zpět ruské námořní síly

Ruské námořní síly

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Třída Nikolajev (Kara)

připravil Václav Chmelíř

V literatuře jsou často označovány lodě třídy Nikolajev (v kódu NATO Kara) (všechny kromě Azovu Projekt 1134B Berkut B, Azov Projekt 1134BF) jako křižníky, ale ruské zařazení je bolšoj protivolodochnyj korabl (BPK), velká protiponorková loď. Proto také je někde řazena vedle torpédoborců, když vlastně plní role pro ně přidělené.

V době války by byla používána pro protiponorkový boj a jako vedoucí skupiny pronásledující a ničící nepřátelská plavidla. Její senzory a komunikační systémy jí dávají také dobrou schopnost protivzdušné obrany.

Takticko-technické zadání konstrukční kanceláři Severnoje bylo vydáno roku 1964 a hlavním konstruktérem byl jmenovám V. F. Anikijev. Byly to nejvyspělejší protiponorková plavidla v ruské flotile až do svého vyřazení v 90. letech. Poté byl veškerý protiponorkový boj převeden na torpédoborce. Třída Nikolajev vznikla vývojem třídy Kresta II, když byly plynové turbíny přijaty jako pohon na místo parních zařízení. Bylo postaveno sedm jednotek, z nichž Azov byl používán jako zkušební loď pro protiletadlové rakety Fort.

Kerč podstoupil přezbrojení v pozdních 80. letech, což zahrnovalo instalaci radaru Flat Screen na místě Top Sail. Toto mělo být provedeno také na dalších lodích této třídy, ale Kerč zůstal sám. Na Nikolajevu a Taškentu začaly úpravy v červenci 1987, ale byly zrušeny a posléze celé lodě sešrotovány. Nejstarší ze zbývajících lodí Očakov byl v přestavbě. Požár na palubě r. 1993 sice zmenšil jeho šance na návrat na moře, ale asi se tam přece jenom vrátil, ale zdá se že ne na dlouho, neboť jiné zprávy vypovídají, že není v aktivní službě. Petropavlovsk a Vladivostok jsou umístěny u Pacifické flotily a asi byly sešrotovány v roce 1996. Kerč je v opravě. O osudu  nejmodernější lodě třídy Azova zprávy mlží, ale jisté publikované fotografie mluví sami za sebe.

Pohon

Pohonný systém COGAG má čtyři hlavní plynové turbíny M8E/GTU-12A (výkon 108 800 koní), dvě pomocné plynové turbíny M-62/GTZA (13 600 koní) a dvě hřídele. Může být vezeno až 1830 tun paliva.

Výzbroj

Hlavní protiponorková zbraň lodí třídy Nikolajev jsou čtyři čtyřnásobné odpalovače KT-100M systému dlouhého dosahu RPK-3 Metel (SS-N-14 Silex). Proti ponorkám můžou útočit raketovými torpédy na vzdálenost 55 km, proti lodím na 35 km. K dispozici jsou také dva šestihlavňové protiponorkové a protitorpédové systémy RPK-5 Leevjen (RBU 1000) (není na Petropavlovsku) a dva dvanáctihlavňové RPK-8 Zapad (RBU 6000). Útočit je také možné i dvěma pětihlavňovými torpédomety ráže 533 mm (10 torpéd, 4 na Azovu). Hlavní protivzdušnou výzbroj tvoří dva dvojité (jeden na Azovu) odpalovače B-92 systému středního dosahu  V-611M  Štorm-M (M-11) (SA-N-3A Goblet) se 72 raketami. Jeden odpalovač je umístěn na přídi, druhý na zádi.  Ze dvou verzí střel SA-N-3  nese Kara tu s nižší dostřelem (3-30 km). Odpalovač není stabilizován a je nabíjen z vlastního skladiště munice, které může obsahovat i  jaderné hlavice o 25 kilotunách.

Na Azovu byla hlavní protiletadlová raketová výzbroj změněna: od roku 1977 jeden odpalovač systému Štorm na přídi doplňuje ještě šest vertikálních stabilizovaných odpalovačů systému S-300F Fort/Ryf (SA-N-6 Grumble) s 24 raketami a dostřelem 90 km. Systém Fort je určen proti mnohonásobnému útoku proti leteckým nosičům střel a protiloďním střelám odpalovanými hladinovými plavidly a ponorkami. Velení a kontrola se provádí systémem Top Dome. Vedle toho všechny lodě nesou také dva odpalovače ZIF-122 střel krátkého dosahu RZ-13 Osa-M (SA-N-4 Gecko) se 40 raketami. Velení a kontrolu zde zajišťuje systém Pop Group a dostřel činí 1,5 - 15 km. Třída Nikolajev nese poprvé mezi ruskými křižníky dva protivzdušné raketové systémy. 

Dělostřeleckou výzbroj zahrnují dvě věže umístěné uprostřed lodě, každá se dvěma víceúčelovými 76 mm kanony AK-726, určené pro vzdušnou obranu, hladinový boj a bombardování pobřeží. Věže jsou chráněny kovovým krytem a ukrývají pětičlennou posádku. Děla mohou střílet až 90 nábojů za minutu. Dostřel proti povrchovým cílům je 15 km, proti vzdušným 10 km, efektivní 7 km. Používají kónický radar systému řízení palby Owl Screech. Dále jsou na lodi umístěna čtyři 30mm šestihlavňové rotační kanony AK-630. Věže jsou rozmístěny ve dvou párech na každé straně. Mají oddělený radar systému řízení palby a podpalubní kontrolní stanici s optickým či elektro-optickým senzorem. Jsou užívány k boji proti protiloďním střelám, letadlům, malým povrchovým plavidlům, minám a nechráněným pobřežním cílům.

Radary

Sonary

Systémy řízení palby, elektronického boje a další zařízení

Plavidla mají systémy řízení palby: dva systémy Grom (-M?) (Head Light B) pro Štorm a SS-N-14 jsou na většině plavidel s vyjímkou Azova, kde je jeden Grom (-N?) (Head Light C) pro Štorm a SS-N-14. Azov má naproti tomu na zádi místo Head Light C jeden Top Dome  pro S-300F. Pro OSA-M lodě nesou dva Baza (Pop Group). Systémy pro dělostřelectvo obsahují 2 MR-105 Turel (Owl Screech) pro AK-726, 2 Bass Tilt pro AK-630.  Jako systémy protiopatření slouží dva odpalovače návnad ("chaffs") PK-2 a šest PK-10 a ještě jedna torpédová návnada BAT-1. Většina křižníků má 8 rušičů MR-410 Guržor (Side Globe), kdežto Azov má pouze dva. Dále jsou instalovány 4 rušiče Rum Tub (umístěné na hlavní stěžni pouze na Kerči). K dispozici mají lodě také systémy rozeznávání vlastní/cizí High Pole A a High Pole B, tacan Fly Screen A, gyrokompas Kurs a další systémy.

Vrtulníky

Na palubě je hangár a přistávací plocha pro jeden vrtulník Ka-25 Hormone A , pro nějž může být vezeno16 tun leteckého paliva. Petropavlovsk nese Ka-27 Helix.

Výtlak (t):    
  Standartní:

7700

  Plný:

8800

Rozměry (m):    
  Délka: 173,2
  Šířka (palubnice): 18,6
  Ponor: 6,7
Nejvyšší rychlost :  

30-32 uzlů

Posádka:  

350 (49 důstojníků)

Jednotky

 

Jméno Dislokace Kýl položen Spuštění Dokončení Další údaje
Nikolajev Pacifická flotila 25. 6. 1968 19. 12. 1969 1. 12. 1971

Po zavedení v Černomořské flotile, 1983 převeden k Baltské. Poškozen při srážce se Strogyj v červenci 1986. 1987 započata generální oprava. Vyřazen 29. 10. 1992 . Převeden na Ukrajinu. 1994 sešrotován v Indii.

Očakov  

Černomořská (Pacifická?) flotila

 

19. 2. 1969 30. 4. 1971 28. 11. 1973

R. 1999 v rezervě. Nyní nejistý status.

Kerč Černomořská flotila 30. 4. 1971 21. 7. 1972 26. 12. 1974

Vlajková loď Černomořské flotily do 1997. 1996 se zúčastnil oficiální návštěvy bulharské Varny. R. 1998 navštívil Francii a Itálii. Jmenován do eskadry plánované k vyslání do Jaderského moře během útoku NATO na Jugoslávii r. 1999.

Petropavlovsk Pacifická flotila 9. 9. 1973 22. 11. 1974 29. 12. 1976

Po zavedení v Černomořské flotile, 1981 převeden k Pacifické flotile. Je v rezervě Pacifické flotile, ale asi bude sešrotován.

Taškent

Pacifická flotila

22. 11. 1974

5. 11. 1975 21. 12. 1977.

Po zařazení v Černomořské flotile. 1981 převeden k Pacifické flotile. 1987 začala generální oprava. Vyřazen 3. 7. 1992. Převeden na Ukrajinu. Sešrotován v Indii r. 1994.

Vladivostok

(ex Tallinn)

Černomořská flotila 5. 11. 1975 5. 11. 1976 31. 12. 1979

Po zavedení v Černomořské flotile. 2. 8. 1990 přejmenován na Vladivostok. V reservě Černomořské flotily. Snad byl sešrotován.

Azov Černomořská flotila 21. 7. 1972 14. 9. 1973 3. 12. 1975 Sloužil původně jako testovací loď S-300F. Rozebrán.

Další obrázky: 

 

Zdroje

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles