zpět ruské ponorky

Ruské ponorky

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Aukce.Military.cz


Betonová ponorka

Připravil Lukáš Visingr


Já vím, že titulek zní hodně podivně, až komicky. Možná si říkáte něco jako: "No, ti Rusové už na tom musejí být opravdu hodně špatně...", ale věřte mi, jde o zcela reálný projekt, který má podle mě docela velké šance na úspěch.

Nápady stavět lodě z nekonvenčních materiálů tu byly už dříve. Zdaleka nejznámější je britsko-americký projekt Hababuk z 2. světové války, což byla gigantická letadlová loď postavená... z ledu!
Přesněji řečeno, šlo o směs jménem Pykrit (podle tvůrce Geoffreye Pyka), obsahující 86 % vody a 14 % celulózy. Kolos o délce 660 m, šířce 100 m, výšce 60 m a hmotnosti okolo 2 miliónů tun měl být poháněn 28 šrouby, které mu dávaly rychlost 7 uzlů. Na palubě mělo sloužit 3 590 mužů a až 200 letadel. Důležitou součástí lodi byly chladící agregáty, jejichž výkon byl takový, aby zabránil "roztání" lodi i v tropických vodách! V květnu 1943 byl dokončen 20 metrů dlouhý model, který během zkoušek v Kanadě splnil všechna očekávání. Pro projekt se nadchli Churchill i Roosevelt, počítali s ním pro invazi do Evropy, ale to se ukázalo jako časově nereálné. Hababuk byl definitivně zamítnut 16. prosince 1943 kvůli ceně; ta činila 10 miliónů liber, což tehdy znamenalo skutečně monstrózní sumu.

Předchozím odstavcem jsem chtěl jenom naznačit, že ponorka z betonu není vlastně nic až tak mimořádného. :-) Ostatně ani zde se nejedná o horkou novinku - stavbu takové lodi navrhoval již roku 1957 německý inženýr Heinz Lipschutz, ale oficiální místa jeho nápad naprosto ignorovala.

Abychom uvedli věci na pravou míru: stejně jako Hababuk nebyl z pravého ledu, tak ani tato ponorka není z klasického betonu, z něhož se staví paneláky. Jak známo, beton je tvořen vodou, cementem (pojivo) a pískem (plnivo). V případě ponorky není plnivem písek, nýbrž velice jemný keramický prach. Celá konstrukce je pak zpevněna kevlarovou mříží, která plní funkci armatury (stejně jako v železobetonu je železná mříž). Beton má hustotu okolo 2 000 Kg/m3, tedy pouze třetinu až čtvrtinu proti oceli, z níž se trupy ponorek běžně konstruují. Beton s pevnou armaturou (v tomto případě kevlarovou) má mimořádnou pevnost a odolnost, takže taková ponorka může přečkat i plný zásah torpédem nebo hlubinnou pumou. Dále výborně odolává i extrémně vysokým tlakům, takže betonová ponorka se může bez obav odvážit do hloubky přes 900 metrů, která je pro ocelové trupy hranicí únosnosti.

"Betonová ponorka" je poháněna hydroreaktivním systémem, tedy tryskami, v nichž je nasávaná voda urychlována elektrickými turbínami a vytlačována dozadu. Trysky jsou pohyblivě uložené, což spolu s plochami na zádi zajišťuje ovládání plavidla. Posádku tvoří šest mužů. Výzbroj se skládá ze 13 vertikálních šachet pro raketová torpéda VA-111 Škval a čtyř torpédometů v přídi pro klasická elektrická torpéda.

Takovéto plavidlo se ukazuje jako mimořádně vhodné pro operace v pobřežních vodách. Jeho výroba je snadná (celý trup je vlastně pouhý "odlitek" z betonu), a tudíž levná, takže nebude problém vyrábět je ve velkých sériích.


Prameny:


All Rights Released.

 

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles