zpět 4. brigáda rychlého nasazení

4. Brigáda rychlého nasazení

sekci připravuje Michal Uher

NAVIGACE

Obsah

4. brigáda rychlého nasazení
KFOR - 4. průzkumná rota
4. Průzkumný prapor
Vybavení – výstroj průzkumných a výsadkových jednotek AČR
Mezinárodní cvičení v roce 2001
Mezinárodní cvičení v roce 2002

Mezinárodní cvičení v roce 2002

Lion Stealth 30.3.-10.4.2002

Také v letošním roce se konalo mezinárodní cvičení Lion Stealth, kde spolupracovaly jednotky 4. Brigády rychlého nasazení a 173. výsadkové brigády US ARMY. Na začátku tohoto cvičení byla operace Hammer.

Operace Hammer –účastnili se výsadkový prapor 173. brigády US ARMY , 43. VMPr a 4. PzPr ze 4.BRN. a vše probíhalo kolem a na základně v Bechyni. Námětem cvičení byl vymyšlený příběh, kdy v jisté rozvojové zemi teroristé obsadili jediné provozuschopné letiště. V rámci mírové operace za účelem zajištění přepravy humanitární podpory bylo potřeba letiště zajistit. V pátek byly zasazeny do prostoru průzkumné skupiny 4.PzPr a průzkumné roty 173. brigády. Skupiny byly umístěny poblíž strategických objektů a cest v okolí základny. V pondělí odpoledne proběhl výsadek útočných jednotek. Ve 13.55 se nad základnou objevily dvě AN-26 vzdušných sil AČR a hned z oleje začaly vysazovat výsadkáře. Pánové ze 43. VMPr se předvedli a přistáli v bočním větru perfektně. Po doskoku sice bylo zjištěno, že výsadek proběhl z opačného směru než se původně zamýšlelo, a tak se museli obě křídla přesunout. Jakkoli se to zdá jako „Faux Pas“ tak je potřeba přiznat, že se to i při bojových operacích stává a tak cvičení bylo pouze trochu rozšířeno o další problém, který bylo potřeba operativně vyřešit.


"Rambo"

Americký výsadek měl proběhnout v 15.00. Od novinářů jsme se dozvěděli, že nějaká 4 americká letadla plná vojáků přistála v Ruzyni. Dobře nás pobavila představa, že by se spletli a v horlivosti začali dobývat „jiné letiště“. Žádné vykopávání dveří na Ruzyni se však nekonalo, ale jednalo se o běžné celní a pasové řízení. Nakonec tedy „kavalerie“ přeci jen dorazila a jak je to v amerických westernech zvykem, tak s mírným zpožděním. Pokud by šlo o ostrou akci, tak by si zatím 43. VMPr užil pěkně horké chvilky. Čtyři C-130ky v zástupu si to přihnaly nad základnu a všichni čekali, že začne obloha „kvést“. Místo toho se objevil jen jeden padák. Chvíli všichni dumali nad tím proč? Někdo se domníval, že se to třeba ostatním „uletělo“ a nestihli odlet. Další tvrdil, že to byl asi Rambo, který to všechno vystřílí a ostatní přistanou později. Podobných návrhů bylo ještě více, ale některé jsou i nepublikovatelné. Pak došli všichni ke shodě, že se asi jedná o „zástřelák“ tj. zkouška kam fouká vítr. U nás se sice používá stuha se zátěží, ale Američani mají evidentně jiný systém. Při druhém náletu už to vypadalo lépe a opravdu se začalo seskakovat. Jenže ne všichni najednou a tak náletů proběhlo asi šest. Při třetím náletu to teroristi už nevydrželi a začali jezdit po dráze v UAZu a střílet po přistávajících výsadkářích. Celkem logická reakce. Zajímavé bylo, že ti co už dopadli, nekladli žádný odpor a brali to vše asi jako kulisu. Teroristé nestačili kroutit hlavami. Nakonec však dopadl i poslední výsadkář a byla uzavřena bilance raněných – dvě zlomené nohy.


výsadek

Velitel Američanů si to pochvaloval. Na 230 lidí měli 5-6 lidí předpokládaných ztrát. Částečně to bylo způsobeno tím, že americké padáky T-10C nejsou řiditelné v takové míře jako naše OVP-68 a někteří přistávali dost tvrdě na beton. Vzhledem k tomu, že se jednalo o jednotku, která existuje po reaktivaci teprve půl roku, tak problémy s přistáním na beton se daly předpokládat. Po seskoku se seskupili a připravili na dobývání. Čas od času docházelo k nedorozumění a tak někteří Američané nereagovali na to, že je teroristi „zastřelili“. Zajímavé věci se děly kolem věže. Stálo tam BVP. Dva Američané se schovali ke křoví, za kterým však stálo zmíněné BVP. Jakmile se teroristům zdálo, že je Američanů nějak moc, tak se rozhodli podle hesla „kdo uteče vyhraje“ a vyrazili. Tak rychle jsem Američany s Alicema utíkat ještě neviděl.

Až se sešlo Američanů u věže více, tak začali věž dobývat. Po té co dovnitř hodili dělobuch a ozvalo se padající sklo, tak toho hodně rychle nechali. Mezitím se ještě objevila minometná rota, kterou na scénu dovezla Mi-17ka. Dobývání trvalo až do úterního oběda. Během úterka došlo také ke stažení průzkumných skupin. Zajímavé, pro některé zcela nová informace, je to, že Američané dostávají příkaz, co si mají na akci obléci. Jen tentokrát to nějak velitel neodhadl a tak Američani v lese pěkně klepali kosu. V úterý byli někteří už pěkně nalomení a určitě to později odstonali. Úterní odpoledne rozvířil jen nákup Američanů v armyshopu v Táboře. Co Amíci hledali? České celty! Prodavač v armyshopu nevěřil vlastním uším. Inu máme ledacos, co nám ostatní mohou závidět. O to více mne zaráží, že naše armáda celty už ve výstroji nemá. Amíci po osobní zkušenosti neváhali a těch 10 dolarů zaplatili.


celta je celta

Pokračování cvičení Lion Stealth 2002 – pokračování se účastnili jen 2.RHPz 4.PzPr a průzkum 173. brigády. Ostatní z předcházející části balili a odjížděli. Lion Stealth je o součinnosti jednotek a spolupráci na bojišti. Začíná se seznámením se zbraněmi a postupy běžnými v naší armádě a pokračuje se nácvikem společných operací. Pro zjednodušení byla vytvořena tři stanoviště. Jednalo se o střelnici, lezení na Jakubovi a ohňovou dráhu. Na střelnici byla ukázka zbraní používaných u nás tj. útočná puška vz.58V, samopal vz.61, univerzální kulomet vz.59L, puška SVDN-1 Dragunov a pistole vz.52 a vz.82. Střílelo se z krátkých zbraní tj. pistole a samopal vz.61. Na lezeckém trenažéru Jakub bylo také velice živo. Probíhalo tam lezení na umělé stěně, překonávání volného prostoru na laně – tzv. „Francouzák“, nácvik slaňování z vrtulníku a lezení po budovách (přes balkony a po rýně). Bonus byl slanit stylem „na rusáka“. V řadě případů se Amíci pěkně klepali strachy. Pro povzbuzení proto byly běžné otázky typu „co to jako má za křidélka na blůze – jo, výsadkář – a to vysazuje stromy v parku nebo to má po dědovi?“ atd. Ohňová dráha popřela rčení „není ohně bez kouře – není kouře bez ohně“, protože se nepoužil oheň, ale dýmovnice. Amíci si to pěkně užili a vypadali spíše jako horničtí učni po tom, co vyfárali. Ve čtvrtek ráno byl přesun na Boletice, kde probíhaly střelby z dlouhých zbraní a společný nácvik postupů. V pátek se skákalo na amerických padácích T-10C z MH-47 Chinook a někteří z 2. RHPz. si vyskákali americká křidélka. Cvičení dále pokračovalo od 3. do 10. 4. v Německu na americké základně Grafenwohr kde sídlí 173. brigáda. Tentokrát se naši vojáci seznamovali s technikou a postupy americké armády.

připravil Michal Uher

 


Copyright © All Rights Reserved