V září roku 1997 se v Omsku konala 2. mezinárodní výstava zbraní a vojenského vybavení. Velkou pozornost vzbudil model nového ruského tanku zvaného Čjornyj orjol (Černý orel), který byl pod názvem Objekt 640 vyvinut závodem v Omsku (dříve závod Nikolaje Popova) pod vedením konstruktéra Alexandra Morozova. Model byl poté ještě předveden na obdobném veletrhu v Řecku o rok později, ale první prototyp se představil až na výstavě v Omsku roku 1999.

Na úvod je třeba podotknout, že většina podrobností je stále ještě tajná. Nikdo z veřejnosti totiž nemohl vidět skutečný tank z menší vzdálenosti než 20 metrů! Ze stejného důvodu se omlouvám za nepříliš kvalitní obrazový materiál. Takový stupeň utajení by se snad dal pochopit v případě, že by šlo o typ pro armádu Ruské federace. Podle většiny zdrojů tomu tak ale není, protože Objekt 640 byl vyvinut ve spolupráci s Jižní Koreou, kam se patrně bude také vyvážet.

Černý orel není kompletně nový typ; z velké části vychází z T-80U, od něhož převzal značnou část komponentů. Stále častěji se také objevuje jeho typové označení T-80UM. Na první pohled se odlišuje novou věží a podvozkem se sedmi pojezdovými koly. Věž je charakteristická značným sklonem čelního pancíře, což značně snižuje efektivitu průbojných střel. Tříčlenná posádka je pravděpodobně umístěna jen v korbě.

Co se týče výzbroje, spekulovalo se o novém 135mm nebo 152mm kanónu, který snad bude použit ve vyvíjeném typu T-95 pro ruskou armádu. Předvedený prototyp však měl 125mm kanón série 2A46M, známý ze současných tanků řady T-72/80/90. Samozřejmostí je automatické nabíjení, ale jiného typu, než jsme znali z dřívějších ruských tanků. Starý systém byl nejen nespolehlivý a pomalý (čtvrtý člen posádky v západních tancích dokázal nabíjet rychleji), ale především se vyznačoval vertikálním uskladněním munice. To při zásahu způsobovalo známou "katapultáž" věže, tolik proslavenou u T-72 během války v Perském zálivu. Nabíjecí systém u Objektu 640 uskladňuje náboje horizontálně, takže je jednodušší, rychlejší (až 12 ran za minutu), umožňuje použití delších střel APFSDS a také způsobuje, že tank je o 40 centimetrů nižší než T-80U. Jak známo, hladká hlaveň kanónu 2A46M může odpalovat také řízené protitankové střely. Prototyp z roku 1999 neměl žádnou další viditelnou výzbroj, ale na modelech a kresbách je dobře rozpoznatelný velkorážný kulomet na horní části věže.

Tank je kromě klasického pancéřování chráněn také reaktivním výbušným pancířem typu Kaktus (je efektivní nejen proti kumulativním, ale i proti kinetickým AP střelám) a rovněž systémem aktivní ochrany Drozd-2. Ten zahrnuje senzor pro zjišťování blížících se PTŘS, které pak ničí mrakem střepin z malých "antiraket" na bocích věže. Některé prameny uvádějí, že ve vybavení se nachází také jihokorejský infračervený senzor.

All Rights Released.