zpět speciální jednotky

Speciální jednotky

sekci připravuje Michal Uher

NAVIGACE

U.S. Army Rangers

(zpracoval Martin Kovařík - velitel jednotky A Company 3/75th Ranger RGT, U.S. Army, která se zabývá činností podle U.S. Army Rangers)

Obsah
Úvod
Výcvik
Krédo Rangera
Soutěž Best Ranger

Best Ranger 2001

připravil Michal Uher

rangertab.gif (18462 bytes)

Každý rok na jaře rozkvétají louky, živočichové mají chuť se pářit (a to včetně lidí), ale pro určitou skupinu lidí to v danou chvíli není podstatné a dělají věci, které by většinu lidí ani nenapadalo dělat. Účastní se soutěže Best Ranger, která se koná ve Fort Benningu v USA. Chlapi mají v sobě zakódovánu touhu po soutěžení a ti, kteří absolvovali kurs Rangers, tak také. Na přelomu března a dubna se setkávají dvojice (tak přece jen jsme se tomu párování nevyhnuli) ze 75. Pluku Rangers, 82. Výsadkové, 101. Aeromobilní, 10. Horské Divize, Speciálních sil (Zelených baretů) a Námořní pěchoty. Jejich cílem je vyhrát souboj o nejlepší dvojici ve víceboji Rangerů. Před soutěží musíte splňovat několik podmínek. První z nich je to, že musíte mít absolvovaný kurs Rangers. Druhou je, že musíte být příslušníkem amerických ozbrojených sil. Pak už na vás čeká něco, co pro některé je noční můrou a pro jiné jen takové povyražení. Soutěž se stále trochu mění, ale základ zůstává. Jak to vypadalo v roce 2001 se dozvíte dále.

Do učebny se pomalu loudají účastníci soutěže. Je 5.00 a někteří ani nemohli dospat, zatímco jiní jsou ospalí jako o půlnoci. Venku je mlha a zima a někteří začínají zvažovat, jestli se asi nezbláznili. Letos tu bude několik podstatných změn. Jednou z nich je i plavání napříč přes nádrž "Vítězství". A vydržet to bude asi opravdu vítězství pro všechny, kteří to dokáží. Začátek všeho je rozcvička. No ona to moc rozcvička není. Pokuste se brzy ráno udělat co nejvíce lehů-sedů za 2 minuty, pak si to zopakovat s kliky. Jediné na co budete mít chuť, tak snad jen umřít. Jenže to nejde, protože vám jde o body. Po rozcvičce nejdete na odpočinek, ale na překážkovou dráhu. Překážková dráha začíná kolmým 10m žebříkem. Musíte vylézt nahoru a nahoře se přehoupnete na druhou stranu a zase slezete. No tak jednoduché to zase není, čím výše jste, tak tím více jsou příčky od sebe. Takových překážek na otestování sebedůvěry je více - lezení po svislé síti (používá se při naloďování z lodi do vyloďovacího plavidla. ), šplh, ručkování nad bahenním příkopem. Můžete některou překážku vynechat, ale zase jde o body. Jelikož jste ve dvojici, tak se čas a splnění počítá podle prvního, který začne a ukončí se až po tom, co se parťák dotkne země. Pokud jste na ručkování nespadli do bláta, tak si jej stejně užijete při plazení pod ostnatým drátem. No a pak už je tu jen sprint k cíli. Být mezi prvními je vynikající z toho důvodu, že si můžete před další akcí trochu odpočinout. Také je dobré vyždímat si uniformu, protože při běhu hmotnost navíc nepotřebujete a zbytečně by vás chladila. Přesun na další stanoviště je během. Teď je na řadě už předem oznámená novinka. Teplota vody je jako ve vaně, ale takové která stojí někde na zahradě a chytáte do ní dešťovou vodu. To znamená jen pár stupňů nad nulou. Po vběhnutí do vody Rangerům poněkud ztuhl výraz ve tváři, ale naštěstí ne svaly potřebné při plavání. Jak na druhé straně nádrže vylézali, tak se z nich jen kouřilo. Na zahřátí zase běh. Aby se to nepletlo, tak na neznámou vzdálenost.

Po tomto ranním probuzení je čeká kontrolní seskok. Po výskoku z vrtulníku Blackhawk v 500 metrech se dvojice bude snažit přistát na cíl s co nejmenším rozestupem. Pokud jste odpočatí, tak seskok není takový problém, ale po náročném ránu se může vymstít každá chyba. Přinejmenším na bodech. Při nejhorším to však můžete zaplatit životem. Aby nedošlo k tomuto finále, tak každý výsadkář je zkontrolován instruktorem, jestli je správně ustrojen do padáku, jestli vše je řádně připevněno a jestli samotný výsadkář je v pořádku. Za každou technickou chybu je odpočet bodů, za fyzický nedostatek je nucené ukončení účasti. Při čekání na seskok je konečně chvilka pro odpočinek, ale adrenalin je adrenalin a tak to tak jednoduché to také není. Před seskokem každý dostal zbraň. Jedná se o zbraně běžně používané Rangery jako je kulomet M240B nebo karabina M4. Tato zbraň už s nimi zůstane až do konce soutěže. Podle předem určeného pořadí nastupují soutěžící do vrtulníků a chystají se k seskoku. Pak velitel výsadku ve správnou chvíli vydá příkaz k seskoku. Skok, škub a voják kontroluje otevření vrchlíku. Všechno je v pořádku a teď se soustředí na řízení. Těsně nad zemí musí uvolnit batoh s vybavením na dlouhém laně, aby si při přistání nepřerazil nohy. Na skákání není nebezpečný seskok, ale přistání. Celý seskok je hodnocen a body jsou body. Po přistání se dostaví na sběrné místo, kde odevzdají padák. Už zbývá jen si hodit batoh na záda, vzít zbraň a vyrazit. Kam? No to je jednoduché - na přesun ke střelnici asi 5km daleko.

Na střelnici se střílí z pistole M9, karabiny M4 a kulometu M240B. Každý bod se počítá a tak každý stisk kohoutku je buď ziskem nebo ztrátou. Střílet po tom, co mají ti, kteří to vydrželi až sem, za sebou není jednoduché. Náročný den se chýlí ke konci, ale přichází ještě náročnější noc. V noci slušní lidé spí, ale soutěžící asi slušní nejsou, protože noc netráví spánkem, ale přesunem a plněním noční cvičné akce.

Prusik

Druhý den ráno v 8.00 začíná část s bojem na bajonety. Po probdělé noci a hladoví jste rádi, že vůbec něco na trati trefíte. Dalším úkolem je hod tomahawkem. Pravda, běžná zbraň to není, ale je to jedna z letošních novinek. Jelikož to nikdo ze soutěžících předtím nedělal, tak jsou podmínky pro všechny stejné. Největším hitem dne je však prusíkové šplhání. Na 30 metů vysoké věži je zavěšené lano. Vyprusíkujete nahoru a pak slaníte dolů. Totéž udělá i parťák. Bez spojení není velení, a tak dalším úkolem je vyrobit anténu. Házení granátů není také zrovna brnkačka. Granát se někdy chová docela nevypočitatelně a hodit na cíl není jednoduché. Protipěchotní minu Claymore je potřeba nainstalovat, tak by mohla být exploze do určeného prostoru a po kontrole je potřeba minu zase odinstalovat. Když ani miny nepomohou, tak je potřeba zavolat dělostřelcům. Abyste nedostali dárečky na hlavu, ale na nepřítele, musíte požádat a zadat správné koordináty. V časovém stresu je to kumšt. Po této navigační legraci máte ještě za úkol ukázat, jak umíte zacházet s protitankovými zbraněmi a GPS.
Je třetí den a 25 ze 45 skupin, které byly na startu, stojí nyní na startu poslední soutěže. Jedná se o navigační soutěž na území 30 km2. Musíte najít 6 kontrolních stanovišť v časovém limitu 6 hodin. Pokud máte dostatek času, tak se můžete pokusit o nalezení dalších kontrol, za což máte další body. Je to už opravdu poslední část soutěže a podle vzhledu účastníků tomu můžete věřit. U cíle etapy stojí přátelé, kolegové i ti, kteří to museli vzdát ze zdravotních nebo jiných důvodů a sledují poslední boj. Pomalu přicházejí jednotlivé hlídky. Čas se však počítá stále a tak pokud se setkají dvě skupiny, tak začne k překvapení diváků závod. Vojáci, před chvílí jevící známky vyčerpání , najednou zmobilizují síly s 30kg těžkým batohem a zbraní utíkají k cíli, no vlastně neutíkají, oni sprintují jak na Olympiádě. Je to až skoro neuvěřitelné, co člověk dokáže. V cíli padají vyčerpáním. Přesto je potřeba ještě odevzdat zbraň a zahlásit se. Pak je teprve povoleno odpadnout. Spočítají se body a připraví se výsledy. Ty jsou vyhlášeny na společném nástupu. Mezitím se účastníci stačili umýt, najíst a převléci. Výherci získají velice cennou trofej. Většinou se s vítězi další rok už nesetkáte. Proč? O ty má velice často zájem SFOD-D neboli jinak řečeno si je vezme do svého stavu Delta. A co ostatní co nevyhráli? Cože? Vy si opravdu myslíte, že nevyhráli? Přežít tuto akci je vítězství samo o sobě a hodně z těch, kteří to prožili se vracejí. No a za rok na jaře, kdy louky začínají kvést, kdy se všechno v přírodě páruje....

 


Copyright © All Rights Reserved