniová puma v porovnání s uranovou účinnější, tato napáchala méně škod a způsobila méně obětí, v neposlední řadě díky terénu. I tak byl ale její výbuch zničující - zahynulo přibližně 25 tisíc lidí. Některé zdroje uvádí číslo 35 tisíc. Další zemřeli později. Celkový počet se pohybuje kolem 75 tisíc obětí.

Letouny po výbuchu nafilmovaly výsledek svržení bomby a otočily na Okinawu. Přistání na Okinavě neproběhlo zcela hladce. Bombardérům se nedařilo navázat radiové spojení s věží, letěli už jen na "páry". Když nakonec Bock's Car na Okinawě přistál a změřili zůstatek paliva, vyšlo jim jen něco přes 10 litrů! Natankovali a letěli domů na Tinian, kde je však nečekalo žádné oficiální uvítání ani gratulace.

Posádku letounu Bock's Car  (někdy Bockscar) tvořili:

Američtí generálové plánovali další jaderný útok na polovinu srpna, naštěstí díky kapitulaci Japonska toho nebylo třeba.

První jaderná bomba Sovětského svazu byla velmi podobná této. Důvodem byla samozřejmě špionáž.

 


Copyright © All Rights Reserved