zpět poválečné letouny USAF

Poválečné americké vojenské letouny

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Aukce.Military.cz


Republic F-105 Thunderchief



F-105 Thunderchief byl první nadzvukový taktický stíhací bombardér, který byl pro takový účel od počátku projektován. Je největší jednomístný, jednomotorový stíhač jaký kdy byl postaven. I když byl konstruován jako nosič jaderných zbraní ve Vietnamu, nosil konvenční pumy. I když byl veliký,těžký a relativně hůř manévroval má na svém kontě z Vietnamské války 27 1/2 sestřelu nepřátelských stíhačů.
F-105 byl znám pod několika přezdívkami jako Super Hog, Ultra Hog a Lead Sled, ale dnes je vzpomínán jako Thud.       397 z celkem 833 postavených F-105 bylo za Vietnamské války ztraceno v boji nebo při nehodách.
F-105 měl vstupy vzduchu v kořenech křídel. Hlavní podvozek se zatahoval do křídla a proto nebylo možno do křídla umístit palivové nádrže. Veškeré palivo se vezlo v trupu a nebo pod křídly v přídavných nádržích. Pumovnice pojala 3 600 kg jaderných nebo konvenčních pum. Na 4 podkřídelních a jednom podtrupovém závěsníku mohl nést dalších 1 800 kg výzbroje.
První let prototypu YF-105A se uskutečnil 22. října 1955. 19. června 1956 dostal F-105 oficiálně jméno Thunderchief.
Po verzi F-105A následovala ihned F-105B, ovšem trvání její služby bylo poměrně krátké. Následovala fotoprůzkumná verze RF-105B a dvoumístná cvičná F-105C, po níž přišla na řadu F-105D, které bylo vyrobeno největší množství. Jednalo se již o typ "all weather", tedy do každého počasí.
Tvarově se F-105D liší od F-105B delší a širší přídí se systémem AN/ASG-19 "Thunderstick". Ten právě dával letounu schopnost provozu za každého počasí. Jeho jádrem byl radar NASARR R-14A. Tento radar byl optimalizován jak pro mód vzduch-země tak pro mód vzduch-vzduch. letoun byl vybaven systémem řízení letu General Electric FC-5. Systém zahrnoval počítač pro toss bombing, dopplerovský navigační systém, počítač pro odpal střel, autopilot a vyhledávací a přehledový radar. Radar umožňoval i let v malé výšce nad neznámým terénem.
F-105D byl původně určen pro jaderný útok a primární výzbrojí byla jaderná zbraň (Mk 28 nebo Mk 43) v pumovnici. Ale mohl nést i Mk 61 na vnitřním podkřídelním závěsníku a nebo Mk 57 na podtrupovém. Jelikož se ale jaderná válka stávala stále méně pravděpodobnou byla pumovnice přestavěna na palivovou nádrž.
F-105D se výrazně zapsal do průběhu války ve Vietnamu. 13. ledna 1965 zničilo 16 F-105D od 44.TFS a 67.TFS most u Ben Ken v SV Laosu 340 kg pumami a střelami AGM-12B Bullpup.
1. března 1965 začala operace Rolling Thunder, během které byl systematicky bombardován Severní Vietnam. Thunderchief byl vynikající taktický bombardér. Trupová pumovnice původně určená pro jaderné zbraně, bývala během operací v JV Asii bez výzbroje, nejčastěji v ní byla umístěná přídavná nadrž. Kromě munice pro kanón M61A1, byla veškerá ostatní výzbroj nesena na závěsnících. Na daleké výpravy nesl F-105D až jedenáct 340 kg pum.
2. srpna 1967 těžce poškodily F-105D 335. a 388.TFS most Paul Doumer na sever od Hanoje. Tento most byl životně důležitý pro přesun zbrani mezi Čínou a Vietnamem. I když byl opraven, znovu byl několikrát poškozen.
F-105D byl horší stíhač a tak byl často obtěžován nepřátelskými MiG-17 a MiG-21. Díky svému nákladu pum nebyl tak svižný jako stíhací MiGy. Jeho výhodou byl silný motor, který mu rychle dal nadzvukovou rychlost, nehledě na to, že se mohl účinně bránit i střelami AIM-9 Sidewinder nebo kanónem M61A1 Vulcan, takže dokázal během let 1966 a 1967 sestřelit 27,5 nepřátelských stíhačů. Dva sestřely byly dosaženy Sidewindery a zbytek palubním kanónem.
Protože za války ve Vietnamu ještě neexistovaly laserem řízené pumy musely F-105D létat nízko a blízko k cíli. To ale zvyšovalo počet ztrát způsobený PVO protivníka. Celkem bylo v boji ztraceno přes 350 Thunderchiefů (D a F) , většinou po zásahu PVO. To byla polovina všech vyrobených letounů. Ve Vietnamu provedl F-105 přes 20 000 bojových vzletů.
V listopadu 1970 se poslední F-105D vrátil zpět do USA. Tím skončila éra bojového použití jednomístného Thunderchief.
Z verze F-105D byla odvozena F-105F (verze E byla projektovaný, ale nepostavený letoun), která byla dvoumístná a měla sloužit hlavně pro výuku velice složitých zaměřovacích a odpalovacích systémů, ale jinak si zachovala původní bojeschopnost. Těchto strojů bylo z rozestavěných F-105D v letech 1963-64 postaveno 143. Poslední F-105F dodaný v lednu 1965 byl i posledním vyrobeným Thunderchiefem. To znamenalo i konec firmy Republic Aviation jako výrobce stíhacích letounů.
F-105F, které přežily Vietnam byly převedeny k Air National Guard a u USAF byly nahrazeny F-4G. V roce 1971 Air National Guard dostala prvních 8 F-105F.
Poslední Thunderchief byl vyřazen v roce 1981.
 
Stručná charakteristika
Pohon proudový motor Pratt & Whitney J75-P-19W
Výkon 12 017 kg 118 kN
Max. rychlost 1386 mph 2 230 km/h
Poč. stoupavost 575,2 ft/s 175,3 m/s
Bojový dolet 740 mil 1190 km
Rozpětí 35 stop 10,65 m
Délka 70 stop 21,22 m
Výška 20,2 stop 6,15 m
Max. vzlet. hmotnost 54 014 lb 24 500 kg
Nosnost v podvěsu 5952 lb 2700 kg
v pumovnici 7937 lb 3600 kg
Výzbroj kanón M61A1, 4x AIM-9B Sidewinder, ev. raketnice LAU-3/A, LAU-18/A.

Podrobnější historie letounu F-105



Další obrázky

Jirka Wagner

 

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2017 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles