zpět bezpilotní americké vojenské letouny

Bezpilotní americké vojenské letouny

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

UCAR

Připravil Lukáš Visingr


Malířova vize UCAR

O bezpilotní bojové letouny se nezajímá jen americké letectvo a námořnictvo. Americká armáda již počátkem 90. let neoficiálně vyzvala přední výrobce vojenských letounů, aby se zabývali studií FAAV (Future Air Attack Vehicle), což nebylo nic jiného než možný nástupce bitevních vrtulníků AH-64 Apache. V druhé polovině 90. let se však stále častěji mluvilo o tom, že budoucí vzdušný útočný prostředek americké armády bude bezpilotní. Tyto spekulace byly v plné šíři potvrzeny v květnu 2002, kdy US Army a agentura DARPA vybraly čtyři společnosti (jmenovitě Boeing McDonnell Douglas, Lockheed, Sikorsky a Bell), které mají do 12 měsíců předložit své návrhy UCAR (Unmanned Combat Armed Rotorcraft).

Po předložení těchto návrhů (tzv. CDS - Concept Development Studies) DARPA vybere dva uchazeče, kteří postoupí do užšího výběru. Nejpozději v roce 2009 by měly létat prototypy obou soupeřů, na jejichž základě armáda vybere vítěze. K operačnímu nasazení by mohlo dojít kolem roku 2012.

Na rozdíl od jiných podobných konkurzů mají konstruktéři pozoruhodně volnou ruku. Armáda totiž zadala jen požadované výkony stroje, ale nijak nespecifikovala cestu, kterou se jich má dosáhnout (pomineme-li celkem logický předpoklad, že pohon má být rotorový). Z tohoto důvodu se můžeme dočkat skutečně velmi zajímavých letounů.

Armáda požaduje obtížně zjistitelný bezpilotní stroj, schopný za všech povětrnostních podmínek plnit průzkumné a bojové mise v rámci "digitálního" bojiště. Dalším požadavkem je vysoká obratnost a letová rychlost, minimálně 300 uzlů (480 km/h), což prakticky vylučuje "čistý" vrtulník. S největší pravděpodobností tak bude UCAR spadat do kategorie "hybridních" letounů. Mezi uvažovanými koncepcemi figurují například tyto:

Ohledně výzbroje a přístrojového vybavení UCAR se zatím ještě příliš nehovoří. Téměř určitě ponese radiolokátor, dost možná i lidar (Laser Imaging Detection And Ranging - jinak řečeno "laserový radar"). Mohl by být vybaven i širokospektrálním elektromagnetickým čidlem, které se dokáže "naladit" na různé frekvence elektromagnetického záření (od rádiových vln až po gama paprsky). Další senzory mohou fungovat na principu akustickém a chemickém (detektor spalin, tedy jakýsi "umělý čich").

Zajímavou položkou v arzenálu UCAR by mohly být malorozměrné rakety s laserovým naváděním. Již nyní je testován APKWS (Advanced Precision Kill Weapon System), což jsou známé 70mm neřízené rakety Hydra FFAR, jenže doplněné jednoduchou laserovou naváděcí hlavicí. Na vzdálenost 6 kilometrů dosahují přesnosti zásahu 1 metr! S APKWS se počítá pro připravovanou modernizaci vrtulníku AH-64D Longbow Apache.

Protitankové a protiletadlové řízené střely budou zřejmě využívat známé metody navádění, tedy infračervené čidlo a milimetrový radar. S laserem už se pro ně příliš nepočítá, protože ten vyžaduje ozáření cíle až do zásahu (u "miniraket" kategorie APKWS se to ještě snese, protože jsou mnohem rychlejší, střílí se s nimi na menší vzdálenost a vzhledem k vysokému počtu jimi lze tak trochu "plýtvat"). Pro útoky na vzdálenější a větší cíle by se měly uplatnit střely naváděné po optickém kabelu (tohoto působivého principu využívá např. experimentální LOSAT).

Úvahy o hlavňové výzbroji se mohou ukázat zbytečnými, protože UCAR dost možná žádnou neponese. Pustíme-li se na půdu spekulací, pak lze hovořit o zbrani s kapalnými pohonnými látkami (palivo a okysličovadlo místo střelného prachu), zbrani na munici bez nábojnic, se spalitelnými či částečně spalitelnými nábojnicemi, případně na teleskopické náboje (střela je celá skryta v nábojnici). Všechny tyto koncepce slibují především menší rozměry a hmotnosti zbraně, což u malého a kompaktního stroje UCAR bude jistě důležité.

U hlavňových zbraní pro vrtulníky se až tolik neprojevuje "letecká" touha po maximální kadenci, protože vrtulníky útočí spíše na pomalejší cíle, pročež lze dát důraz na větší efektivitu jednotlivého výstřelu. To potvrzuje i fakt, že kanóny principu Gatling (rotující svazek hlavní) jsou u helikoptér v jasné menšině.


Vize UCAR od firmy Boeing

 


 

Prameny:


All Rights Released.


 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles