zpět čínské námořní síly

Čínské námořnictvo

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Čínské torpédoborce

připravil ing. Radek Valkovič

Čínské povrchové námořnictvo
Čínské námořnictvo se v průběhu posledních let výrazně změnilo. Až do 70. let byla hlavním úkolem povrchového námořnictva obrana pobřeží se silnou podporou letectva, takže se stavěly hlavně fregaty, torpédové a raketové čluny. S rozvojem balistických raket a kosmického programu Čína potřebovala válečné lodě, které by byly schopny doprovázet sledovací, komunikační a záchranné lodě v Tichém a Indickém oceánu. Důsledkem této potřeby se stala stavba torpédoborců třídy Luda (Lu-ta). Jejich mizivá bojová hodnota, velmocenské ambice a snaha Číny o nátlak na Taiwan pak vedla ke stavbě dalších tříd. Význam pro Čínu měla „pomoc“ Francie v 80. letech – licenční výroba systému Crotale, pomoc při vývoji raket YJ-8, děla, vrtulníky a moderní elektronika. Z Ruska byly v 90. letech kromě ponorek objednány a dodány dva moderní torpédoborce třídy Sovremennyj, vrtulníky a rakety.

Největším přírůstkem a největší válečnou lodí PLAN se stala v roce 2002 ruská letadlová loď Varjag o výtlaku 55 000 t, jde o nedokončenou sestru jediné ruské letadlové lodě Admiral Kuzněcov. Původně měla nést jméno Riga, stavět se začala v nyní ukrajinském Nikolajevu v roce 1985, spuštěna na vodu byla v listopadu 1988 a do služby měla vstoupit v roce 1993. Vzhledem k nedostatku peněz se stavba zpomalovala, po rozpadu SSSR byly práce zastaveny. Zatím není jasné, co s ní Číňané udělají, pravděpodobně se ji budou snažit dokončit, vybavit a vyzbrojit, i když se objevují názory, že Čína loď koupila jen pro seznámení s touto technikou a že bude sloužit jen jako cvičná. Vzhledem k tomu, že není známo v jakém stavu se loď po 10 letech rezavění v loděnici nachází, je těžké předpovědět její budoucnost. Pokud je však ve slušném stavu, po dokončení a vyzbrojení čínskými Su-27 a námořní verzí letounu Su-30MK se stane nejvýznamnější lodí PLAN. Dostavba a provoz tak velké lodi bude pro PLAN obrovským problémem, ale taky výzvou, jaká se těžko odmítá.
Technické údaje: 304,5 m délka, 72 m šířka paluby, 10,5 m ponor. Výtlak 55 000 t standartní, 67 500 t plný. 8 kotlů a 4 parní turbíny (200 000 hp), 32 uzlů.

Čínské torpédoborce
V letech 1955 až 1956 dostala Čína od Sovětského svazu 4 torpédoborce válečné třídy Gordyj, v Číně označené jako třída Anshan, které představovaly jediné čínské torpédoborce až do poloviny 70. let. Torpédoborce Gordyj Čína převzala v letech 1954 až 1955.
Lodě třídy Anshan byly v letech 1971 až 1974 přezbrojeny, místo 533 mm torpédometů nesly 6 střel HY-1 Silkworm, dělová výzbroj se změnila na 4 x 1 x 130 mm a 4 x 2 x 37 mm, bez výrazné modernizace sloužily až do 90. let.

    Luda (Typ 051)

První domácí typ raketových torpédoborců. Stavba první lodi začala v loděnici Dalian v prosinci 1968, spuštěna byla v červenci 1970 a do služby vstoupila v prosinci 1971. Další lodě se stavěly také v loděnicích Zhonghua a Guangzhou. 15. loď vstoupila do služby v dubnu 1987. Potom byly postaveny ještě další dvě lodě s upravenou výzbrojí a výstrojí, poslední Zhuhai vstoupil do služby v roce 1993. V 80. letech plánovala Čína modernizaci typu Luda britským vybavením (Sea Dart, Lynx Mk 8, plynové turbíny Rolls Royce), plán byl v roce 1983 zrušen kvůli vysoké ceně a tak došlo jen k dílčí modernizaci několika lodí. V roce 1978 došlo na torpédoborci Guangzhou u ostrova Chainan k výbuchu munice, loď byla zničena a zahynulo asi 100 námořníků. Původní výzbroj na úrovni přelomu 50. a 60. let byla u části lodí změněna, takže vzniklo několik rozdílně vyzbrojených a vybavených lodí. Torpédoborce, které nedostaly střely řady YJ-8 v současnosti patrně nesou protizemní verzi střel HY-2 Silkworm se zvětšeným dosahem.


Torpédoborec Jinan, loď 105 třídy Luda vyfocený Petrem Kolářem. Za ním stojí dvě fregaty. Vlevo za ním je vidět část jedné ze dvou fregat třídy Jiangdong vyzbrojené protiletadlovými střelami HQ-61, tedy bezlicenční kopií amerických Sparrow (snímky těchto fregat téměř neexistují). Fregata vpravo (zakrytá torpédoborcem) je třídy Jianghu, bohužel víc není možné z fotky určit.

Úpravy :
Loď č.105 při přestavbě v roce 1987 přišla o zadní děla, na jejich místě je paluba a hangár pro dva vrtulníky Z-9C (licenční AS-365 Dauphine v protiponorkové variantě). Loď byla dále vybavena protiponorkovým velitelským systémem a je označována jako typ Luda II.
Č.106 a 109 přišly v roce 1991 o zadní dvojité PL dělo a jeho místo zaujalo ručně nabíjené osminásobné čínské vypouštěcí zařízení francouzských PLŘR Crotale (vezeno je celkem 32 raket) a radar DRBC-32E Castor II.
U č.109 byly nahrazeny zbylé ručně ovládané 37 mm děla novými automatickými 37 mm děly a místo raket HY-2 nese 4 čtyřnásobné kontejnery raket YJ-8 (16 střel, od roku 1999 typu YJ-81).
Č.110 a 132 dostaly v polovině 90. let dálkový trojdimenzionální radar Typ 381A (Rice Shield) a moderní velitelské výpočetní centrum. č.110 v roce 2002 vyměnil HY-2 za 16 kusů YJ-81 a dostal osminásobný systém PLŘR HQ-7 (licenční Crotale) na záď.
Č. 165 a 166 mají větší výtlak (3750 t plný) a jsou označovány jako Typ 051G Luda III, jsou vybaveny novým velitelským systémem, 3D radarem a automatickými 37 mm děly, Zhanjiang (165) až v roce 2003 vyměnil HY-2 za 16 střel YJ-81 a vybavení doplnily PLŘR HQ-7 (Crotale), navíc došlo k výměně 130 mm děl za dvojitá 100 mm děla ve věži tvarované pro snížení radarového odrazu. Zhuhai (166) byl od začátku vyzbrojen 8 raketami YJ-8 a moderními sonary.

Lodě: č.105 Jinan, č.106 Xi´an, č.107 Yinchuan, 108 Xining, 109 Kaifeng, 110 Dalian – slouží u Severní floty, 131 Nanjing, 132 Hefei, 133 Chogqing, 134 Zunyi – u Východní floty, 160 Guangzhou (do roku 1978), 161 Changsha, 162 Naning, 163 Nanchang, 164 Guilin, 165 Zhanjiang a 166 Zhuhai – u Jižní floty.

Technická data Luda :
Výtlak: 3250 t standartní, 3670 t plný.
Rozměry: 132 m délka, šířka 12,8 m, ponor 4,6 m.
Pohon: 4 kotle a 2 turbíny (celkem 72000 hp, 53 MW), 2 vrtule, 32 uzlů, 2970 mil při 18 uzlech.
Výzbroj:
Rakety: 6 protilodních raket HY-2 (C-201, modernizovaná verze střel SS-N-2 Styx)
Děla: 2 x 2 děla ráže 130 mm, 4 x 2 děla ráže 57 mm nebo 37 mm, 4 x 2 děla ráže 25 mm.
Protiponorkové zbraně: 2 vrhače raketových hlubinných pum FQF-2500 (12ti hlavňové), vrhače a skluzavky hlub. pum, až 38 min, od 80. let taky 2 x 3 protiponorkové torpédomety ráže 324 mm.
Vybavení: středofrekvenční sonar, sestava vyhledávacích a střeleckých radarů.
Posádka: 280 až 300 (45 důstojníků).

    Luhu (Typ 052)

Tato třída představuje první moderní čínské torpédoborce s kompletní protiletadlovou, proti-ponorkovou a protilodní výzbrojí. Loděnice v Šanghaji postavily dvě lodě, stavba první (Harbin č.112) začala v listopadu 1990, spuštěna byla v říjnu 1991 a do služby vstoupila v červenci 1994. Zdržení způsobilo vybavení lodě systémy západní výroby. Stavba druhé (Qingdao č.113) začala v únoru 1992, spuštěna v říjnu 1993, do služby u Severní floty vstoupila v březnu 1996 a je vybavena čínskými kopiemi západních systémů. Harbin slouží jako vlajková loď Severní floty, 21.3. 1997 navštívila přístav San Diego, při druhé plavbě do San Diega pak i Havajské ostrovy. Qingdao a zásobovací loď Taicang vykonaly od května do října 2002 plavbu kolem světa. Paluba pro operace vrtulníků je vybavena systémem pro přistání za špatného počasí.

Technická data :
Výtlak: 4200 t standartní, 4800 t plný.
Rozměry: 144 m délka, 16 m šířka, ponor 5,1 m.
Pohon: Systém CODOG (pracují turbíny nebo diesely), 2 plynové turbíny (Harbin typu GE LM2500 o 55000 hp, 41 MW, Qingdao ukrajinské AM50 o 48600 hp, 35,7 MW) a 2 diesely MTU 12V o stálém výkonu 8840 hp (6,5 MW), 2 vrtule, 31 uzlů, 4000 mil při 15 uzlech.
Výzbroj:
Rakety: Harbin 16 protilodních raket YJ-82, Qingdao 8 raket YJ-81, osminásobné OZ PLŘR Crotale (HQ-7) s automatickým nabíjením, celkem 32 raket.
Děla: 1 x 2 děla ráže 100 mm, 4 x 2 automatická děla ráže 37 mm.
Protiponorkové zbraně: paluba a hangár pro 2 vrtulníky Z-9C, 2 x 3 PP torpédomety ráže 324 mm, 2 vrhače raketových hlubinných pum FQF-2500 (12 hlavní, obdoba ruských RBU-1200).
Vybavení: středofrekvenční sonar DUBV-23 (čínská kopie je označována jako SJD-8/9), vlečný sonar DUBV-43 (ESS-1) s proměnlivou hloubkou, sestava vyhledávacích a střeleckých radarů, velitelský (C3I) systém Thompson-CSF TAVITAC (ZKJ-4B/6), systém SATCOM a rušiče.
Posádka: 260 (40 důstojníků).

    Luhai (Typ 051B)

Stavba jediné lodi této třídy Shenzhen (167) začala v loděnici Dalian v roce 1996, spuštěna byla v roce 1997 a na první zkušební plavbu vyplula v říjnu 1998. Do služby u Jižní floty vstoupila v roce 1999. Tato loď představuje další stupeň vývoje čínských torpédoborců a slouží ke zkouškám moderních systémů, zbraní a technologií. Na rozdíl od předchozí třídy je loď vybavena klasickými kotly a parními turbínami, patrně kvůli problémům s vlastní výrobou plynových turbín, loď má ale konstrukci trupu upravenou pro snížení radarového odrazu a dostatek prostoru pro montáž modernějších systémů. Na podzim 2000 se zásobovací lodí Nancang navštívily Afriku, od srpna do listopadu 2001 pak Shenzhen a zás. loď Taicang navštívily Německo, Velkou Británii, Francii a Itálii. V současné době na lodi probíhá přestavba zahrnující výměnu OZ střel HQ-7 za vertikální silo (VLS) s těmito raketami.

Technická data :
Výtlak: 5000 t standartní, 6600 t plný.
Rozměry: 153 m délka, 16,5 m šířka, ponor 6 m.
Pohon: 4 kotle a 2 parní turbíny, 2 vrtule, 30 uzlů.
Výzbroj:
Rakety: 16 protilodních raket YJ-82, osminásobné OZ PLŘR HQ-7 s automatickým nabíjením, celkem 32 raket (jiné zdroje udávají 24 raket).
Děla: 1 x 2 děla ráže 100 mm ve „stealthy“ věži, 4 x 2 automatická děla ráže 37 mm.
Protiponorkové zbraně: paluba a hangár pro 2 vrtulníky Z-9C nebo Ka-27/28, 2 x 3 PP torpédomety ráže 324 mm.
Vybavení: středofrekvenční sonar DUBV-23, sestava vyhledávacích a střeleckých radarů, velitelský (C3I) systém TAVITAC, systém SATCOM, rušiče a vrhače klamných cílů.
Posádka: 250 (40 důstojníků).

    Sovremennyj (Projekt 956)

Slabá protiletadlová výzbroj čínských torpédoborců značně snižuje jejich bojovou hodnotu, až do začátku 90. let tvořila protivzdušnou výzbroj lodí pouze děla, z ramene odpalované PLŘR a dvě raketové fregaty třídy Jiangdong vyzbrojené protiletadlovými raketami na KPL z 60. let. Zavedením systému Crotale v roce 1991 (účinného i proti PLR) došlo ke zlepšení, ale vzhledem k maximálnímu doletu 13 km a absenci systémů CIWS bylo jasné, že čínské lodě nejsou proti útokům letadel dostatečně chráněny. Vzhledem k problémům s vlastním vývojem se řešením stala koupě dvou torpédoborců ruské třídy Sovremennyj (Projekt 956A). K podpisu smlouvy za 800 miliónů dolarů došlo v září 1996, dodávka lodí byla rychlá díky tomu, že Rusové dokončili rozestavěné trupy číslo 18 (hotový ze 2/3) a 19 (z 1/3), které v Petrohradu čekaly na dokončení. Jedná se o lodě stavěné od roku 1988 a 89, jejichž stavba se zastavila v roce 1995 pro nedostatek peněz. Loď č. 136 Hangzhou byla Číně dodána v prosinci 1999, Fuzhou (137) prošel v roce 1999 zkouškami a dodán byl v prosinci 2000. Obě lodě slouží u Východní floty se základnou v Zhoushanu. Zařazením těchto lodí výrazně vzrostla úderná síla čínského námořnictva, jak v protilodním boji díky špičkovým raketám 3M-80E Moskit (SS-N-22 Sunburn), tak i v protivzdušné obraně díky raketám 9M38 Uragan (SA-N-7 Gadfly), které jsou na úrovni raket Standard MR-1 (prakticky jejich ruská kopie). 50 raket 3M-80E bylo do Číny dodáno od května 2000 (první střelby v listopadu 2000). V lednu 2002 Čína objednala další dvě lodě upraveného Projektu 956E, které by měly být vybaveny protilodními střelami 3M80MBE, vertikálním vypouštěcím systémem PLŘR SA-N-12 Grizzly (modernizovaný 9M38) a systémem Kaštan (CIWS). První loď (138) má vstoupit do služby v roce 2006. Lodě jsou vybaveny klasickými kotly a parními turbínami, které zajišťují velký dosah při zvýšené rychlosti.

Technická data :
Výtlak: 6500 t standartní, 7940 t plný, maximální 8480 t.
Rozměry: 156,5 m délka, 17,2 m šířka, ponor 6 m.
Pohon: 4 kotle a 2 parní turbíny (celkem 100 000 hp), 2 vrtule, 32,7 uzlů, dosah 3920 mil při 18 uzlech, 4500 mil při maximu paliva a 18 u. Vytrvalost 30 dní
Výzbroj:
Rakety: 8 protilodních raket 3M-80E, dvě odpalovací zařízení PLŘR 9M38, celkem 48 raket.
Děla: 2 x 2 děla ráže 130 mm (údajně vezeno celkem 2000 nábojů), 4 šestihlavňová děla ráže 30 mm AK-630 (celkem 16000 nábojů), která jsou schopna sestřelit protilodní rakety (CIWS).
Protiponorkové zbraně: paluba a hangár pro 1 vrtulník Ka-27/28 (pouhých 5 tun paliva), dva dvojité 533 mm torpédomety, dva šestinásobné vrhače raketových hl. pum RBU-1000, až 40 min.
Vybavení: středofrekvenční sonar Platina, sestava vyhledávacích a střeleckých radarů, velitelský (C3I) systém, rušiče a vrhače klamných cílů.
Posádka: 344.

Guangzhou (Typ 052B)

Těsně před dokončením jsou dva nové čínské torpédoborce. Loď č.168 (Guangzhou ?) byla spuštěna na vodu 25. května 2002 a č.169 v říjnu 2002. Lodě jsou pravděpodobně určeny pro Jižní flotu se základnou Zhanjiang a jejich hlavním úkolem je protiletadlová obrana floty. Trup lodi je tvarován podle technologie Stealth – skloněné boky a nástavby, redukce antén a palubního vybavení. Obě lodě by měly vstoupit do služby v tomto roce, č.168 vyplula na první zkušební plavbu 23. července 2003. Jedná se o moderní výkonná plavidla se silnou výzbrojí srovnatelnou se třídou Sovremennyj, nedostatkem je patrně použití děla ráže 100 mm, které má malý výkon pro ostřelování pozemních cílů. Trendem dneška je používání děl větší ráže 127 až 155 mm a vývoj řízené protizemní munice s prodlouženým dostřelem (až 100 km) pro tato děla.

Technická data :
Výtlak: 6500 t – 7500 t (odhad).
Rozměry: ?
Pohon: CODOG – 2 ukrajinské turbíny DA80/DN80, 2 diesely, 2 vrtule.
Výzbroj:
Rakety: 4 x 4 rakety YJ-83 (exportní označení C-803), dvě odpalovací zařízení PLŘR SA-N-12 (modernější verze raket 9M38, 1 na přídi a 1 vedle hangáru pro vrtulník).
Děla: 1 dělo ráže 100 mm (kopie francouzského Creusot-Loire), 2 systémy Typ 730 (kopie holandského CIWS Goalkeeper) ráže 30 mm na bocích za můstkem, takže záď je nekrytá.
Protiponorkové zbraně: paluba a hangár pro 1 vrtulník (Ka-27/28 nebo Z-9C), dva trojité PP torpédomety ráže 324 mm, čtyři raketomety (protiponorkové, protizemní nebo rušiče?).
Vybavení: sonary ?, sestava vyhledávacích (3D radar Top Plate) a střeleckých radarů (Front Dome pro SA-N-12, Band Stand pro YJ-83), velitelský a řídící systém (C3I), SATCOM, rušiče.
Posádka: ?

Lanzhou (Typ 052C)

29. dubna 2003 a 30. října 2003 byly na vodu spuštěny dva nejnovější čínské torpédoborce. Lodě č.170 a 171 představují další pokrok ve stavbě čínských lodí. Hlavním úkolem je protiletadlová obrana. Trup lodi je tvarován podle technologie Stealth – skloněné boky a nástavby, redukce antén a z nástaveb vystupujících systémů a vybavení, poprvé je u čínských lodí použit systém VLS – vypouštěcí zařízení PLŘR zapuštěné v podlaze. Použité střely HQ-9 dlouhého doletu mají být srovnatelné s ruským systémem S-300 (respektive jeho námořní variantou Fort). Systémy Typ 730 (CIWS) jsou umístněny na přídi za střelami HQ-9 a na zádi na střeše hangáru, vykrývají tak celý prostor okolo lodě, přičemž boky kryjí současně. Nejdůležitějším rozdílem ale je použití radarového systému s pevnými fázovanými anténami (čínská obdoba systému Aegis). Tento systém ve spojení s výkonným systémem řízení palby (C3I) a adekvátní výzbrojí umožňuje odrážet silné útoky letadel a protilodních raket. Obě lodě jsou teď dokončovány a do služby by měly vstoupit v příštím roce.
Technická data :
Výtlak: 6500 t – 7500 t (odhad).
Rozměry: ?
Pohon: CODOG – 2 ukrajinské turbíny DA80/DN80, 2 diesely, 2 vrtule.
Výzbroj:
Rakety: 6 šestinásobných zásobníků střel HQ-9 na přídi a 2 na zádi (celkem 48 raket), 2 x 4 PLR YJ-12 (YJ-83?).
Děla: 1 dělo ráže 100 mm (kopie Creusot-Loire ve stealth věži), 2 systémy CIWS Typ 730 (kopie Goalkeeper) ráže 30 mm.
Protiponorkové zbraně: paluba a hangár pro 2 vrtulníky (Ka-27/28 nebo Z-9C), patrně 2 x 3 PP torpédomety ráže 324 mm.
Vybavení: sonary ?, fázovaný radar, vyhledávací a střelecké radary, výkonný velitelský a řídící systém (C3I), SATCOM, rušiče.
Posádka: ?

 

Výzbroj čínských torpédoborců:
Yu-7 (kopie Mk-46 Mod 1) – 324 mm torpédo s dosahem 15 km při 43 uzlech, 45 kg hlavice.
RHP – Raketové hlubinné pumy – dnes velmi omezené možnosti použití proti ponorkám, ale účinné na ničení torpéd (typy FQF-2500, RBU-1000).
Protilodní rakety
HY-2 (C-201, CSS-1 Silkworm) – modernější kopie sovětských střel Styx s větším dosahem, už dlouho zastaralá, rychlost M 0,8, hlavice 513 kg, dolet až 100 km.
YJ-8 (C-801, CSS-N-4 Sardine) – protilodní řízená raketa, variace na téma Exocet (patrně s francouzskou pomocí), raketový startovní i letový motor na TPH, 42 km dosah, rychlost Mach 0,9, hmotnost 815 kg, 165 kg váží tvarovaná hlavice s opožděnou roznětkou. Do služby zařazena v roce 1987. Verze pro odpálení z torpédometů ponorek je označena C-801Q, YJ-81 (C-801A) je varianta s doletem prodlouženým na 80 km.
YJ-82 (C-802, CSS-N-8 Saccade) – verze vzniklá výměnou letového raketového motoru za proudový, dolet vzrostl na 120 km, hmotnost 715 kg. Údajně existuje i protizemní verze s plochou dráhou letu a větším doletem vybavená systémem GPS/TERCOM. YJ-83 (C-803) je nejnovější verze s výkonnějším proudovým motorem s komorou přídavného spalování, takže střela dosahuje v závěrečné fázi letu nadzvukové rychlosti, došlo také ke zvýšení doletu.
3M-80E (SS-N-22 Sunburn) Moskit – moderní ruské střely, vysoce nadzvukové (Mach 2,1-2,5), dolet 160 km, 300 kg hlavice. Vysoká rychlost snižuje dobu na protiopatření, rozměry a výrazná infračervená a radarová stopa zase výrazně zvyšuje vzdálenost zachycení, takže výhody nejsou tak velké, jak ruské prameny z reklamních důvodů udávají. Hmotnost rakety 3950 kg umožňuje použití pouze na velkých lodích.
Protiletadlové rakety
HN-5 – z ramene odpalovaná kopie ruských S-2M Strela, dostřel 4,2-4,4 km, výškový 2,5 km.
HQ-7 – licenční francouzské PLŘR Crotale verze EDIR se zvětšeným dosahem 13 km, 14 kg hlavice, rychlost 2,4M. Odpalovací zařízení je domácího původu.
9M38 Uragan/Štil (SA-N-7 Gadfly) – ruská raketa, dosah 25 km, Mach 3, 70 kg hlavice.

Zdroje:
Válečné lodě 5 a 7
ATM různé čísla
L+K různé čísla
www.sinodefence.com
www.stormpages.com/jetfight/luhai_luhu_luda.htm
www.naval-technology.com
www.idsa-india.org/an-dec9-7.html
www.aeronautics.ru

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles