NAVIGACE

HOME PAGE

Diskuse

Naše inzerce

Aukce.Military.cz

Tu-16 Badger

Tupolev, SSSR

připravil Martin Faix

Svým účelem a dobou, kdy se objevil, byl tento letoun protipólem bombardérů jako byly B-47 a britský Valiant.
Narozdíl od svých západních protějšků ale zůstává ve službě dodnes a dokonce v Číně pokračuje i jeho výroba. Stroj se vyznačuje vynikající a dlouhodobě životaschopnou konstrukcí, která je schopna snést nejrůznější konverze, takže letoun od svého původního plánovaného nasazení výškového strategického bombardéru z let 1949-1950 ušel značný kus cesty k úkolům velmi odlišným.

Klíčem k této vynikající konstrukci byly průběžné inovace turboreaktivních motorů, které přesto,že jsou značně primitivní (vycházejí z původní německé válečné technologie), mají výkon dostačující k tomu, aby při dvou pohonných jednotkách zabezpečily bez problémů činnost celého stroje.
Motory jsou uloženy v kořenech dlouhých šípovitých křídel a jejich trysky se stáčejí mírně k trupu, aby tak zajistily lepší ofukování střední části křídla. Mezi pohonnými jednotkami ve střední spodní části křídla je velká pumovnice.
Přední část trupu vyplňuje přetlakový pracovní prostor osádky, v němž v původní konstrukci bombardovacího letounu je v průhledové přídi působiště navigátora/bombometčíka, který má k dispozici vizuální i radarový zaměřovací systém.

Dva piloti mají k dispozici kabinu, která připomíná civilní dopravní letadlo, a v zadní části je umístěno pracoviště radisty/střelce, který odtud řídí palbu hřbetní a spodní střelecké věže.

V zadní části trupu je další přetlakový prostor, v němž je pracoviště zadního střelce, který ovládá radarem zaměřované zadní kanóny, a obvykle ještě pozorovatele, jenž má k dispozici boční průhledy.

Hlavní podvozkové nohy se zatahují dozadu do vřetenovitých krytů umístěných v zadních částech křídla.

Původní projekt Konstrukční kanceláře A.N.Tupoleva Tu-88 dostal ve službách sovětského vojenského letectva označení Tu-16, pod nímž zahájil svou úspěšnou kariéru.

Verze

Postaveno bylo okolo dvou tisíc letounů. Do teď se podařilo identifikovat minimálně jedenáct různých verzí. Většina strojů stále zůstává ve službě

 

• Badger-A
  Základní model-bombardér – byl v kódu NATO pojmenován Badger-A (Badger=jezevec). Dnes tyto letouny slouží jako vzdušné tankery. Používá se u nich propojení konců křídel, kde je uložena přečerpávající jednotka. Letouny jsou upraveny tak, aby mohly poskytovat podporu bombardérům Tu-22 Blinder.

• Badger-B
  Stroje modifikace B byly stavěny jako nosiče střel s plochou dráhou letu Kennel s turboreaktivními motory. Pod každým křídlem přepravovaly jednu takovou střelu. Dnes se tyto stroje používají jako konvenční bombardéry.

•   Badger-C
  Letouny řady C mají v přídi výkonný radar a přepravují pod pumovnicí výkonnou nadzvukovou střelu s plochou dráhou letu Kipper. Tyto stroje sloužily  jako protilodní u sovětského námořního letectva.

• Badger-D
  Model D přepravuje velké množství elektronických zařízení a výzbroje a slouží jako námořní elektronický průzkumný letoun.

• Badger-E
  Badger-E má průhlednou příď a je nosičem nejrůznějších kamer a radarů

• Badger-F
  Badger-F vypadá prakticky stejně jako verze E, ale má pod křídly navíc pylony, na nichž jsou elektronické zpravodajské podvěsy.

• Badger-G
  Verze G je vlastně původní verzí B upravenou pro odpalování střel s plochou dráhou letu Kelt s raketovým motorem z podvěsů pod křídly,navíc má tato verze ale stále k dispozici pumovnici.Existuje i modifikovaná verze G,která je schopna odpalovat mimořádně přesnou nadzvukovou střelu Kingfish,letoun je proto vybaven velkým radomem.

• Badger-H
  Badger-H je letoun určený pro REB (radioelektronický boj), který na palubě nese zařízení určené k oslepení nepřátelských radarů.

• Badger-J
  Varianta J je  vylepšenou verzí pro radioelektronický boj, která je vybavena  výkonnými rušícími zařízení umístěnými v člunovitém radomu po trupem a četnými anténami na koncích křídel.

• Badger-K
  Badger-K je elektronická průzkumná verze s nejrůznějšími speciálními avionickými přístroji (především s příjmači a analyzéry) a se spodní části trupu plnou různých podvěsů a čidel. Je známa také fotografie námořního letounu celého nastříkaného bílou barvou (většina letounů tohoto typu není kamuflována), který má na přídi výstupek připomínající terén sledující radar stejného typu, jaký je u britského bombardéru Vulcan.

V roce 1987 byl stav těchto letounů u vojenského letectva 287 strategických bombardérů, dvacet tankerů, patnáct průzkumných letounů a devadesát až stodeset letadel určených pro radioelektronický boj
U námořního letectva bylo dvěstěčtyřicet útočných strojů, pětasedmdesát tankerů a okolo osmdesáti průzkumných letounů a strojů pro radioelektronický boj.
Indonésie měla v té době své Tu-16 uzemněné, Egypt svou flotilu těchto letounů obnovoval s čínskou pomocí a Irák měl několik strojů verze G dodaných přímo ze Sovětského svazu. K 16.lednu 1991 před zahájením operace „Pouštní bouře“ měl údajně osm letounů Tu-16.

Roku 1958 získala licenci na stavbu těchto letounů v základní bombardovací podobě Čína. Po zhoršení vztahů se Sovětským svazem roku 1960 byly ale tyto vztahy ukončeny.
Později Čína práce obnovila a od roku 1968 těchto letounů vyrobila pomalým tempem přinejmenším sto dvacet nových letounů. Současně ale provedla rekonstrukci původních sovětských bombardérů na čínský standart.

 

Uživatelé

Sovětský svaz, Egypt,Indonésie, Irák, Čína

 

Bojové nasazení

Válka za připojení západního Irianu k Indonésii (1961-1962 - Indonésie)

 

TTD Tu-16

Pohonná jednotka:Dva turboreaktivní motory Mihulin RD-3M o tahu 9500kg

Rozměry:Rozpětí(bez radioelektronických zařízení)-32,93m, s radioelektronickými zařízeními-33,95m. Délka základní verze-34,8m.Výška-10,8m.

Hmotnost:Prázdného letounu základní verze Badger-A-37 000kg

Výkon: 2x 93,16 kN

Výzbroj:Původní Badger-A měl vnitřní pumovnici pro přinejmenším dvě jaderné pumy nebo až pro devět tisíc kilogramů konvenčních pum a sedm 23mm kanónů NR-23-šest ve třech střeleckých věžích a jeden pevný střílející dopředu