zpět válečné lodě II. světové války

Válečné lodě II. světové války

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Aukce.Military.cz


Prinz Eugen
připravil Michal Béza

Kategorie: Těžký křižník
Třída:
Admiral Hipper

Křižník Prinz Eugen byl poslední dostavěnou jednotkou třídy Admiral Hipper. Byl postaven s určitým časovým odstupem od prvních dvou lodí a proto se vyznačoval jistými modifikacemi. Křižník byl postaven firmami Krupp a Germania a kýl byl položen 23. dubna 1936. Loď byla spuštěna na vodu 22. srpna 1938 a dokončena 1. srpna 1940.

Jednalo se výbornou třídu těžkých křižníků co se týče výzbroje a ochrany, ale v dokonalosti jim bránily nehospodárné vysokotlaké kotle. Prinz Eugen na tom byl s úsporností hnacích systémů o poznání lépe než Admiral Hipper, ale i tak byl jeho akční rádius omezen na pouhých 5 050 námořních mil při rychlosti 15 uzlů (např. americké těžké křižníky měly dosah dvojnásobný).

Výzbroj sestávala z osmi děl ráže 203 mm, dvanácti děl ráže 105 mm, dvanácti protileteckých kanónů ráže 37 mm a osmi kanónů ráže 20 mm a také z dvanácti torpédometů ráže 533 mm.

Boční pancéřový pás byl integrální, skloněný pod úhlem 12°. Křižník měl pancéřovou palubu tloušťky 30 mm, její okraje svažující se k bokům měly tloušťku 50 mm. Na horní palubě byl ještě navíc pancérový pás tloušťky 12 - 20 mm. Věže hlavní baterie měly stěny silné 50 - 150 mm, velitelská věž měla stěny silné 150 mm.

Prinz Eugen vstoupil do služby, když byla Druhá světová válka již v plném proudu. Proto byl také zasažen bombami při leteckém útoku britské RAF v červnu 1940, ještě při vystrojování v loděnicích. Nicméně tento útok nezpůsobil závažné poškození a křižník mohl vyplout v srpnu na moře. Po zkušebních plavbách a testech zbraní se v květnu 1941 připojil k bitevní lodi Bismarck a spolu se vydaly do Dánského průlivu u Grónska na lov spojeneckých konvojů. Zde se 24. května střely s britskými loděmi Prince of Wales a Hood. Prinz Eugen v této bitvě zasáhl několikrát Hood a způsobil požár na jeho člunové palubě, těsně před tím, než ho Bismarck potopil. Po souboji se lodě rozdělily a Prinz Eugen vyrazil k Azorským ostrovům, kde doplnil palivo z tankeru Spichern. Objevily se však problémy z pohonem a křižník se namísto další akce stáhl do Brestu, kam dorazil 1. června 1941.

V Brestu byly provedeny opravy kotlů, ale 2. července byl na přístav podniknut spojenecký nálet a Prinz Eugen byl několikrát zasažen, přičemž bylo poškozeno hlavní stanoviště řízení palby, kontrolní místnost poškození lodi a zahynulo 52 členů posádky. Britské námořnictvo kontrolovalo severní Atlantik a především průliv La Manche, a tak Prinz Eugen spolu s bitevními loděmi Scharnhorst a Gneisenau zůstaly zablokovány v Brestu až do února 1942, kdy při odvážné plavbě propluly kanál La Manche a uprchly do německých přístavů. Po návratu do německa byl Prinz Eugen téměř okamžitě převelen do Norska, při přesunu byl však 23. února 1942 napaden britskou ponorkou HMS Trident a přišel o část zádě. Křižník se štěstím doplul do Trondheimu, kde byly provedeny částečné opravy a především instalována dvě prozatimní kormidla. Odtud se Prinz Eugen vydal do Kielu, kde byla provedena řádná oprava. Práce byly skončeny v říjnu 1942 a křižník byl opět vyslán do Norska. Odtud měl napadat spojenecké konvoje, ale po dvou neúspěšných misích byly další zrušeny až do února 1943.

V průběhu roku 1943 a na počátku roku 1944 sloužil Prinz Eugen pouze v Baltu se statutem školní lodě, až v polovině roku začala být situace na ruské pozemní frontě vážná a křižník byl vyslán k litevským břehům, kde u Rigy podporoval dělostřelbou pozemní vojska. Při těchto akcích došlo k nešťastné události, když se 15. října 1944 srazil s lehkým křižníkem Leipzig (viz. foto níže), což si vyžádalo opravu přídě. V následujících bojích podporoval německé pozemní jednotky až do jara 1945. Dne 7. května 1945 se pak u Kodaně vzdal britským silám.

Po válce byl Prinz Eugen předán Američanům a označen jako IX-300. S častečně americkou a částečně německou posádkou se v únoru 1946 vydal do Bostonu, kam dorazil 24. téhož měsíce. Odtud se přesunul do Philadelphie, kde byly demontovány dva kanóny ráže 203 z přední věže a byly odeslány do Dahlgrenu ve Virginii na testování (hlavně jsou zde dodnes vystaveny). Následně křižník proplul Panamským průplavem do Pacifiku a v červenci 1946 zakotvil u atolu Bikiny, kde byly prováděny testy atomových zbraní pod kódovým označením Crossroads. Prinz Eugen přežil vzdušný výbuch "Adam", i mnohem ničivější podvodní "Baker". Poté byl odtažen k atolu Kwajalein, kde měl být vytažen na mělčinu, ale 22. prosince se obrátil dnem vzhůru a potopil se.

Technicko-Taktická Data:

Délka celková 201,7 m
Délka při čáře ponoru 199,5 m
Šířka 21,9 m
Ponor 6,37 m
Výtlak standardní 14 271 t
Výtlak maximální 18 700 t
Výzbroj 8 x 203 mm (4x2)
12 x 105 mm AA (6x2)
12 x 37 mm AA (6x2)
8 x 20 mm AA (8x1)
12 x 533 mm torpédomety (4x3)
Pancéřování bok 70-80mm, horní paluba 12-30mm, hlavní pancéřová paluba 20-50mm, veže hl. baterie 70-105mm, velitelká věž 50-150mm
Max. rychlost 32,5 uzlu
Pohon 12 kotlů La Mont
3 turbíny Brown Boverie
Výkon 133 631 ks
Počet šroubů 3
Zásoba paliva 3 250  t
Akční rádius 5 050 nm. při 15 uzlech
Letouny 3
Katapulty 1
Posádka 1 600 mužů
Uvedena do služby 1. srpna 1940
Vyřazena / potopena 7. května 1945 / 22. prosince 1946

 

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2016 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles