zpět 4. brigáda rychlého nasazení

4. Brigáda rychlého nasazení

sekci připravuje Michal Uher

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Obsah

4. brigáda rychlého nasazení
KFOR - 4. průzkumná rota
4. Průzkumný prapor
Vybavení – výstroj průzkumných a výsadkových jednotek AČR
Mezinárodní cvičení v roce 2001
Mezinárodní cvičení v roce 2002

Mezinárodní cvičení v roce 2001

Jednotky 4. BRN se pravidelné účastní mezinárodních cvičení. Dvě cvičení se spřátelenými jednotkami proběhly i v roce 2001 na Boleticích.

Lion Stealth 2001


Tohoto cvičení se účastnil 4. průzkumný prapor z Bechyně a 173. výsadková brigáda U.S. ARMY. Cvičení volně navazovalo na cvičení Crimson Bayonet v Německu. Tam probíhalo seznámení našich vojáků s technikou a postupy v Americké armádě. V Německu se střílelo s karabinou M4 a pistolemi Beretta. Seskok se prováděl na amerických padácích T-10C z Chinooku. Padák T-10C je neřiditelná verze padáku T-10A. Používá se pro hromadné seskoky, kdy se vojáci vysypou z letadla jako písek z náklaďáku.
Cvičící jednotky pak měly seskočit na naše území z letounu C-130 Hercules a zahájit cvičení Lion Stealth 2001. Žel dobrá myšlenka se neuskutečnila. Vzhledem ke známým problémům kolem nemoci Šílených krav, kulhavce a slintavce v dané době.
Přesto se podařilo zorganizovat náhradní program, který však nebyl žádnou podřadnou náhražkou. Američtí výsadkáři se učili jak zacházet s našimi zbraněmi a naším vybavením. Ve výcvikovém prostoru probíhala činnost malých skupin a nakonec došlo i na seskoky. Tentokrát z UH-60 Blackhawk.

Pathfinder 2001


9. září 2001 – V neděli ráno jsme se sešli na padáčkárně v Bechyni. Trochu jsme klábosili a čekali až přijedou Britové ze 4. Para. Nakonec jsme se přeci jen dočkali a z autobusu začali vystupovat „baculatí“ výsadkáři britské teritoriální armády. Baculatí byli jen naoko, protože každý byl vybaven nosným řemením s řadou sumek a podobných záležitostí. Jako zbraň měli „pádla“ (osmapadesátka v pěchotní verzi). Zajímavé bylo to, že naši lidé měli na hlavě vše možné od baretů přes zimní kukly, kšiltovky a klobouky, ale Britové měli všichni buď baret nebo helmu. Pod tímto dojmem vydal velitel rozkaz, že všichni češi musí mít na nástupu barety. Po raním nástupu následovala rozcvička. Byla pořádná „kosa“ a tak to přišlo vhod. Dopoledne bylo věnováno výsadkové přípravě. Nácvik výskoku z vyřazeného trupu Mi-8, nácvik a kontrola provedení dopadu do parakotoulu, ustrojení do padáku a seskoky na cvičné věži. Z cvičné věže byli Britové poněkud vyděšení. Někteří říkali, že si ještě moc neužili a měli strach o svou mužskou pýchu, jelikož před skokem se jim zdál ráz až příliš tvrdý. Praxe však potvrdila, že všechno je v pořádku a všichni skoky z cvičné věže udělali ve zdraví.
Odpoledne bylo věnováno výcviku se zbraní a s granátem. Nejprve se učili zacházet s „osmapadesátkou“, kulometem UK vz.59L, samopalem vz.61, puškou SVD a pistolí. Britům se nejvíce líbil Dragunov a Škorpion. Zatímco se Britové fotili ve stylu „a‘la“ Rambo, tak jsme se hádali mezi sebou, jestli je lepší nabíjet kulomet tak, že vložíme pás do kulometu v místě, kde už jsou náboje nebo vložíme pás tak, že náboje jsou ještě venku a trhnutím dostaneme první náboj do pozice pro natažení. Možná se to zdá někomu jako nesmysl, ale jsou chvíle kdy nemáte času nazbyt. Po nácviku se zbraní se odehrával ještě nácvik házení granátu. Britové byli jak malí kluci. Pořád se dívali, kam jim granát dopadne. Ještě, že šlo o cvičnou verzi. Vysvětlovali jsem jim, že se musí krýt. Ostrý granát, ale i redukovaný jim může způsobit nepříjemnosti.
Čerti se ženili a počasí nestálo za nic. Pak se to počasí nějak umoudřilo a večer probíhalo grilování. Bavili jsme se o všem možném i nemožném. Zajímavé bylo to, že hodně z nich říkalo, že nejlepší auto je Škodovka. U Britů je to zajímavé, protože dlouhou dobu považovali škodovku za něco, za co byl u nás považován Trabant.
Rozumní šli spát, protože se ráno mělo brzy vstávat. Někteří toho neměli dost a po půlnoci prováděli na schodech „výsadkovou“.

10. září 2001 – Budík byl naprosto nekompromisní a vstávat se muselo brzo. Po šesté ráno byl odjezd a všechno se muselo naskládat do aut. Bylo krásně poznat, kdo šel kdy spát. Jeden z přítomných to ohodnotil slovy: „No, co, co? Prasečí vočička, medvědí hlas a slepičí krok!“ Perfektně to vystihlo ranní vzhled některých „nočních ptáků“.
Po přesunu do výcvikového prostoru a na střelnici jsme začali připravovat munici. No, bylo to jak na malou válku. Když jsme dopáskovali náboje, tak jsem byl rád, že mám všech pět po hromadě – myslím prstů na ruce. Byla taková zima, že kdybych nějaký ztratil, tak si toho snad ani nevšimnu. Vše, co se Britové naučili včera, tak měli dnes použít.
Než přišla řada na nás, tak tam cvičila s lehkými zbraněmi Minometka. Pobíhali tam černými obličeji a vypadali velice odhodlaně – „Nepříteli, třes se!“ Chvíli jsem je pozorovali, ale pak přijeli Britové. Byli rozděleni na dvě skupiny. Jedna šla házet granáty a druhá na střelby. Pak si to měly prohodit. Britové házeli redukované a češi ostré URG-86. Britové házeli první své redukované granáty, které pokaždé udělaly „POP!“. Když šli házet naši, tak velice rychle Britové poznali, že máme něco jiného podle toho, že to udělalo „Bhoooommmm!!!!!!“ Velice žadonili, že si chtějí hodit také ostrý. Ne vždy se člověk může chovat jako hodný strýček, ale tentokrát to šlo.
Na střelbách se střílelo ze zbraní, se kterými se seznámili předcházející den. Největší rvačka byla o Dragunova. Dokonale vyzmrzaní a někteří i nahluchlí jsme odpoledne odjížděli ze střelnice.

11. září 2001 – Tento den měli ve své režii Britové. Možná z toho důvodu byla na snídani anglická slanina. Jel jsem s Brity připravovat zaměstnání – boj v zastavěném terénu. Po cestě na korbě 815ky se ptali, jak se jmenuje to co měli na snídani. Když jsem jim řekl, že tomu říkáme anglická slanina, tak mi tvrdili, že to bylo vše možné jen ne to, za co to pokládáme. Jelikož jsem pravou anglickou slaninu viděl, tak jim musím dát za pravdu.
Po příjezdu do prostoru jsme začali přípravné práce. Vysvětloval jsem Britům, jak používat RF-13. Nějak nám nechtělo fungovat spojení. Po chvilkové meditaci nad problémem jsem si všiml, že jsme zapomněli nastavit všude stejný kanál. Takovou banalitu mne nenapadlo na začátku zkontrolovat. No jako vždy se objevil pan Murphy a dokázal mi, že zase zvítězil, chyba je v té nejbanálnější záležitosti. Při přípravě jsme používali i jeden UAZ. Řidič se mi svěřil, že je překvapený, jak to v terénu jede, protože před tím jezdil v terénu jen s Lanďákem. Ten však byl tehdy ještě v Kosovu na KFOR.
Cvičení probíhalo tak jak mělo, jen to počasí bylo nepříjemné a nutilo měnit všechny plány. Na další dny byly naplánovány seskoky, ale skákat v uragánu není zrovna to, po čem by rozumný člověk toužil. Tajně všichni doufali, že se nějak umoudří. Večer jsem zjistil, že počasí nemusí být ten největší problém na zemi, protože až po nějaké době u televize jsem pochopil, že to není nějaký akční film, ale skutečnost. Navzdory tomu, že došlo k tomu, k čemu došlo se cvičení dokončilo zhruba v těch požadovaných rysech. Všichni pochopili, že svět po 11. září 2001 je o něčem jiném.

Foto: Autor a www.army.cz

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles