zpět britské bombardéry druhé světové války

Britské bombardéry
druhé světové války

připravil Jirka Wagner

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Vickers Wellington

Wellington byl v první části války nejvýznamnějším a nejobávanějším britským bombardérem (počáteční problémy se spojením křídel, motorových gondol a trupu, s velkými dveřmi pumovnic a věžemi byly brzy vyřešeny). Firma Vickers na něm zopakovala úspěch své geodetické konstrukce z letounu Wellesley.

Od denních náletů RAF rychle upustila a přešla na noční kvůli snížení zranitelnosti bombardérů. Poté, co velitelství bombardovacího letectva (Bomber Command) přešlo na nové čtyřmotorové těžké bombardéry, začaly welingtony plnit řadu nejrůznějších úkolů a speciálních misí.

Wellingtony byly vyráběny až do konce války. Po jejím skončení mnohé přestavěny na cvičné (hlavní varianta byla T.10), sloužily až do roku 1953. Při jejich výrobě (celkem 11 461 strojů) byly používány motory Pegasus, Hercules, Merlin a Twin Wasp.

Výčet hlavních verzí
Typ Popis Vyrobeno
I Motor Pegasus XVIII, 1050 HP. Původně dvojitý 7,7mm kulomet Browning v jednoduchých věžích Vickers v přídi a ocase; vnitřní náklad pum byl 2041 kg. Mk.IA měla střelecké věže Nash a Thompson, Hlavní verzi IC přibyla dvě boční střeliště (některé kusy měly zpočátku výzbroj na spodní straně trupu). 180+183+2685
II Motor Merlin X, 1145 HP. Jinak stejná jako IC. 400
III Motor Hercules III nebo XI, 1375 HP. Zadní střelecká věž se čtyřmi kulomety. Hlavní typ Bomber Command v období 1941-42. 1519
IV Motor Twin Wasp R-1830-S3C4-G, 1200 HP. Létala u dvou polských perutí. 220
V Motor Hercules VIII, turbokompresorový. Experimentální konstrukce s přetlakovou kabinou pro velké výšky, postaveny 3 kusy a přestavěny na verzi VI. 3
VI Motor Merlin R6SM, 1600 HP. Konstrukce s přetlakovou kabinou a velkým rozpětím, bez výzbroje a speciálního vybavení. Používala se u 109. perutě a jako cvičná pro navigační radarový systém navádějící bombardéry na cíl. 63
VII Motor Merlin. Existoval pouze jeden kus, testoval střeleckou věž s kanónem Vickers S ráže 40mm pro stíhačku P.92; později měl dvojité kýlovky. 1
VIII Konverze z verze IC na pobřežní průzkumné letadlo s radarem ASV, reflektorem Leigh na přídi; dvě 18palcová torpéda nebo protiponorkové zbraně. Některé měly zařízení pro likvidaci magnetických min.  
IX Konverze z IC.  
X Motor Hercules VI nebo XVI, 1675 HP. Standardní bombardér podobný verzi III. 3804
XI Zdokonalený pobřežní typ verze X. Měl velký kryt radarové antény pod nosem, torpéda, zatažitelný reflektor Leigh.  
XII Podobná verzi XI, reflektor Leigh na spodní straně trupu.  
XIII Návrat ke standardu Mk.II s radarem ASV.  
XIV Konečná pobřežní verze s krytem radarové antény ASV.III pod nosem, s raketami na křídlech a reflektorem Leigh v pumovnici.  
XV, XVI Nevyzbrojené přestavby verze IC pro velitelství dopravního letectva.  

Stručná charakteristika Wellington B Mk.X
Základní funkce Střední bombardér
Pohon Dva motory Bristol Hercules VI nebo XVI
Výkon 2x 1675 HP 2x 1249 kW
Rozpětí 86,2 ft 26,26 m
Délka 64,6 ft 19,68 m
Výška 17 ft 5,17 m
Plocha křídel 840 sq ft 78,04 čtv. m
Hmotnost prázdná 26 323 lb 11 940 kg
max. 36 500 lb 16 556 kg
Rychlost 255 mph 410 km/h
Poč. stoupavost 1050 ft/min 320 m/min
Dostup 22 000 ft 6710 m
Dolet 2200 mil 3540 km
Výzbroj 8x 7,7mm kulomet; 2014 kg bomb
Posádka 6
První vzlet Prototyp 15.6.1936
Datum výroby Mk.I prosinec 1937
Mk.X 1942
Vyrobeno 3,804 (pouze Mk.X)
11,461 (všechny verze)


Jirka Wagner

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles