| NAVIGACE |
|
|
|
|
HMS Valiant
připravil Michal Béza
Kategorie:
Bitevní loď
Třída:
Queen Elizabeth
HMS Valiant byla lodí třídy Queen Elizabeth o standardním výtlaku 27 500 tun. Byla postavena v Glasgow ve Skotsku. Zde byl 31. ledna 1913 položen kýl, trup byl spuštěn na vodu 4. listopadu 1914 a loď byla dokončena v únoru roku 1916.
Spolu s ostatními loděmi tzv. "Velké flotily" sloužila po zbytek První světové války v severním moři. Jako jeden z pilířů britské flotily byla také HMS Valiant v meziválečném období několikrát modernizována. Poprvé to bylo v letech 1929-30, kdy byla zesilována především pancéřová a protitorpédová ochrana, a podruhé těsně před vypuknutím války v letech 1937-1939, kdy byla zesilována protiletecká výzbroj. Druhá modernizace byla komplexní a vytvořila z této lodi moderní válečné plavidlo s přesnými systémy řízení palby.
Hlavní výzbroj této lodi tvořilo osm kanónů ráže 381 mm (15"/42 cal) Mark I, uložených ve čtyřech dvojvěžích. Sekundární výzbroj sestávala původně ze čtrnácti děl ráže 152 mm (6"/45), ale při přestavbě byla tato výzbroj redukována a nahrazena dvaceti moderními děly ráže 113 mm (4,45"/45 cal) Mk I. Protileteckou výzbroj tvořilo 32 pom-pomů ráže 40,5 mm a v průběhu Druhé světové války bylo doplněno čtyřicet protileteckých kanónů Oerlikon ráže 20 mm a také čtyři čtyřhlavňové komplety s kulomety Lewis.
HMS Valiant, na rozdíl od svých sesterských lodí, byla
vybavena pohonným systémem sestávajícím z 24 bubnových kotlů Admiralty 3, které
měly nižší výkon než kotle Babcock&Wilcox a loď nedosahovala rychlosti 25
uzlů, jako ostatní lodě třídy Queen Elizabeth, ale pouze rychlosti 23 uzly.
To se změnilo až při modernizaci ve třicátých letech, kdy byly kotle vyměněny za 6
vysokotlakých kotlů Babcock&Wilcox a výkon soustrojí stoupl na 80 000 SHP.
Po druhé modernizaci v roce 1939 se také zvětšil standardní výtlak na 32 468 tW a
maximální na 36 300 tW.
HMS Valiant 1930
HMS Valiant 1939
První operace Druhé světové války zahájila HMS Valiant podél Norského pobřeží v dubnu 1940. V létě roku 1940 se přesunula do Středozemního moře a zde se 9. července účastnila bojů u Calabrie. V březnu 1941 se zúčastnila bitvy u mysu Matapan a v květnu byla při akci u pobřeží Kréty zasažena bombou. V prosinci 1941 byla stejně jako Queen Elizabeth podminována a poškozena italskými potápěči u Egyptské Alexandrie. Po opravách byla v roce 1942 převelena do Indického oceánu. Při posunu spojeneckých vojsk se v roce 1943 vrátila do Středozemního moře a podporovala vylodění jednotek na Sicílii v červnu a v září u Salerna. V pozdějších operacích také dvakrát bombardovala Italské pobřežní dělostřelecké baterie. Po Italské kapitulaci doprovázela zbytek italské flotily na Maltu. Po návratu na bojiště Indického oceánu v srpnu 1944 došlo k neštěstí v suchém doku v Trincomalee na Ceylonu a HMS Valiant byla natolik poškozena, že bylo rozhodnuto o jejím návratu do Británie, kde se měla podrobit opravám. Opravy trvaly do roku 1946.
Po krátké kariéře tréninkové a školní lodě byla HMS Valiant v roce 1948 prodána do šrotu.
Technicko-Taktická Data (po roce 1939):
| Celková délka | 195 m |
| Šířka | 27,6 m |
| Ponor | 9 m |
| Výtlak standardní | 27 500 t |
| Výtlak maximální | 33 000 t |
| Výzbroj | 8 x 381 mm (15"/42 cal) |
| 20 x 113 mm (4,45"/45 cal) | |
| 32 x 40,5 mm AA pom-poms | |
| 40 x 20 mm AA Oerlikon | |
| 16 x 12,5 mm Lewis | |
| 4 x torpédomety | |
| Pancéřování bok | 330 mm |
| Pancéřování paluba | 23 mm |
| Pancéřování dělové věže | 330 mm |
| Pancéřování velitelská věž | 279 mm |
| Max. rychlost | 25 uzlů |
| Pohon | 4 turbíny |
| Výkon | 75 000 ks |
| Zásoba paliva | 3 400 t |
| Akční rádius | 2 734 n. mil |
| Posádka | 1 234 osob |
| Zařazena do služby | únor 1916 |
| Vyřazena ze služby | březen 1948 |
Copyright © All Rights Reserved