zpět letouny Jak

Ruské letouny Jak

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Aukce.Military.cz


Jak-141 Freestyle

Jakovlev, SSSR

připravil Zdenek Kussior

Jakovlevova konstrukční kancelář zahájila vývojové práce na novém stroji již v roce 1975, tedy ve stejný rok, kdy se rozbíhala sériová výroba jeho předchůdce, Jaku-38. Vývoj probíhal pomalu, a tak první prototyp vzlétl až v březnu 1989, přičemž první svislý vzlet se uskutečnil 29. prosince. Západ se dozvěděl o existenci nového letounu na jaře 1988, kdy americká zpravodajská družice pořídila nad základnou Ramenskoje unikátní fotografie jednoho z prototypů. Podle místa nalezení mu bylo přiděleno provitorní označení Ram-T, později se začalo používat označení “Freestyle”. Jak-141 měl na palubách lodí třídy Kyjev nahradit Jaky-38, jeho úloha však měla být hlavně stíhací. Námořní testy se prováděly na letadlové lodi Admiral Gorškov. V dubnu 1991 vytvořil prototyp několik rekordů pro VTOL letouny. První detaily o Jaku-141 byly zveřejněny na pařížské air show 1991, bohužel jen v podobě makety a záběrů z letových zkoušek. V listopadu téhož roku byl ale na letadlové lodi ztracen jeden z prototypů (vina byla přisuzována pilotovi), což byl jeden z důvodů uzemnění vývoje. Plánovalo se, že letové zkoušky budou pokračovat až do roku 1995, ale program byl ukončen společně s koncem financování projektu. Podobně jako u Jaku-44 AEW byl ale program po přehodnocení ministerstvem obrany znovu spuštěn. Byla také navržena pozemní verze Jak-141M s modifikovanou konstrukcí, se silnějším motorem, větším množstvím paliva a výzbroje a s charakteristikami stealth.

Konstrukce

Jedním z rozpoznávacích znaků Jaku-141 jsou dva ploché výčnělky za tryskou motoru, na kterých jsou všechny ocasní plochy. Vnitřní plochy ocasních výčnělků jsou kryty titanovým tepelným štítem. Svislé ocasní plochy jsou protaženy dopředu, podobně jako u MiGu-29, a pravděpodobně ukrývají vyhazovače klamných cílů. Vstupy vzduchu do hlavního motoru jsou dva klínové po bocích trupu, vstup do zdvihacích motorů je umístěn na horní straně, přímo za kabinou. Široce se uplatnily slitiny hliníku a lithia. Na 26% draku jsou použity uhlíkové kompozity, a to na klapky, sloty, náběžné a odtokové hrany křídel, ocasní plochy, sklopitelné konce křídel a na dvě plošky před hlavním křídlem.

 

Pohonná jednotka

Hlavní motor je turbodmychadlový Sojuz RD-79V-300 s maximálním tahem 88,25 kN, s přídavným spalováním 152 kN. Výstupní tryska se sklápí o 65° dolů pro krátký vzlet a až o 95° pro svislé přistání. Hlavní motor vytváří při vzletu asi 80% vztlaku. Dva vztlakové motory Rybinsk RD-41, každý s tahem 40,2 kN, jsou standardně sklopeny 10° dozadu od vertikály, pro krátký vzlet se používá úhel 24° dozadu a pro brzdění 2° dopředu. Na koncích křídel, na přídi a zádi trupu jsou umístěny počítačem řízené trysky pro ovládání letounu při nízkých rychlostech nebo ve visu. Pro zlepšení cirkulace vzduchu a tedy i zvýšení vztlaku při vzletu a přistání jsou pod trupem instalovány výsuvné lišty. Pod trup je možno zavěsit 2000 l palivovou nádrž.

Avionika

Letoun je vybaven vícefunkčním radarem, stejným jako u MiGu-29, ale se zmenšenou anténou. Informace z něj jsou zpracovávány počítačem a zobrazovány pilotovi na HUD, na displeji v kabině (MFD) a na přilbovém zaměřovači. Radar také funguje jako identifikátor vlastní-cíl (IFF). Letoun nese potřebné vybavení pro navádění střel s laserovým a televizním naváděním. Trojnásobně zálohovaný systém FBW ovládá řídící plochy, vektorování tahu motorů a trysky pro manévrování ve visu.

Osádka

Jediný pilot sedí na vystřelovacím sedadle Zvezda K-36 (nula-nula). Záchranný systém je zdokonalenou variantou zařízení použitého u Jaku-38. Systém katapultuje pilota automaticky, jestliže parametry letu během svislého vzletu a přistání a během přechodových fází překročí povolenou mez. Tím se značně zvyšuje naděje na záchranu pilota při selhání stroje v těchto riskantních režimech.

Výzbroj

Standardně je zabudován 30 mm kanón se 120 náboji. Čtyři závěsné body pod křídlem jsou určeny pro protiletadlové střely R-27, R-73, R-77, pro protilodní Ch-31 a Ch-25, pro protizemní rakety, neřízené rakety, 500 kg bomby a kontejnery s 23 mm kanóny.

 

Jak-141 je první nadzvukový bojový letoun se svislým vzletem a přistáním (VTOL). Dnes je již téměř jisté, že do výzbroje zaveden nebude. Jakovlevova konstrukční kancelář však při vývoji získala spoustu zkušeností, které může uplatnit v příštích projektech.

 

TTD Jak-141

Rozpětí 10,1 m
Rozpětí se sklopenými křídly 5,9 m
Délka 18,3 m
Výška 5 m
Plocha křídel 31,7 m2
Hmotnost – prázdná 11650 kg
- maximální vzletová (VTOL) 15800 kg
- maximální vzletová (STOL) 19500 kg
Kapacita vnitřních nádrží 4400 kg
Kapacita vnějších nádrží 1750 kg
Maximální rychlost u země 1250 km/h (M=1,02)
Maximální rychlost ve výšce 1800 km/h (M=1,7)
Operační dostup 15000 m
Bojový radius (STOL, 2000 kg výzbroje) 690 km
Dolet (STOL, 1000 kg výzbroje, let u země) 1010 km
Dolet (STOL, 1000 kg výzbroje, let v 10 – 12 km) 2100 km
Délka vzletu (STOL) 30 – 100 m
Délka přistání (STOL) 240 m
Povolené přetížení (50% paliva) + 7g

Zdroje:

 

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles