NAVIGACE

USS Enterprise (CVN 65)

Nejstarší letadlová loď s jaderným pohonem, přezdívaná familiárně jako “Big-E”.
Nedělního rána 24. září 1960 se ve státě Virginia, v loděnici společností Newport News Shipbuilding a Drydock Company rozbila láhev šampaňského o bok nového válečného plavidla. Ve své době nejdelší, nejvyšší a také nejsilnější loď na světě, USS ENTERPRISE (CVN-65), tak byla pokřtěna.. Sekretář US Navy ji vyprovodil slovy :”Nová Enterprise bude panovat dlouhý, dlouhý čas jako královna moří.”
Svou služební cestu zahájila Enterprise o půldruhého roku později 12. ledna 1962 tříměsíční zkušební plavbou pod velením kapitána Vincenta P. DePoixe.
V průběhu své kariéry získala “Big E” některá prvenství – například v prosinci 1965 se stala první lodí s jaderným pohonem, jež se zapojila do válečného konfliktu. Z její paluby tehdy odstartovaly bombami a raketami obtížené letouny na útok proti silám Viet Congu.
V roce 1973 byla Enterprise renovována a vybavena pro provoz nejnovějších stíhacích letadel US Navy – F-14A Tomcat. Poté, co dokončila svou sedmou služební plavbu v Západním Pacifiku (WESTPAC), dosedly první Tomcaty na její palubu – v průběhu přezbrojování se ale stačila ještě podílet na evakuaci Saigonu, kdy její letadla vykonala na 95 bojových letů.
Po svém dvanáctém “WESTPACu”, v dubnu 1986, proplula Enterprise jako první letadlová loď s nukleárním pohonem Suezským kanálem a poprvé tak ve své službě vplula do vod Středozemního moře.
Během její čtrnácté zámořské plavby vyhověl prezident Bush žádosti filipínské prezidentky Corazon Aquinové o leteckou podporu proti povstaleckým skupinám, a tak Enterprise participovala na operaci “Classic Resolve” ve vodách poblíž Manily.
V březnu 1990 připlula “Big E” opět do doku ve virginském přístavu Newport News. Zakončila tak svou úspěšnou plavbu vodami celého světa, která měřila celkem 43 000 mil, což je téměř 70 tisíc kilometrů. V loděnici pak začala její generální oprava a lodi bylo zároveň doplněno nukleární palivo. Zatímco speciální týmy loďařských dělníků vyměňovaly palivové články v osmi reaktorech, posádka a další dělníci pracovali na generální opravě tří a půl tisíce nejrůznějších lodních komponentů.
Celá oprava, nejrozsáhlejší v dějinách US Navy, skončila v září 1994 a po zkouškách na moři se Enterprise vrátila na krátkou dobu do svého domovského přístavu v Norfolku (Virginia). Uprostřed ledna 1995 však byla “Big E” opět v newportských loděnicích – tentokrát jen na pět měsíců - za účelem kompletní modernizace bojových a komunikačních systémů, výzvědných zařízení, velitelských a kontrolních přístrojů, ventilačního systému a ubytovacích a stravovacích prostor.
V červenci 1995 se Enterprise po ukončení všech prací vrátila do Norfolku, odkud později vyplula na další služební cestu do Karibiku, kde se mj. zúčastnila i velmi úspěšného cvičení s britskými námořními silami pod názvem “Joint Task Force ´96”. Svou už patnáctou zámořskou plavbu zakončila v prosinci 1996, poté, co proplula opět Středozemním a Rudým mořem i Arabským zálivem. Touto plavbou se přesunula od Bosny do Perského zálivu, kam byla povolána na podporu sil připravených k eventuálnímu útoku proti Iráku. 20. prosince 1996 se Enterprise vrátila do domovského přístavu v Norfolku a její posádka i velitelé mohli strávit Vánoce se svými blízkými.
Již v lednu 1997 se ale “Big E” opět objevila v loděnicích v Newportu – tentokrát se podrobila šestiměsíční tajné operaci, jež spočívala zejména v úpravách a modernizaci různých zbraňových systémů.
Od srpna 1997, po několika zkušebních plavbách, je Enterprise opět plně připravena sloužit Spojeným státům.
V listopadu 1998 proplula Big E Středozemním a Rudým mořem a v Perském zálivu vystřídala zde hlídkující loď Eisenhower. Ve dnech 16. až 19. prosince se zúčastnila americko-britského bombardování Iráku (operace Desert Fox), kdy její letouny patrolovaly nad vzdušným prostorem. Koncem tohoto měsíce pak byla na hlídkové plavbě nahrazena lodí USS Carl Vinson.

Jirka Wagner