zpět americké letouny a helikoptéry

Americké vojenské letouny a helikoptéry a jejich výzbroj

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Sikorsky S-67 Blackhawk

Sikorsky, USA

Připravil Lukáš Visingr


S-67 Blackhawk

Na úvod bych rád předešel nějakému nedorozumění ohledně jmen. S-67 Blackhawk (psáno dohromady) nemá nic společného se současným transportním vrtulníkem UH-60 Black Hawk (psáno odděleně), který má u Sikorského tovární označení S-70A.

Vývoj typu S-67 byl zahájen z iniciativy samotné firmy Sikorsky koncem 60. let. První prototyp letěl v srpnu 1970. Ještě téhož roku zaletěl na vzdálenost 3 km průměrnou rychlost 348,9 Km/h, což znamenalo nový mezinárodní rekord. O pět dní později dosáhl maximální rychlosti 355,485 Km/h, což byl rovněž rekord. Firma spoléhala na evropské země NATO, protože americká armáda se v té době orientovala na lehčí stroje. Avšak žádná ze zemí (Německo, Velká Británie, Itálie, Řecko, Turecko) neprojevila zájem, takže S-67 zůstal pouze na úrovni prototypu. Byla to jistě škoda, protože po stránce technologie i výkonů jednoznačně předběhl svou dobu.

S-67 byl dvoumotorový bitevní/transportní vrtulník s pětilistým nosným a pětilistým vyrovnávacím rotorem, oběma převzatými z typu S-61R (vojenské označení CH-3). Řada prvků byla převzata také z bitevního vrtulníku S-66, který byl původně navržen pro americké letectvo. V přídi úzkého trupu seděli za sebou pilot a střelec, za nimi se nacházela kabina pro 15 plně vyzbrojených mužů. Sedadla pilota i střelce byla vystřelovací s rotorovým nosným systémem, což dělá z S-67 vůbec první helikoptéru s katapultovacím zařízením. K trupu bylo připojeno křídlo se závěsníky pro zbraně a brzdícími klapkami.

S-67 byl vybaven pro operace ve dne, v noci i v nepříznivém počasí. Nesl navigační a střelecký systém Litton NAVFIRE, palubní počítač, který dokázal sledovat polohu až 16 cílů nebo navigačních bodů, mapové projekční zařízení, televizní systém pro zesílení zbytkového světla a přilbové zaměřovače.

Hlavňová výzbroj byla nesena v příďové střelecké věži. Možné typy zahrnovaly GAU-2B/A Minigun (7,62mm šestihlavňový kulomet), M-197 (20mm tříhlavňový kanón), M61A1 (20mm šestihlavňový kanón), M-140 (30mm revolverový kanón), M-187 (30mm tříhlavňový kanón) nebo M-129 (40mm granátomet). Na křídelních závěsech mohly být neseny protitankové řízené střely BGM-71 TOW, těžké protizemní AS.12 (francouzská výroba), protiletadlové AIM-9 Sidewinder, neřízené rakety ráže 70 mm nebo přídavné nádrže. Přiložená fotografie ukazuje celkem osm raketnic, tedy celkem 152 raket!!!

Kromě základní bitevní/transportní verze se projektovala varianta dopravní (neměla křídla, ale na jeřábu pod trupem mohla nést až 4 tuny nákladu), vyhledávací/záchranná (pro šest osob) a námořní (pro dálkový průzkum a boj s ponorkami). Jeden z vyrobených kusů také dostal zaplášťovaný vyrovnávací rotor (tzv. dmychadlo).

 

Údaje S-67

Motory: 2x General Electric T-58-T 
Výkon: 2x 1 103 KW 
Délka trupu: 19,74 m 
Průměr nosného rotoru: 18,9 m 
Průměr ocasního rotoru: 3,15 m 
Výška: 4,57 m 
Šířka trupu: méně než 1 m 
Rozpětí křídla: 8,33 m 
Prázdná hmotnost: 5 680 Kg 
Max. vzletová hmotnost: 10 000 Kg 
Nosnost: 1 800 Kg 
Max. rychlost: 335 Km/h 
Cestovní rychlost: 302 Km/h 
Operační dostup: 5 100 m 
Dolet: 350 Km 
Max. přeletová vzdálenost: 1 800 Km 

Prameny:
Václav Svoboda: Vrtulníky (Naše vojsko, 1979)
Lubomír Popelínský a Vladimír Kodeš: Střelecká a raketová výzbroj letadel (Naše vojsko, 1997)
Internet


All Rights Released.

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles