zpět válečné lodě II. světové války

Válečné lodě II. světové války

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Tirpitz
připravil Michal Béza

Kategorie: Bitevní loď
Třída:
Bismarck

Bitevní loď Tirpitz byla sesterskou lodí slavné lodi Bismarck. Jednalo se o ty nejlepší bitevní lodě, které kdy byly v Německu postaveny a mnoho lidí a fanoušků se domnívá, že to byly nejlepší bitevní lodě vůbec. Proti tomu může mluvit snad jen to, že byly obě v průběhu války nakonec potopeny. Zajímavý je i kontrast jejich osudů - zatím co Bismarck prožila krátkou avšak velice intenzivní kariéru, válečná služba Tirpitz byla jedna z nejméně aktivních ze všech bitevních lodí Druhé světové války. To bylo způsobeno značnou měrou také tím, že se Hitler tento skvost německého válečného námořnictva snažil uchránit před zničením početnou britskou flotilou. Jediné vystoupení její sesterské lodi Bismarck totiž udělalo na britskou admiralitu takový dojem, že se Tirpitz stala do konce války pronásledovanou lodí.

Tirpitz byla stavěna Kriegsmarinewerft ve Wilhelmshavenu a byla pojmenována po někdejším císařském admirálovi a ministru války Alfredovi Tirpitzovi. Kýl byl položen 2. listopadu 1936, trup byl spuštěn na vodu 1. dubna 1939 a loď byla uvedena do služby 25. února 1941.

Třída Bismarck byla první třída bitevních lodí postavená v Německu po První světové válce s výzbrojí odpovídající tehdejším standardům na bitevních lodích. Hlavní baterii tvořilo osm děl SKC/34 ráže 380 mm (14,96"/52 cal) uložených ve čtyřech dvojvěžích Dreh LC/38. Dvě věže na přídi a dvě na zádi. Maximální odměr věží činil +/-145°, a rychlost otáčení byla 5° za sekundu. Hlavně, vyrobené v Kruppových závodech, o hmotnosti 111 tun (včetně nabíjecí komory) měly 90 drážek a pálily projektily o hmotnosti 800 kg na vzdálenost 36,5 km (max). Úsťová rychlost byla 820 m/s a rychlost palby se pohybovala mezi 2,3 - 3 ranami za minutu. Hlavně měly maximální náměr 30° a při této elevaci byl dostřel projektilů typu AP (protipancéř) přes 38 km a dopadová rychlost 462 m/s. Ještě na vzdálenost 27 km byla udávána průraznost těchto projektilů u bočního pancéře 304 mm.
Sekundární výzbroj pak tvořilo 12 děl SKC/28 ráže 150 mm (5,9"/55 cal) uložených v šesti dvojvěžích typu Dreh LC/34 - tři na každém boku lodi. Tyto kanóny střílely projektily o hmotnosti 45,3 kg na vzdálenost 23 km při maximálním náměru 40° kadencí 6-8 ran za minutu. Odměr věží činil +/- 80°.
Protiletecká baterie čítala 16 děl SKC/33 ráže 105 mm v osmi dvojvěžích a velký počet kanónů ráže 37 mm a 20 mm. Původně (kolem roku 1942) byla Tirpitz vyzbrojena 30 kanóny ráže 20mm/65, ale později byla přezbrojena šestnácti čtyřkanónovými komplety L38 Vierlige ráže 20mm a 16 samostatně uloženými kanóny ráže 20mm. V roce 1942 byly též instalovány dva čtyř-tubusové torpédomety ráže 533 mm (21"). Loď nesla až čtyři průzkumné hydroplány Arado AR 196 vypouštěné ze dvou katapultů umístěných mezi komínem a zadní nástavbou. Stejně jako Bismarck byla i Tirpitz vybavena radarem.

Velký důraz byl kladen na ochranu a tak byl hlavní pancíř vyroben, stejně jako u její sestry, ze speciálně vyvinuté oceli Wotan, která byla mnohem odolnější než například britská pancéřová ocel Vickers. Boční pancéř měl v horní části tloušťku 320 mm a směrem dolů se zužoval na tloušťku 263 mm. Horní paluba měla tloušťku 49,7 mm a hlavní pancéřová paluba měla tloušťku 120-79,7 mm. Přední příčné přepážky byly silné 220 mm. Čelní pancéř věží hlavní dělostřelecké baterie měl tloušťku 358 mm, boky a stropy věží byly 203-127mm silné. Barbety byly pancéřovány pancéřem o síle 342mm a velitelská věž pancéřem tloušťky 358 mm.

Loď pohánělo 12 vysokotlakých kotlů Wagner ve kterých byla pára pod tlakem 55 kg/cm2  při teplotě 475 °C. Kotle byly umístěny v šesti oddělených kotelnách. Tři parní turbíny Brown-Boveri s redukčním systémem otáčely lodními šrouby a celkový výkon soustrojí překračoval 150 00 koňských sil, což umožňovalo lodi plout rychlostí až 30 uzlů (maximální rychlost dosažená v rychlostních testech). Manévrování zajišťovalo zdvojené kormidlo.

Po svém uvedení do služby prošla Tirpitz testy pohonného systému a zbraňových systémů a na podzim 1941 vyplula na svoji první misi. V září 1941 ze připojila ke svazu německých válečných plavidel, který právě prováděl blokádu ruského loďstva v Baltském moři. Poté se loď přesunula k pobřeží Norska a 6. března 1942 dostala rozkaz zaútočit na konvoje PQ-12 a PQ-8. Tirpitz  nenavázala kontakt a vrátila se zpět, avšak hned druhý den byla napadena palubními letouny z britské letadlové lodi Victorious. Mohutná protiletadlová palba útok odvrátila a loď vyvázla bez vážnějších poškození. Dne 26. dubna 1942 provedli Britové mohutný nálet na Tirpitz kotvící v norském fjordu nad Trondheimem. Loď však nebyla zasažena. Další útok na britský konvoj PQ-17, tentokrát v rámci operace nesoucí název Rösselsprung, měl být proveden 4. července 1942. Respekt z bitevní lodi Tirpitz, však vedl Brity k tomu, že odvolali doprovod a konvoj rozpustili. Rozptýlené lodě se staly snadným cílem pro německé letouny a ponorky. Když Tirpitz doplula do oblasti opět nenašla žádný konvoj a proto se vrátila zpět na základnu.

V operaci nazvané Sizilien (Sicílie), která měla za cíl dobytí Špicberků, se k Tirpitz připojila bitevní loď Scharnhorst a devět torpédoborců. Operace začala 6. září 1943 ostřelováním pobřeží. Dne 22. září 1943 se pak podařilo britským miniponorkám X-6 a X-7 naklást pod trup lodě Tirpitz nálože a těžce ji poškodit. Výbuch posunul turbíny z jejich ložiště a poškodil hřídele a kormidla. Ruské letectvo se pak neúspěšně pokusilo 11. února 1944 napadnout Tirpitz. Teprve 3. dubna 1944 se podařilo britským palubním letounům typu Barracuda v překvapivém náletu loď vážněji poškodit. Britská výzvědná služba později získala informace o kotvišti Tirpitz a britské letectvo s cílem jednou provždy zničit tuto loď vyslalo letku bombardérů Lancaster 32. perutě RAF s pumami Tallboy o hmotnosti 5 000 kg. Nálet byl proveden 15. září 1944 a ačkoli žádný z letounů nedosáhl čistého zásahu, bomby explodující v těsné blízkosti trupu lodě způsobily další škody. Měsíc nato pak byla Tirpitz odvlečena k Tromsö, kde měla sloužit jako dělostřelecká baterie. Aby se zabránilo převrhnutí poškozené lodě, byl pod trup nahrnut písek.

Druhý nálet s Lancastery a pumami Tallboy provedli Britové 29. října 1944, ale všechny pumy šly kvůli špatnému počasí mimo. Teprve třetí nálet, který se uskutečnil 12. listopadu 1944 byl úspěšný, Tirpitz byla zasažena třemi pumami Tallboy a několik jich explodovalo v těsné blízkosti. Přestože stála na písečném náspu loď se převrátila a potopila. Vrak byl pak v letech 1948 - 57 na místě rozřezán a sešrotován.

Technicko-Taktická Data:

Celková délka 251 m
Délka mezi svislicemi 241 m
Šířka 36 m
Ponor 8,7 m
Výtlak standardní 42 900 t
Výtlak maximální 52 600 t
Výzbroj 8 x 380 mm (4x2)
12 x 150 mm (6x2)
16 x 105 mm AA
16 x 37 mm AA
12 x 20 mm AA (později 50-58 x 20 mm)
Max. rychlost 29 uzlů
Pohon 12 kotlů Wagner
3 parní turbíny Brown-Boveri
Výkon 101 430 kW (150 175 ks)
Počet šroubů 3
Zásoba paliva 8 780 t
Akční rádius 8 100 nám. mil při 19 uzlech
Posádka 2 400 mužů (maximum v průběhu války 2650)
Uvedena do služby 25. února 1941
Potopena / vyřazena 12. listopadu 1944

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles