NAVIGACE

AGM-86B/C ALCM

připravil Jirka Wagner

AGM-86B a C jsou ve vzduchu vypouštěné křižující letounové střely (ALCM - Air-Launched Cruise Missiles), které byly vyvinuty za účelem zvýšení účinnosti bombardérů B-52. Mají za úkol snižovat síly nepřítele a komplikovat obranu jeho území.
Malá, křídlatá střela s plochou dráhou letu AGM-86B je poháněna proudovým motorem, jenž jí dodává stálou podzvukovou rychlost. Po svém vypuštění střela roztáhne křídla, ocasní plošky a vysune sací otvor motoru. Poté je schopna letět komplikovanou cestou k cíli za použití naváděcího systému porovnávajícího profil terénu s mapou a letovým plánem, které jsou vloženy do jejího palubního počítače (TERCOM - viz BGM-109 Tomahawk). Ten na základě získávaných dat určuje polohu střely. Jak se střela blíží k cíli, komparace se stávají přesnějšími a naváděcí systém tak umožní zásah cíle s bodovou přesností.
Bombardéry B-52H mohou nést šest střel AGM-86B na dvou externích pylonech pod křídly a jejich pumovnice byla modifikována pro umístění osmi dalších střel na otočném vypouštěcím zařízení. Model C se od verze B liší v tom, že je křižující střelou s konveční hlavicí, zatímco B je schopna nést hlavici jadernou.
Vzhledem k tomu, že nepřátelské síly musí čelit útoku každé střely zvlášť, stává se jejich obrana dražší a komplikovanější. Tyto střely jsou navíc malých rozměrů a pohybují se v malých výškách, díky čemuž jsou jen obtížně odhalitelné radarem.
Vývoj a letové testy byly zahájeny v únoru 1974 modelem AGM-86A, který byl jen o málo menší než pozdější typy B a C. Model A nebyl nikdy sériově vyráběn. Namísto toho byl v lednu 1977 zahájen vývoj AGM-86B, která výrazně rozšířila schopnosti bombardéru B-52 a byla pro potenciální protivníky USA významným odstrašujícím prvkem. Produkce prvních 225 kusů byla započata v roce 1980 a celková produkce 1715 střel byla hotova v říjnu 1986. Již čtyři roky předtím ale byly tyto střely zařazeny do operačního stavu.
V červnu 1986 byl určitý počet střel typu B modifikován na typ C, jenž mohl nést vysoko explozivní tříštivou bojovou hlavici. Modifikace se rovněž týkala naváděcího systému, který nyní může pracovat i se systémem GPS pro exaktní určení polohy střely. AGM-86C se dostaly do operační výzbroje roku 1991, na začátku operace Pouštní bouře, kdy zaútočily na irácké cíle s vysokou prioritou.