NAVIGACE

Roma
připravil Michal Béza

Kategorie: Bitevní loď
Třída: Littorio

Bitevní loď Roma byla postavena v loděnicích Cantieri Riuniti dell' Adriatico, San Marco v Terstu jako poslední ze série lodí třídy Littorio. Kýl byl položen 18. září 1938, trup byl spuštěn na vodu 9. června 1940 a loď byla dokončena až 14. června 1942.

Roma a Impero byly oproti prvním dvěma jednotkám (Littorio a Vittorio Veneto) o tři metry delší a měřily 240,7 metru. Měly také o cca. 300 tun větší výtlak a to jak standardní tak maximální. Standardní výtlak nerespektoval kvóty vyplývající z Washingtonské smlouvy a činil 41 650 tun. Hlavní projektant této třídy, Umberto Pugliese, pracoval na projektu od roku 1932 do roku 1934. Názory odborníků na kvalitu projektu a bojovou hodnotu plavidel se liší, ale často se shodují na tom, že lodě měly jednu z nejkrásnějších siluet mezi bitevními loděmi.

Hlavní výzbroj tvořilo devět děl ráže 381 mm (15"/50) Model 1934 uložených ve třech trojčitých věžích. Dělové věže měly velké "uši" zaměřovacích stanovišť a byly usazeny na rozměrných barbetách. Zadní věž byla nezvykle vysoko umístěná, tak aby tlaková vlna při palbě neohrožovala hydroplány na zadní palubě. Druhá a třetí věž měly na střechách nástavby pro protiletecké zbraně a na všech věžích byly uloženy pontonové čluny.
Sekundární výzbroj tvořilo dvanáct děl ráže 152 mm (6"/55) Model 1936 uložených ve čtyřech trojhlavňových věžích po dvou na přídi a na zádi.
Protileteckou baterii tvořilo především dvanáct samostatně uložených kanónů OTO ráže 90 mm (3,5"/50) Model 1939, 20 kanónů Breda ráže 37 mm/54 cal., 20 - 28 kanónů Breda ráže 20 mm/65 cal. a různý počet kanónů ráže 13,2 mm. Kanóny ráže 20 mm a 37 mm byly uloženy po dvou nebo po čtyřech hlavních. Na přídi byly umístěny čtyři kanóny ráže 120 mm/40 cal.
Loď nesla dva letouny, kvůli absenci hangáru na zadní palubě, většinou stíhačku Reggiane Re2000 a hydroplán IMAM Ro43.

Ačkoli byly lodě třídy Littorio daleko lépe chráněny než francouszké typy Dunkerque (jimž měly být protiváhou), přesto se jejich pancéřová ochrana ukázala jako slabá proti leteckým pumám velkých ráží. Boční pás byl externí a v centrální části lodi byl 350mm silný. Směrem k přídi pokračoval pás tloušťky 100-249mm a směrem k zádi tloušťky 61-129,5mm.
Loď měla tři pancéřové paluby - horní pancéřová paluba byla silná 35-45mm, pod ní byla protistřepinová paluba tloušťky 12,5mm a pak následovala spodní pancéřová paluba, která měla na přídi tloušťku 100 - 162mm, uprostřed lodi, kde byly nástaby a velitelská věž, měla tloušťku pouze 70mm a na zádi 104 mm.
Věže hlavní baterie měly čela silná "jen" 289,6mm a boky 210mm. Stropy věží měly tloušťku 100mm. Barbety chránil pancéř tloušťky 350 mm, velitelskou věž tloušťky 259 mm.

Hnací systémy sestávající z osmi kotlů Yarrow a čtyř turbín Belluzo dávaly výkon 130 000 koňských sil, což umožňovalo lodi plout rychlostí až 30 uzlů. Při rychlostních testech bylo krátkodobě dosaženo výkonu 140 000 koňských sil. Akční rádius lodě činil 4 580 námořních mil při rychlosti 16 uzlů a při rychlosti 30 uzlů to bylo 1 770 námořních mil. Pro manévrování sloužila tři kormidla. Roma měla na rozdíl od svých sester pouze dvě kotvy.

Nákres lodi Roma  (thanks to GPM)

Bitevní loď Roma se, částečně pro svoje pozdní uvedení do služby, prakticky nezúčastnila jakýchkoliv válečných operací Druhé světové války. Loď nebyla v době uvedení do služby ještě zcela vybavena a dokončovací práce narušovaly spojenecké nálety. V srpnu 1942 proto byla převelena do Tarentu a přidělena k 9. divizi. V následujících dnech se zúčastnila manévrů a intenzivně trénovala především střelbu. Dne 12. listopadu 1942 byla Roma spolu s loděmi Vittorio Veneto a Littorio převelena do Neapole a následně v obavě z britských náletů do přístavu La Spezia.

Dne 5. června 1943 byla zasažena pumami při náletu amerických těžkých bombardérů na přístav La Spezia. Jedna 900 kg bomba zasáhla příď a druhá příď těsně minula na levoboku. Její exploze vytvořila v boku trhlinu o rozměrech 3x10 metrů a loď nabrala 2 300 tun vody. Následné opravy trvaly 14 dní, ale již 24. června byl podniknut další nálet a Roma opět "inkasovala" dva zásahy 900 kg bombami, tentokrát na zádi. Opravy si opět vyžádaly dva týdny.

V průběhu léta nedostatek pohonných hmot značně omezil operace hlavní linie italské floty. 30. července byl svržen a uvězněn Mussolini a jeho nástupci začali horečně, ale přísně tajně jednat se spojenci o podmínkách kapitulace. Jednou z podmínek bylo přesunutí lodí Littorio, Vittorio Veneto a Roma na Maltu. Dne 9. září 1942 vypluly lodě ve 3:00 hodiny ráno z přístavu La Spezia směrem k Sardinii, těsně před tím, něž německé jednotky vpochodovaly do města. V 15:00 odstartovaly německé lehké bombardéry Dornier Do-217K z letky KG100 naložené klouzavými pumami Fritz X (SD 1400X). Tyto pumy o hmotnosti 1 570 kg byly naváděné bombometčíkem prostřednictvím radaru ze vzdálenosti 4-7 km od cíle. V zátoce Asinara u Sardinie letouny objevily italské lodě s svrhly na ně svůj smrtelný náklad. Romu nejprve zasáhla jedna bomba před druhý komín směrem k pravoboku, pronikla skrz pancéřové paluby do kotelen a některé kotle vyřadila z provozu, čímž se snížila rychlost lodi na 16 uzlů. Druhá puma pak v 16:02 hodin probila paluby mezi věží č. 2 a velitelskou věží a následně došlo k explozi munice v muniční komoře věže číslo 2. Dělostřelecká věž vážící 1 600 tun vylétla do vzduchu a k nebi vyšlehl sloup ohně a kouře do výšky 500 metrů. V 16:11 se loď obrátila dnem vzhůru a potopila se. Spolu s ní skončilo na mořském dně 1 352 členů její posádky.

Roma byla první (a jedinou) bitevní lodí potopenou prostřednictvím řízené bomby.

Technicko-Taktická Data: