zpět ruské tanky

Ruské tanky

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Aukce.Military.cz


T-95

Uralvagonzavod v Nižném Tagilu, Rusko

Připravil Lukáš Visingr

V březnu 2000 prohlásil ruský ministr obrany Igor Sergejev, že Rusko má k dispozici nový tank jménem T-95. Potvrdil tak dohady, které se odborným tiskem šířily již od roku 1994; totiž dohady o novém ruském "supertanku", který beznadějně překonává všechny západní typy. Podle některých zdrojů byly závěrečné testy ukončeny roku 1999, takže nyní by se již T-95 mohl nacházet ve výzbroji armády Ruské federace. Přesto (nebo právě proto?) je drtivá většina údajů úzkostlivě tajena. Za následující údaje lze poděkovat především plukovníku Viktoru Mourachevskému z generálního štábu ruské armády.

T-95 má tříčlennou posádku (mechanik-řidič, zaměřovač-střelec a velitel), která se nachází v korbě. Zakulacená a velice malá věž skrývá pouze nabíjecí systém pro hlavní výzbroj, kterou je 152mm kanón s hladkým vývrtem (některé prameny však uvádějí kanón ráže 135 mm). Hladká hlaveň sice snižuje účinnost, ale na druhou stranu umožňuje střílet i multifunkční kontejnery s řízenými střelami, a to jak protitankovými, tak i - a to je u tanku úplná novinka - i protiletadlovými. U T-95 by se snad mohlo jednat o modifikované letecké R-73. Hovoří se také o tom, že pro kanón T-95 byla vyvinuta nová termobarická střela určená proti lehce obrněným vozidlům v konvojích.

Tank je vybaven i malorážovým univerzálním kulometem a zařízením k detekci zemních min. Systém řízení palby kombinuje nejen obvyklé prostředky, tedy denní optiku, infračervený senzor a laserový dálkoměr, ale i radar milimetrové vlnové délky, což je u tanku opět naprosto ojedinělé. Tento radar údajně slouží mimo jiné i k navádění zmíněných protiletadlových střel. Ve vybavení nechybí zařízení pro příjem navigačního signálu družic, které jsou obdobou západního GPS. Taktická data ze všech senzorů jsou vyhodnocována počítačem. Celkově lze říci, že úroveň elektronické výbavy T-95 plně odpovídá úrovni avioniky současných bitevních helikoptér.

Podle plukovníka Mourachevského je T-95 poháněn plynovou turbínou o výkonu asi 935 KW (jiné prameny ale uvádějí turbodiesel). Údajně je použit zcela nový systém transmise, který snižuje vibrace, zvyšuje stabilitu a umožňuje dosahovat rychlosti přes 75 Km/h. Hmotnost tanku by podle některých pramenů neměla překračovat 50 tun, ale nejspíše bude o něco větší.

S trochou nadsázky lze říci, že T-95 je téměř nezranitelný. Přesněji řečeno, jeho posádku chrání PĚT nezávislých prvků, což jí zaručuje maximální pravděpodobnost přežití. Na největší vzdálenost může zasahovat systém elektronického rušení Štora, který je údajně schopen zneškodňovat všechny používané typy PTŘS, včetně typu TOW. Druhý v pořadí je systém aktivní ochrany Arena, tedy odpalovač malých "antiraket", které ničí přilétající střely mrakem střepin. Povrch tanku je obložen reaktivním výbušným pancířem 3. generace, jehož počítačový řídící systém určuje ještě před zásahem, které bloky mají být odpáleny.

Pancíř T-95 je pravděpodobně kovokeramický kompozit (obdoba britsko-amerického Chobham), na němž je v matrici nanesena organická vrstva na bázi aramidu (uhlíková vlákna). Tato koncepce není u Rusů novinkou - byla testována i na vrtulníku Ka-52. Pancéřování je mimořádně silné zejména na horní části věže, protože na tuto část moderní PTŘS útočí nejčastěji. A konečně, i když střela pronikne dovnitř a exploduje, posádka pravděpodobně přežiije, neboť je umístněna v přední části korby v jakési "kapsli" s další silnou vrstvou pancíře.

V původní verzi tohoto článku jsem vyjádřil názor, že T-95 je zřejmě nejlepším tankem současnosti. Byl jsem však upozorněn (zcela správně), že takové prohlášení je zavádějící, protože britsko-americká a ruská škola se výrazně liší v přístupu ke konstrukci tanků. Západ staví těžší vozidla, jejichž úkoly jsou spíše obranné v podmínkách vlastní vzdušné nadvlády. Oproti tomu Rusové (a Izrael) dávají přednost lehčím a rychlejším typům, které operují ve spolupráci s pěchotou a bitevními vrtulníky. Takové akce zahrnují i rychlé přesuny na velké vzdálenosti (což je u Rusů logické). Tato taktika tzv. "rychlých odřadů" se osvědčila již za druhé světové války a je (samozřejmě s jistými nezbytnými úpravami) uplatňována dodnes.


Prameny: Internet: http://www.army.cz


All Rights Released.

 

Podívejte se na čtenářské komentáře k této stránce a přidejte svůj komentář!


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2012 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Military Video | Agile Factory | MiniAukce | Experio | Beatles | Blanensko