zpět americké ruční zbraně

Americké ruční zbraně

NAVIGACE

Program JSSAP

Připravil Lukáš Visingr

Velice ambiciózní program JSSAP, kterého se účastní všechny čtyři složky amerických ozbrojených sil (tedy armáda, námořnictvo, letectvo a námořní pěchota), má vytvořit systém šesti ručních zbraní pro vojáka budoucnosti. Nyní je detailně propracována koncepce zatím dvou zbraní, a to útočné pušky OICW a podpůrné zbraně OCSW. Další čtyři prvky JSSAP představují kulomet AMMG, pistole OPW, ostřelovačská puška OSW a brokovnice JSCS.

OICW

OICW (Objective Individual Combat Weapon) představuje nepochybně kvalitativně zcela novou zbraň, která (s výjimkou obdobného projektu francouzské armády) zřejmě nemá ve světě obdobu. Požadavky na parametry nové zbraně (tehdy ještě nazývané ACR, Advanced Combat Rifle) byly zveřejněny roku 1995 a již z nich bylo jasné, že půjde o revoluční zbraň.
Specifikace jsou následující:

Zareagovaly téměř všechny velké zbrojovky západního světa, které se následně sloučily do dvou týmů. První z nich, vedený firmou Alliant Techsystems a zahrnující také společnosti Heckler&Koch, Contraves a Dynamite Nobel, navrhl zbraň s hlavněmi nad sebou, puškovým zásobníkem před spouští a granátovým zásobníkem vzadu. Návrh druhého týmu (vedla jej firma AAI Corporation, dále do něj patřily Hughes Helicopters, Primex, FN, Dyna East a Olin Ordnance) měl hlavně situované vedle sebe a oba zásobníky před pažbičkou. Zvítězil koncept prvního z týmů, mimo jiné i proto, že u něj existuje možnost oddělit granátomet od pušky a obě části používat samostatně. Podívejme se tedy na vítězný návrh OICW zblízka.


Celá zbraň je tvořena třemi základními bloky, a to automatickou puškou na náboj 5,56 x 45 mm (tzv. KE - Kinetic Energy), poloautomatickým granátometem ráže 20 mm (tzv. HE - High Explosive) a schránkou s elektronikou a zaměřovacími systémy. 5,56mm puška bude střílet novým typem munice, ale přitom je zpětně kompatibilní se současnou 5,56mm municí, a to americkou (náboj M193) i evropskou (náboj SS109). Z konstrukčního hlediska je velice zajímavý 20mm granátomet, který bude užívat jen jediný typ střely proti všem cílům. Nový 20mm granát se totiž vyznačuje schopností explodovat dvojím způsobem: "vpřed" (průbojný efekt), nebo "do stran" (dochází k fragmentaci pláště - tříštivotrhavý efekt). Zároveň má i dva zapalovače, kontaktní a časovací. Vtip je v tom, že těsně před výstřelem je granát podle druhu cíle naprogramován na příslušný druh exploze a je odjištěn jeden ze zapalovačů. Jak již bylo naznačeno, granátomet by měl na vzdálenost do 1 000 metrů ničit postavení pěchoty a slabě pancéřovaná vozidla. Jeden voják by měl nést 6 zásobníků od obou zbraní, tedy 180 puškových nábojů a 36 granátů.

Třetí (a nejdražší) částí OICW je schránka se zaměřovacím vybavením. Ta by měla být řešena modulárně podle požadavků zákazníka. Může obsahovat klasická mechanická mířidla, videokameru s šestinásobným zvětšením, infračervenou kameru pro nasazení v noci, elektronický kompas, laserový dálkoměr, akustický senzor, ale především také balistický počítač a zařízení na programování granátů. Nejvyšším stupněm by pak měla být kamera, jejíž obraz se datalinkem přenáší na displej helmy vojáka, který tak "vidí očima zbraně" a může vést palbu ze zcela bezpečného úkrytu, např. zpoza rohu nebo z okopu.

Vývoj zbraně OICW je nyní v podstatě ukončen a zřejmě už probíhají první vojskové testy. Zařazení do služby by mělo nastat nejpozději do konce tohoto desetiletí. Dokonce se objevily spekulace o tom, že některé elitní útvary amerických ozbrojených sil, které nyní po celém světě pátrají po teroristech, již OICW používají. Původně se počítalo s tím, že OICW nahradí pušky M16, karabiny M4, granátomety M203 a samopaly MP5 (verze bez granátometu) v poměru 1:1. To však zřejmě nebude možné pro vysokou cenu (údajně 20násobek ceny M16). Nyní se hovoří o tom, že OICW ponesou čtyři vojáci z devítičlenného družstva.

OCSW

Druhou zbraní projektu JSSAP, která je již prakticky hotova, je Objective Crew Served Weapon, podpůrná zbraň s dvoučlennou obsluhou. Tým Lockheed Martin, Dyaron a Olin Ordnance vytvořil plně automatický "kanón" ráže 25 mm, který by měl na vzdálenost 2 000 m ničit živou sílu a na vzdálenost do 1 000 m lehce a středně pancéřovaná vozidla. Rovněž je požadována možnost střelby na plavidla a pomalé vzdušné cíle. Komplet přenášejí a obsluhují dva muži, přičemž první z nich nese vlastní zbraň (v boji provádí střelbu), zatímco druhý přenáší trojnožku a zásobu munice (v boji má funkci nabíječe).

OCSW využívá podobný systém řízení palby jako OICW. Stejně tak existuje jen jeden typ střely s univerzálními účinky. Celý náboj má hmotnost 167 gramů při hmotnosti střely 132 gramů a úsťové rychlosti 425 m/s. Kadence se pohybuje okolo 260 ran za minutu. I OCSW se vyznačuje malou hmotností. Vlastní zbraň váží asi 11 Kg, podstavec cca 3,6 Kg a systém řízení palby kolem 2 Kg.

Zbraň OCSW by měla v poměru 1:1 nahradit 12,7mm kulomet Browning M2HB a 40mm granátomet Mk 19.

Ostatní zbraně Jestliže u OICW a OCSW můžeme mluvit o finální fázi vývoje, ostatní čtyři části programu JSSAP jsou teprve v začátcích. O nich tedy alespoň stručně:


Prameny: časopis ATM Internet


All Rights Released.


 


Copyright © All Rights Reserved