zpět současné letouny USAF

Současné americké vojenské letouny

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Systém vzdušného radiolokačního průzkumu JSTARS

Ing. Stanislav KAUCKÝ www.army.cz

V oblasti radiolokační techniky byl zejména v posledních 10 letech zaznamenán zásadní kvalitativní pokrok. Dokazuje to například jeden z hlavních představitelů této kategorie prostředků vzdušného průzkumu - systém JSTARS. Ačkoliv jsou radary aktivní prostředky a jejich provoz může být snadno zjištěn, jsou doposud jediným průzkumným senzorem, který může pracovat téměř bez omezení za libovolných meteorologických podmínek. Mohou používat volitelného pracovního kmitočtu a adaptivního vyzařovaného výkonu a tím maximálně přizpůsobovat své provozní možnosti reálné situaci. Vývoj je zaměřen na kvalitativně nové generátory s vysokou stabilitou kmitočtu a na citlivější přijímače, schopné detekovat relativně slabé signály. Budoucí radiolokátory mají využívat vyšších kmitočtů a nové konstrukční prvky mají zajistit podstatně lepší úhlovou i dálkovou rozlišovací schopnost.

Letoun E-8 systému JSTARS

Zvýšená pozornost bude věnována novým způsobům potlačení bočních smyček vyzařovacích charakteristik antén, které jsou nežádoucí, protože zbytečně prozrazují provoz průzkumného radaru tím, že energie je vyzařována nejen hlavním svazkem směrem k cíli, ale současně i do různých odlišných směrů, kde může být detekována a zaměřována průzkumnými prostředky protivníka. Ke vzdušnému průzkumu pozemních cílů mají být v příštích letech v mnohem větším měřítku využívány radary se syntetizovanou aperturou SAR (Synthetic Aperture Radar) a zdokonalené ISAR (Inverse SAR), které jsou v režimu mapování terénu schopné rozeznat detaily o velikosti až 20 cm. Radary jsou i jediným senzorem, který je schopen spolehlivě detekovat pohyblivé cíle v režimu MTI (Moving Target Indication).
Moderní průzkumné radary (americké JSTARS a HISAR, britský ASTOR, francouzský HORIZON, italský CRESO a další) budou používat obvykle oba zmíněné režimy. Další zdokonalování dílčích prvků spolu s vývojem nových technologií umožní další podstatné snížení rozměrů a hmotnosti těchto špičkových senzorů a tím i jejich instalaci nejen do velkých speciálních letounů, ale rovněž do malých průzkumných bezpilotních prostředků (např. AWARDS nebo SWORD do CL-289).

SYSTÉM JSTARS

Systém vzdušného radiolokačního průzkumu a navedení JSTARS (Joint Surveillance and Target Radar System) je jedním z nejdůležitějších soudobých společných nosných vývojových programů amerického pozemního vojska a vojenského letectva 90. let v oblasti prostředků taktického vzdušného průzkumu, který byl zahájen již v roce 1988. Svojí podstatou, provedením a možnostmi se velice podobá tolik proslavenému a známému LSŘU E-3 SENTRY systému AWACS. Na rozdíl od něj je systém JSTARS určen ke zjišťování a rozpoznávání nikoliv vzdušných cílů, ale pozemních pohyblivých, nepohyblivých a elektronických cílů do hloubky 320 až 485 km a k bezprostřednímu navedení vyčleněných zbraňových prostředků - letounů a řízených střel pozemního vojska a vojenského letectva s vysokou přesností.

Systém JSTARS je schopen zjišťovat, rozpoznávat a automaticky sledovat pozemní cíle ze vzdálenosti 320 až 485 km

První fáze zkoušek systému JSTARS byla ukončena již v roce 1993 a počátkem roku 1994 zahájena předsériová výroba prvních 2 z celkem 5 předběžně schválených letounů E-8C systému JSTARS. Americký kongres již na rok 1994 schválil výdaje na další vývoj až do roku 1999 ve výši 476,8 mil. USD, dále 123,7 mil. USD na přestavbu dvou současných prototypů letounu E-8A na verze E-8C a dalších 264,6 mil. USD na letové zkoušky systému JSTARS. V letech 1992 až 1994 byl systém JSTARS podroben náročným zkouškám za účelem ověření účinnosti zdokonalovacích opatření průzkumného radiolokátoru AN/APY-3 v podmínkách elektronického boje (EB), součinnosti a výměny průzkumných informací s prostředky vzdušného průzkumu (ASARS-2 na TR-1A, AN/APY-2 na E-3, AN/APS-94F na OV-1D, RC-130 ad.), navigace s využitím terminálů družicového navigačního systému NAVSTAR a dalších. Na výrobě letounů E-8C se mají podílet americké firmy Boeing (přestavba draku letounu, zdrojový a chladicí systém), Grumman (letounové radiotechnické vybavení), Norden (víceúčelový průzkumný radiolokátor AN/APY-3), Raytheon a Control Data (počítače), Hartman Systems (vyhodnocovací pulty operátorů), Cubic (prostředky přenosu dat a navedení) a další. Na výstavbu kompletního systému JSTARS s 20 letouny a 80 až 100 pozemními vyhodnocovacími středisky byla vyčleněna celková částka celkem 4,7 mld. USD.

Schematický přehled bojových prostředků, se kterými je systém JSTARS schopen úzce spolupracovat a vyměňovat si zpracované informace

SLOŽENÍ SYSTÉMU JSTARS

Americký systém JSTARS po dovršení výstavby má být tvořen 20 letouny E-8C, 80 až 100 mobilními vyhodnocovacími středisky AN/TSQ-168 GSM (Ground Station Module) pozemního vojska a vojenského letectva a několika stovkami terminálů pro zajištění navedení zbraní TAWDS (Target Air Weapon Delivery System), instalovanými na vybraných letounech taktického letectva (F-15E, F-16C, a perspektivnně F-22) a některých typech balistických raket.

Letoun E-8C konstrukčně vychází z civilního dopravního letounu BOEING 707-320B. Pro plnění průzkumných úkolů byl letoun vybaven speciální elektronickou výstrojí. Hlavním prvkem radiotechnického vybavení letounu je víceúčelový průzkumný radiolokátor s bočním vyzařováním nové generace typu ISAR (Inverze Synthetic Aperture Radar) AN/APY-3. Letouny E-8C mají působit ve výšce 9000 až 11 400 metrů ve vzdálenosti 50 až 250 km od předního okraje (resp. státní hranice) po dobu 5 až 11 hodin bez doplňování a až 20 hodin s doplňováním LPH za letu (za předpokladu střídání dvou kompletních osádek).

E-8C je konstrukčně upraveným letounem BOEING 707-320B

 

Ukončení předletové přípravy, letoun E-8C je připraven k průzkumné misi

 

Radiolokátor AN/APY-3 může v závislosti na konkrétních úkolech a požadavcích pracovat v základních režimech:

- vyhledávání pozemních pohyblivých cílů (MTI - Moving Target Indication) v sektoru 110° a nízkoletících cílů (bojových vrtulníků, bezpilotních prostředků, řízených střel s plochou dráhou letu, apod.)
- detailního spojitého sledování pohyblivých cílů současně v několika prostorech o malé rozloze
- mapování terénu a zjišťování nepohyblivých pozemních cílů (MAPPING)
- automatické navedení zbraňových prostředků na vybrané pozemní cíle

Vysílač radiolokátoru pracuje s pseudonáhodnou změnou kmitočtu v pásmu 8 až 12 GHz adaptivním impulsním výkonem až 1,1 MW. Plošná fázovaná anténa radiolokátoru o hmotnosti 771 kg a rozměrech 7,3 x 0,6 m zajišťuje boční jednostranné (vlevo nebo v vpravo) snímání prostoru v sektoru 110°. Anténa je instalována v dielektrickém krytu pod přední částí trupu, ostatní prvky radiolokátoru ve vnitřních prostorech.

Charakteristickým rysem letounu E-8 systému JSTARS je objemný dielektrický kryt pod přední částí trupu, který ukrývá anténu

 

Detailní pohled na vnitřní uspořádání plošné fázované antény radaru AN/APY-3

 

Operátoři mohou ze svých 18 vyhodnocovacích pultů volit požadovaný prostor zobrazení a vybírat cíle k automatickému sledování. Dále mohou nezávisle na sobě vybírat z celkového zorného pole o ploše 2048 x 2048 km několik dílčích zájmových prostorů o ploše 100 x 100 km nebo 40 x 40 km, kterou lze pomocí elektronické lupy zvětšit na detailní plochu až 2 x 2 km.

Kdo neviděl, neuvěří s jak vynikající přesností radar AN/APY-3 ISAR pracuje

 

Letoun E-8C je již vybaven vyhodnocovacími pulty operátorů firmy Digital Equipment s vysokorychlostním počítačem ALFA, upraveným firmou Raytheon pro použití na průzkumných letounech. Počítač s operační pamětí 1 GB je schopen rovněž zpracovávat data o vzdušné situaci, získaná létajícím střediskem řízení a uvědomování (LSŘU) E-3 SENTRY systému AWACS (LSŘU E-3 tuto možnost zatím nemá).

Vyhodnocovacími pulty operátorů firmy Digital Equipment

Podrobnosti terénu, komunikace, mosty se spolu s nepohyblivými pozemními cíli a digitální mapou zobrazují na syntetickém indikátoru. Indikátor pohyblivých cílů MTI (Moving Target Indication) zaznamenává polohy i relativně malých pohyblivých cílů. Výhodou je možnost sloučení všech těchto průzkumných informací na jednom velkoplošném displeji a v paměti uchovávat různá zobrazení. To umožní digitální porovnání rozdílů dvou po sobě získaných obrazů a vyhodnocení nastalých změn v dislokaci objektů. Údaje o poloze jednotlivých cílů jsou doplněny dalšími údaji o směru, rychlosti pohybu a jejich velikosti. To dovoluje operátorům rozlišovat i druhy pozemních cílů.

Indikátor pohyblivých cílů MTI zaznamenává polohy i relativně malých pohyblivých cílů

 

Jestliže se sledovaná vozidla kolony náhle zmizí z displeje, operátor je okamžitě varován. Speciální inteligentní paměťové obvody umožňují předpovídat pravděpodobný pohyb objektů. Představte si např. situaci, kdy kolona vjede do tunelu, nebo za kopec. JSTARS přesně ví, kde a kdy ji má hledat. Po jejím opětovném vynoření ji nevede jako nový objekt, ale automaticky pokračuje v jejím sledování. Další výhodou systému je schopnost uchování obrazových informací při nutné otáčce letounu na konci obletové trasy (tj. po dobu asi 2 minut, kdy je letoun nakloněn o 30° a mění kurs letu o 180°). V průběhu zatáčky je průzkum dočasně přerušen a na displejích pultů jsou zobrazeny zmrazené obrazy posledního snímání. Dříve než se letoun vrátí na svůj nový kurs své obletové křivky, vyzařování je přepnuto na druhou stranu a průzkum prostoru pokračuje dále, jako kdyby letoun žádný manévr neprovedl. Důležitou součástí systému jsou prostředky pro utajený a proti rušení odolný oboustranný přenos dat na vzdálenosti až 900 km.

Režim mapování (MAPPING) poskytuje extrémně detailní pohled na vybraný pozemní objekt s vysokou rozlišovací schopností. Kvalita zobrazení se blíží fotografickému snímku. Radar ji však na rozdíl od fotoaparátu může bez problémů pořídit i skrz mlhu a mraky.

 

Mobilní vyhodnocovací středisko AN/TSQ-168 GSM (Ground Station Module) má být rozvinováno přímo v sestavě armádního sboru nebo divize pozemního vojska, nebo jako součást střediska řízení a navedení vojenského letectva. Je tvořeno dvěma vyhodnocovacími pulty, výkonným číslicovým počítačem AN/AYK-14(V), prostředky topografického připojení, spojovacími prostředky AN/VRC-92 SINCGARS, dálnopisem, prostředky linkového spojení TA-838 s utajovači a terminálem družicového navigačního systému NAVSTAR/GPS.

Mobilní vyhodnocovací středisko AN/TSQ-168 GSM na vozidle HMMW

 

Vnitřní vybavení střediska

 

Datový terminál zabezpečuje oboustranný utajený přenos dat na vzdálenosti až stovek kilometrů

 

Úkolem střediska AN/TSQ-168 GSM v běžných podmínkách je zabezpečit přenos širokopásmové obrazové informace a dat automatizovaným systémům řízení palby dělostřelectva TACFIRE, střediskům všezdrojové analýzy ASAS (All Sources Analysis Centre), zabezpečovat součinnost s letouny E-8C a velitelským orgánům umožnit přístup k reálným a včasným informacím z bojiště.

Operátoři střediska AN/TSQ-168 GSM zabezpečují přenos
průzkumných informací velitelským orgánům pozemního vojska

 

Schéma vnitřního uspořádání střediska

 

Součásti střediska jsou komunikační prostředky pro zajištění součinnosti v rámci
automatizovaných systémů velení a řízení

SYSTÉM JSTARS V IRÁCKÉ VÁLCE

První bojový křest tohoto vyvíjeného systému je spjat s válkou v Perském zálivu v roce 1991. Na základě pozitivních výsledků z bojového zasazení 2 prototypů letounů E-8A JSTARS a 4 pozemních vyhodnocovacích středisek AN/TSQ-168 GSM v konfliktu americké ministerstvo obrany rozhodlo o urychlení jeho vývoje. Americkými vojenskými specialisty byly kladně hodnoceny značný objem, kvalita a rozlišovací schopnost zpracovávané informace, odolnost proti elektronickému rušení a zejména perfektní součinnost s létajícími středisky řízení a uvědomování E-3A SENTRY systému AWACS. V reálných podmínkách byla ověřena výměna průzkumných informací získaných systémem JSTARS s obdobnými systémy vzdušného radiolokačního průzkumu pozemních cílů - britským CASTOR, francouzským HORIZON a italským CRESO. Dále byly testovány funkční vzorky speciálních datových terminálů VNS (Vehicle Navigation System) na letounech a WNS (Weapon Navigation System) na protizemních řízených střelách pro automatické datové navedení na malorozměrné pozemní cíle s vysokou přesností. Odborné technické analýzy války jasně hovoří o významném přínosu systému JSTARS i přesto, že tehdy byly operativně zasazeny pouze dva ověřovací prototypy. Významná podpora státních a vojenských institucí rozhodně přispěla k tomu, že systém JSTARS se i přes zásadní škrty ve vojenském rozpočtu v polovině 90. let propracoval do etapy příprav k sériové výrobě.

Detekované kolony, pohybující se po komunikacích
(režim indikace pohyblivých cílů MTI)

ZASAZENÍ LETOUNŮ E-8 JSTARS DO AKCÍ V BOSNĚ

V prosinci 1995 byly na vojenskou leteckou základnu Rhein-Main (SRN) přemístěny 2 letouny E-8 (jeden vývojový prototyp verze A a jeden předvýrobní verze C) systému JSTARS a vytvořena prozatímní (dočasná) 4500. letka JSTARS. Její provoz zabezpečovalo 270 příslušníků amerického vojenského letectva, 150 příslušníků pozemního vojska a 85 specialistů výrobních firem Grumman a Motorola. Současně s tím bylo do prostoru dislokace jednotek IFOR dopraveno a uvedeno do provozu 10 pozemních vyhodnocovacích středisek pro příjem průzkumných informací z letounů v reálném čase. Letouny E-8 působily denně, se zvýšenou aktivitou hlavně v noci, tedy v hodinách nejintenzivnějších přesunů vojsk a pozemní bojové techniky. Pro zajištění směnného provozu byly sestaveny čtyři týmy letových osádek a specialistů operátorů. Zajímavé bylo, že bojových průzkumných letů se zúčastnily i civilní osoby. Byli to vždy čtyři firemní specialisté, jejichž úkolem byla údržba a opravy vyhodnocovacích pultů za provozu. Na starším letounu E-8A navíc létalo i několik firemních operátorů.

E-8C

 

Jednotlivé průzkumné oblety byly uskutečňovány v trvání 5 až 10 hodin nad Maďarskem, Chorvatskem a Jaderským mořem. Samozřejmě, že dva letouny E-8 nemohly sledovat celý prostor nepřetržitě. Průzkumná činnost tedy byla vedena hlavně v noci a za špatného počasí, tj. v době, kdy se předpokládá narušování dohod o příměří. Vzhledem k dosahu radiolokátoru AN/APY-3 minimálně 320 km mohl být průzkum veden z bezpečné vzdálenosti před bosensko-srbskou PVO, která tehdy ještě byla vyzbrojena protiletadlovými raketovými systémy SA-2, SA-6 a nejnovějšími SA-10 (S-300PMU).

 

PODÍL SYSTÉMU JSTARS V LETECKÝCH ÚDERECH PROTI JUGOSLÁVII V ROCE 1999

Na základě zkušeností z dlouhodobého provozu byl systém JSTARS postupně zásadně zdokonalen. Nová zdokonalovací opatření mu umožnila vedle plnění klasických úkolů vyhledávání pozemních cílů jej efektivně využívat jako významný zdroj informací i v rámci uplatňování nové taktiky komplexního umlčování PVO protivníka, známé pod názvem SEAD (Suppression of Enemy Air Defences). Systém JSTARS v souvislosti s leteckými údery na Jugoslávii stál vždy jakoby v pozadí veškerého dění. Jako zabezpečovací systém vždy působil z velkých vzdáleností. Po válce s Irákem znovu jasně dokázal, že jeho úloha v soudobém boji je zcela nezastupitelná. Jeho palubní prostředky dovedou úzce spolupracovat s letouny elektronického boje (EB), zejména při analýze pozemních cílů a při vyhodnocování účinnosti bombardování. Právě letouny E-8 systému JSTARS se výrazně podílely na neustálém vyhodnocování počtů, rozmístění a bojeschopnosti jugoslávské PVO. Koncem 90. let byl dovršen projekt na kvalitativní a rozšíření jeho možností, zejména s ohledem na postižení elektronických cílů a podrobnou technickou analýzu signálů pro jejich rozpoznávání.

Systém JSTARS je tvořen vzdušnou částí (letouny E-8C) a pozemní částí (mobilní vyhodnocovací střediska AN/TSQ-168 GSM). Jeho primární úlohou je zjišťování a rozpoznávání pozemních pohyblivých a nepohyblivých cílů do hloubky 320 až 485 km a bezprostřední navedení vyčleněných zbraňových prostředků pozemního vojska a vojenského letectva na bodové pozemní cíle s vysokou přesností.

Pohled do útrob "malé verze" střediska

 

Sériově vyráběná verze letounu E-8C v souvislosti s jeho využitím rovněž v rámci taktiky SEAD má podstatně širší možnosti, než bylo původně plánováno.

Jedná se hlavně o následující opatření:
- použití kvalitativně nového typu (tzv. inverzního SAR) průzkumného radiolokátoru AN/APY-3 ISAR (Inverze Synthetic Aperture Radar) firmy Norden se zvýšeným dosahem a rozlišovací schopnosti 0,2 až 0,3 m,
- instalace zařízení elektronického průzkumu a zaměřování a odpovídajících prostředků záznamu a vyhodnocování parametrů signálů,
- vybavení letounu infračerveným zařízením vlastní ochrany ATIRCM (Advanced Threat Infra-Red Countermeasures System) před protiletadlovými řízenými střelami,
- desetinásobné zvýšení rychlosti a objemu zpracování dat zvětšením počtu původních 10 vyhodnocovacích pultů ALPHA firmy Digital Equipment Corp. na 18 (17 pro průzkum, 1 navigační a elektronický boj - EB) s řídicími počítači RAYVAX 866 (záměna za původní méně výkonný typ RAYVAX 860),
- instalace příslušných spojovacích terminálů pro příjem a využití průzkumných informací z jiných zdrojů prostřednictvím spojových družic SATCOM (Satellite Communication),
- instalace dalších spojovacích prostředků pro zabezpečení větší součinnosti s velitelskými orgány pozemního vojska a vojenského letectva,
- vybavení prostředky pro utajený a proti rušení odolný přenos dat JTIDS Class 2, LINK 16 pro navedení letounů EB a IDM (Improved Data Modem) pro součinnost s víceúčelovými bojovými letouny a vrtulníky (např. AH-64D LONGBOW APACHE, OH-58 KIOWA),
- integrace zařízení pro automatické rozpoznávání cílů ATR (Automatic Target Recognition).

Systém JSTARS se vyznačuje mimořádně vysokou rozlišovací schopností (detekce rotujících radiolokačních antén), kvalitou a objemem výstupní průzkumné informace, přičemž je schopen slučovat data z radaru a systému elektronického průzkumu, analyzovat je a rozpoznávat vyzařující i nevyzařující cíle na pozadí elektronické mapy zájmového prostoru. Velkoplošné barevné zobrazování reálné situace bojiště současně v letounu i na zemi vytváří velitelským orgánům předpoklady pro rychlé rozhodování a pro nasazení zbraňových prostředků pro efektivní a účinné ničení různých pozemních cílů podle jejich důležitosti a umožňuje průběžně kontrolovat přesnost a účinnost paleb a bombardování.

Rozdílné podmínky v Iráku a Jugoslávii

Úloha systému JSTARS v Bosně je soustředěna na primární roli, tj. vedení průzkumu. Prostory Iráku a bývalé Jugoslávie jsou svým charakterem naprosto odlišné. Namísto rozsáhlých rovin a písečných plání, byl systém JSTARS poprvé zasazen v členitém hornatém terénu s hustou vegetací, s převládajícím podstatně nižším kontrastem cíle vůči pozadí. V Bosně byla poprvé prakticky ověřena efektivní využitelnost systému JSTARS v typických evropských podmínkách. V Bosně je mnohem menší prostor pro přesuny vojenské techniky. Komunikace jsou převážně malé, obvykle "kopírují" vodní toky a splývají v komunikačních uzlech (nádraží, křižovatky, mosty a brody). Průzkum systému JSTARS tak mohl být soustřeďován na mnohem menší prostory, než v případě rozsáhlých iráckých prostorů. Obletové tratě a optimální operační výšky průzkumných letů musely být vhodně vybírány a plánovány s ohledem na profil terénu, dosah radaru apod. Při zkoumání např. údolí nebo svahů hor bylo nutné respektovat skutečnost, že radiolokační signál se šíří přímočaře a bočně vzhledem k podélné ose letounu. Zasazení systémů JSTARS v bosenském prostoru vytvořilo podmínky k získávání reálných a vysoce přesných průzkumných informací o rozmístění sil, prostředků a bojové techniky a "skrytých" vojenských aktivitách zúčastněných vojsk. Získané průzkumné informace bezprostředně využívaly např. bojové letouny NATO k úderům na pozemní cíle v reálném čase.

POSLÁNÍ SYSTÉMŮ JSTARS V BOSNĚ

Systém JSTARS může být rovněž využit pro různé pátrací a záchranné úkoly. Důkazem toho bylo například vyhledávání zmizelého vrtulníku UH-60 BLACK HAWK, který byl nucen nouzově přistát v důsledku technické závady v blízkosti bosenského území. JSTARS po celé 3 hodiny nepřetržitě sledoval a poté i naváděl jak vozidla, tak záchranné vrtulníky velice přesně do místa jeho nouzového přistání. Jindy JSTARS monitoroval provoz na mostě přes řeku Savu, vybudovaném ženijními jednotkami amerického pozemního vojska koncem prosince 1995. Praxe ukázala, že dlouhodobé vyhodnocování míst přistání vrtulníků může mnohdy odhalit skrytá místa velení, polní stanoviště pro vyzbrojování a doplňování paliva. Vysoká rozlišovací schopnost umožňuje sledovat např. jednotlivá osobní i nákladní vozidla, jedoucí po dohodnuté komunikaci a okamžitě zjistit jejich odchýlení od dohodnuté trasy. V Iráku a nyní i v Bosně se potvrzuje, že průzkumné systémy, jakými jsou AWACS a JSTARS, mají mimořádný význam a přínos zejména v regionálních konfliktech.

ZÁVĚR

Systém JSTARS se vyznačuje mimořádně vysokou kvalitou a kapacitou zpracovávaných informací. Je schopen vyhledávat, automaticky sledovat a vyhodnocovat až stovky pozemních a nízkoletících cílů na pozadí elektronické mapy zájmového prostoru. Velkoplošné barevné zobrazování reálného bojiště současně v letounu i na Zemi vytváří velitelským orgánům předpoklady pro rychlé rozhodování a pro nasazení zbraňových prostředků pro vlastní obranu a zajištění bezpečné činnosti. Systém JSTARS je charakteristický schopností široké součinnosti. Po rozhodnutí veliteli mohou být instrukce k ničení vybraných cílů ve formě formalizovaných dat předávány z vyhodnocovacího střediska zpět na letoun E-8C. Navedení letounů NATO na určené pozemní cíle pak mohou zabezpečovat a kontrolovat jeho operátoři. Navíc mohou kontrolovat účinnost a přesnost bombardování a paleb hlavňového dělostřelectva. Na základě zkušeností z války v Iráku (1991 a 1998) a v Jugoslávii (1999) byly pro letouny E-8C vyvinuty účinné elektronické prostředky, které mají spolu se systémem jejich aktivní ochrany formou součinnosti s letouny F-16 a F-15 a LSŘU E-3 systému AWACS zvýšit pravděpodobnost přežití v moderním boji.

Představení letounu E-8C veřejnosti na výstavě kosmické a letecké techniky Paris Air Show 97 v Le Bourget

 

Pro vzdušný průzkum bylo nebo v blízké budoucnosti bude vyvinuta řada pokročilých technologií. Jejich aplikace v moderních senzorech, systémech a příslušenství zpřístupní nové možnosti a způsoby, jak získávat a využívat věrohodné, včasné a vysoce přesné informace o protivníkovi z rozsáhlých prostorů a umožní spolehlivě odhalovat a zaměřovat polohy hrozivých zbraní, jakými jsou například balistické rakety. Původně plánované a vyvíjené jednoúčelové systémy vzdušného průzkumu nacházejí své místo na digitálním bojišti jako jeho nedílná součást. S tím, jak se zvyšují požadavky na systém jako takový i na jeho součinnost s dalšími prvky digitálního bojiště, prochází náročným procesem změn, jehož cílem je zabezpečit systematický průzkum, analýzu a široké využívání informací. Soudobé ozbrojené konflikty, jako např. v Čečensku, Dagestánu, Indii a Pákistánu, Iráku, či bývalé Jugoslávii, jednoznačně dokazují opodstatněnost a potřebu takových systémů, jakými jsou AWACS, JSTARS, ASTOR a mnoho dalších. Systém JSTARS představuje jeden článek řetězu. Vzdušný průzkum tak dostává zcela novou dimenzi.

 

Zdroje a foto: Jane's Radar and EW Systems 1999-2000, Jane's All the World Aircraft 1999-2000, Aviation Week and Space Technology, Military Technology,  NATO'S SIXTEEN NATIONS - Special Issue JOINT STARS: GROUND SURVEILLANCE FOR NATO, Jane's Defence Weekly, Flight International, prospektové firemní materiály Northrop Grumman, Press information Northrop Grumman a Daimler-Benz Aerospace, Internet, autor.

7.12.1999 

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles