poválečné letouny USAF

Poválečné americké vojenské letouny

NAVIGACE

McDonnell Douglas F-4E/F Phantom II

Verze F-4E, která začala být dodávána jednotkám v roce 1968, bylo vyrobeno 1329 kusů. Jednalo se v podstatě o modernizovanou verzi C. F-4E měla značně prodlouženou příď díky použití radaru Westinghouse APQ-120. Pod přídí byl vynechán dříve používaný infračervený směrový snímač – na jeho místo byl zastavěn v dlouhém aerodynamickém krytu vícehlavňová 20mm kanón a kvůli vyrovnání posunutého těžiště byla do zadní části trupu přidána sedmá palivová buňka. Od počátku byla také montována vystřelovací sedačka typu “nulová výška/nulová rychlost” a v roce 1972 byly na konce křídel přidány štěrbinové nástavce.
Avionika byla také modernizována, což umožnilo použití širší řady výzbroje včetně naváděných pum či různých kontejnerových zbraní.
Díky vysoké prestiži tohoto stroje také rostl jeho export (Izrael – 1973, válka Jom Kipur – mohutná modernizace letounu z domácích zdrojů) a japonská továrna Mitsubishi dokonce vyráběla letadlo v licenci pod názvem F-4EJ. V Německu pak tyto Phantomy pod označením F-4F nahradily stroje Lockheed F-104G.

Stručná charakteristika
Základní funkce	úderný a útočný stíhač startující ze země
Pohon	dva proudové motory General Electric J79-GE-17
Výkon s forsáží	17 900 lb		79,6 kN
Max. rychlost	1485 mph		2390 km/h
Poč. stoupavost	49 800 ft/min		15 180 m/min
Dostup	62 250 stop		18 975 m
Dolet	běžný	595 mil	958 km
	maximální	1885 mil	3034 km
Hmotnost	prázdná	29 535 lb	13 397 kg
	max. vzletová	61 650 lb	27 964 kg
Rozpětí	38,4 stop		11,71 m
Délka	63 stop		19,2 m
Výška	16,5 stop		5,03 m
Plocha křídel	530 stop čtv.		49,24 m čtver.
Výzbroj	Rotační kanón M61A1 Vulcan, čtyři střely AIM-7 Sparrow nebo na středovém závěsníku jiné zbraně do hmotnosti 1370 kg. Na závěsnících pod křídly až 5888 kg palivových nádrží nebo zbraní.
Posádka	dva

Jirka Wagner