americké letectvo druhé sv. války

Americké vojenské letouny druhé světové války

NAVIGACE

Aukce.Military.cz

Douglas B-18 Bolo

B-18 Bolo byl střední bombardér vyvinutý z letounu DC-2 jako náhrada za Martin B-10. Měl křídla a ocas z DC-2, ale nový hlubší trup. Při armádních zkouškách v roce 1935 soutěžil prototyp B-18 s letounem Martin 146 (zdokonalený B-10) a čtyřmotorovým Boeingem 299, předchůdcem B-17. Přestože armádní činitelé věřili spíš Boeingu, generální štáb v lednu 1936 vybral levnější Bolo, kterého 133 kusů. Později bylo vyrobeno dalších 217 strojů - tentokrát se "žraločím čumákem", kde stanoviště bombometčíka bylo vytaženo dopředu a on tak seděl ještě před předním střelcem. V roce 1938 bylo Bolo s nedostatečnými motory a nedostatečnou výzbrojí primárním bombardérem americké armády. Některé letouny byly zničeny při japonském útoku na Pearl Harbour 7. prosince 1941. Začátkem roku 1942 byla letadla B-18 nahrazena výkonnějšími letouny. Mnoho jich pak bylo používáno pro transportní úkoly, ale ponejvíce byl nasazován v Karibiku jako protiponorková patrola, vybaven detektorem magnetických anomálií MAD.

Stručná charakteristika B-18A
Základní funkce	Bombardér
Pohon	Dva motory Wright R-1820-53
Výkon	2x 992 HP		2x 740 kW
Rozpětí	89,5 ft		27,28 m
Délka	57,8 ft		17,63 m
Výška	15,2 ft		4,62 m
Plocha křídel	965 čtv. ft		89,65 čtv. m
Hmotnost	prázdná	16 321 lb	7403 kg
	max.	27 672 lb	12 552 kg
Rychlost	max.	215 mph	346 km/h
	cest.	167 mph	270 km/h
Dostup	23 900 ft		7285m
Dolet	1180 mil		1900 km
Výzbroj	3x 7,62mm kulomet; 2950 kg bomb
Posádka	6
Cena jednoho stroje	80 000 dolarů
Datum výroby	1937

Jirka Wagner

Podívejte se na čtenářské komentáře k této stránce a přidejte svůj komentář!

Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů, napište mail sem

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.