zpět současné letouny USAF

Současné americké vojenské letouny

NAVIGACE
HOME PAGE
Diskuse
Naše inzerce

Aukce.Military.cz


F/A-18 Hornet

Boeing (McDonnell Douglas)

připravil Jirka Wagner

Pátá Kniha Mojžíšova (Deuteromium), Kap. 7, verš 20: "Nadto sršně pošle Hospodin Bůh tvůj na ně, dokudž by nezhynuli, kteříž by pozůstali, a kteříž by se skryli před tebou." F/A-18 Hornet (sršeň) byl vyvinut z pokusného letadla Northrop YF-17. Jeho úkolem stíhače u U.S.Navy je především získání vzdušné převahy a rovněž ochrana plavidel bojových jednotek.

Hornet byl navržen, aby plnil rozdílné úlohy stíhače a útočného letounu, a následkem toho se vyrábí ve formě, kterou lze snadno přizpůsobit kterékoli z obou úloh změnou počítačového softwaru pro akci (původně měly být vyráběny verze dvě - stíhací a útočná). Byl výsledkem poznání, že je potřeba letoun. který je nenákladný, výrobně jednoduchý a lehký a který  nahradí stroje F-4 Phantom a bude operovat společně s komplikovanějšími, ale těžšími a dražšími stroji F-14 Tomcat a F-15 Eagle. Rovněž byla potřeba náhrady za útočný letoun A-7 Corsair.

Pro US Navy a US Marine Corps byla určena smíšená výzbroj složená ze strojů F-14 a F/A-18, kdežto US Air Force přijaly kombinaci strojů F-15 a F-16. Sériová výroba F/A-18A se rozběhla 22. ledna 1976 a stroj poprvé vzlétl 18. listopadu 1978. K oficiálnímu operačnímu nasazení došlo ale až v roce 1983. Po dodání 371 kusů F/A-18A byla výroba v roce 1987 převedena na zlepšenou verzi F/A-18C s malými počítači spřaženými datovou sběrnicí, nikoli jedním velkým počítačem, s modernější vystřelovací sedačkou a možností nést průzkumnou sadu.

Současná verze pro noční útok má také nainstalovaný navigační systém s tepelným zobrazováním Hughes AAR-50. Letoun je vybaven dopplerovským radiolokátorem APG-65, který je schopen sledovat deset a současně zobrazovat osm cílů současně, je zároveň schopen odlišit dva těsně vedle sebe letící cíle. Tři na sobě nezávislé displeje v kabině slouží pro zobrazení údajů z radiolokátoru, další data z různých režimů činnosti, údaje z termovizního systému FLIR, televizních soustav (jsou-li použity) i zobrazení z naváděcích hlavic některých druhů řízené munice. V běžném provozu pilot létá podle zjednodušených informací zobrazených na pokrokově řešeném průhledovém displeji HUD. Vybrané přepínače a ovladače jsou umístěny na řídící páce a páce ovládání motorů (HOTAS). Na spodním centrálním displeji je zobrazována pohyblivá mapa s navigačními údaji, informacemi o cílech i předem známých prostorech ohrožení protivzdušnou obranou protivníka.

Konstrukčně je F/A-18 středoplošník s křídlem se šípovitostí v podstatě jen na náběžné hraně a s rozměrnými vírovými přechody kořene křídla do trupu, pod nimiž jsou umístěny jednoduché nepohyblivé otvory pro přívod vzduchu k motorům. Na koncích křídla jsou lišty pro protiletadlové řízené střely. Dvě rozměrné svislé ocasní plochy jsou ve vertikální rovině vyoseny do tvaru písmene V a jsou umístěny mezi křídlem a vodorovnými ocasními plochami. Mezi nimi jsou dva motory s malým průměrem.

Hornet létá i u Kanadských ozbrojených sil a v řadě armád dalších zemí celého světa. Operuje z pozemních základen (viz U.S. Air Bases), ale je hlavně nedílnou součástí letcké síly letadlových lodí. Hornet je malý, dvoumotorový, velmi hospodárný letoun a tyto vlastnosti jej předurčují ke službě u U.S. Navy a Marine Corps. Jako doplněk k jednosedadlovým variantám (F/A-18A/C) byly vytvořeny i verze dvousedadlové (F/A-18B/D). Obě verze jsou díky mohutné elektronické výstroji schopny útoku za každého počasí a samozřejmě i v noci. Varianta D je z menší části používána i jako výcikové letadlo. V současnosti je vyvíjena modernizovaná varianta F/A-18E/F Super Hornet.

Stručná charakteristika F/A-18C

Základní funkce víceúčelový útočný a stíhací letoun pro letadlové lodi
Výrobce McDonnell Douglas; hlavní subdodavatel: Northrop
Pohon dva dvouproudové motory General Electric F404-GE-400
Výkon 2x 16 000 lb 2x 71,2 kN
Délka 56 stop 17,07 m
Výška 15 stop 4 palce 4,66 m
Rozpětí 37,5 stop 11,43 m
Hmotnost prázdná 23 050 lb 10 455 kg
max. vzletová 56 000 lb 25 401 kg
Akční rádius stíhací doprovod 460 mil 740 km
útočný 634 mil 1020 km
Max. dolet 2190 mil 3520 km
Dostup 50 000 stop 15 000 m
Max. rychlost přes Mach 1,8 1912 km/h
Kapacita vestav. nádrží 11 000 lb 4990 kg
Výzbroj Jeden vestavěný 20mm kanón MK-61A1 Vulcan s 570 náboji; vnější výzbroj na devíti závěsnících až do 7711 kg (řízené střely AIM-9 Sidewinder, AIM-7 Sparrow, AIM-120 AMRAAM, AGM-84 Harpoon, AGM-88 HARM, Shrike, SLAM, Maverick, řízená puma Walleye); různé bomby všeobecného použití, miny, kontejnerové a segmentové pumy, napalmové nádrže raketnice a odhazovatelné přídavné nádrže. Může být vybaven i nukleárními zbraněmi.
Cena jednoho stroje 24 miliónů dolarů

 

Podrobnější komentář firmy Boing

Stroj F/A-18 Hornet je jedno- nebo dvoumístný dvoumotorový víceúčelový taktický bojový letoun. Je to první taktický bojový letoun konstruovaný od počátku jak pro plnění úkolů vzdušného boje, tak i pro útoky proti pozemním cílům. V současné době je typ F/A-18 zařazen do výzbroje letectev U.S. Navy a Marine Corps (námořnictva a námořní pěchoty) a zahraničních vojenských letectev států jako Kanada, Austrálie, Španělsko, Kuvajt, Finsko, Švýcarsko a Malajsie. Piloti Hornetů už celkově nalétali více než 3,3 miliónu letových hodin a průběžně ustavují další a další rekordy co do bezpečnosti, spolehlivosti, snadné údržby a přesnosti plnění bojových úkolů. Klíčovým hlediskem vysoké popularity letounů Hornet mezi piloty je snadnost, s jakou je lze upravit pro plnění úkolů stíhání vzdušných cílů či pro útoky na pozemní cíle a naopak. Během operace Pouštní bouře plnily letouny F/A-18 běžně úkoly stíhání i útoků na pozemní cíle současně během jediného bojového letu. Plnily celou řadu úloh: vybojování vzdušné převahy, stíhací doprovod, potlačování nepřátelské protivzdušné obrany, průzkum, funkce leteckého návodčího, palebná podpora vojsk na zemi a útoky na pozemní cíle ve dne i v noci. Typ F/A-18 se osvědčil jako nejuniverzálnější bojový letoun ve výzbroji. Spolehlivost a snadná údržba byla u letounů Hornet uvažována už při samém počátečním návrhu konstrukce. Tyto faktory mají za následek celkově nižší provozní náklady i nároky na údržbu typu F/A-18 ve srovnání s ostatními americkými námořními stíhacími i útočnými letouny a výše nákladů nutných pro udržování po celou dobu životnosti jsou naprosto srovnatelné s jinými moderními víceúčelovými letouny. Schopnost přežít v bojovém prostředí je další klíčovou vlastností letounů Hornet. U typu F/A-18 se používá celá řada systémů a technologií, které zvyšují pravděpodobnost dosažení prostoru cíle bez toho, aby byl stroj zjištěn nepřítelem, a po provedení útoku opět dokázal uniknout i v případě jeho zjištění, eventuelně aby v případě zásahu prostředky protiletadlové obrany nepřítele dopravil zpět svou osádku. U nejnovější varianty F/A-18E/F Super Hornet byly tyto systémy a technologie ještě více vylepšeny. Aby si udržel převahu nad nepřátelskými leteckými prostředky, byl typ F/A-18 průběžně pravidelně modernizován už od samého zařazení do výzbroje v roce 1983. V listopadu 1989 byly také dodány první stroje F/A-18 vybavené pro provádění útoků na pozemní cíle v noci.

Od roku 1991 se letouny F/A-18 dodávají s vylepšenými motory F404-GE-402 se zvýšenou výkonností, které mají až o 20 procent vyšší tah než motory F404 předcházejících verzí. Kombinovaný tah obou motorů letounu Hornet činí 36.000 liber a maximální rychlost více než Mach 1,8. V únoru 1992 začalo letectvo U.S. Marine Corps přebírat první letouny Hornet s možností instalace soupravy pro vzdušný průzkum. V současné době probíhá pod vedením společnosti The Boeing Company program integrace modernizovaného taktického průzkumného systému ATARS (Advanced Tactical Airborne Reconnaissance System) do strojů F/A-18D letectva námořní pěchoty. Operační zkoušky mají proběhnout v období od listopadu 1998 do ledna 1999. Do výzbroje by se tato modifikace měla dostat v březnu 1999. Od května 1994 přebírá letectvo U.S. Navy letouny F/A-18 vybavené vylepšeným palubním radiolokátorem. U tohoto modernizovaného radaru známého pod typovým označením APG-73 došlo k výraznému zvýšení kapacity paměti počítače a rychlosti jeho procesorů. Mimo to jsou dnešní Hornety vybaveny laserovým označovačem cíle/dálkoměrem umístěným ve společném pouzdře s infračerveným senzorem FLIR, což jim umožňuje umisťovat laserem naváděné bomby naprosto přesně na jejich pozemní cíle. Mimořádná provozní spolehlivost letounů Hornet a jejich neustálé vylepšování vyvolalo trvalý zájem o tyto stroje v zahraničí. O možnosti zakoupit v budoucnu tato letadla uvažují v současnosti země jako Filipíny, Chile, Česká republika, Maďarsko a Polsko. Kanada byla prvním zahraničním zákazníkem letounu F/A-18 a dnes disponuje flotilou 138 Hornetů, což je nejvíce mimo USA. Dodávky do Kanady byly splněny v roce 1988. Kanadské stroje CF-18 operují ze základen kanadského vojenského letectva Cold Lake, Alberta, a Bagotville. Kanadské vojenské letectvo v současné době zvažuje možnost realizace programu prodloužení životnosti svých letounů Hornet s tím, že by došlo současně i k modernizaci jejich avioniky. První jednotka australského letectva Royal Australian Air Force -- Operational Conversion Unit -- se základnou Williamtown obdržela své první letouny Hornet v květnu 1985. Stroje dodané RAAF byly montovány v Austrálii a dnes operují ze základen Williamtown na východě a Tindal na severu tohoto nejmenšího kontinentu. Dodávky Hornetů pro RAAF byly splněny v květnu 1990. V současné době celá tato australská flotila letounů F/A-18 prochází dvoufázovým programem upgrade, kdy je do nich montována nová avionika, nové prostředky pasivní i aktivní ochrany, nový radar a nejmodernější zbraňové systémy pro vedení vzdušného boje.

Španělské vojenské letectvo zakoupilo 72 letadel EF-18 v období let 1986 až 1990. Jeho letouny operují ze základen Zaragoza, Torrejon a Meron. V září 1995 si španělské vojenské letectvo objednalo dalších 24 letounů F/A-18A, které byly dříve používány americkým letectvem U.S. Navy. Do dnešního dne jich už bylo dodáno 13 kusů. Kuvajt podepsal kontrakt na dodávku 40 letadel F/A-18 v srpnu 1988. Celá dodávka byla splněna v srpnu 1993. Letouny se nacházejí na základně Al Jabar poblíž města Kuwait City. Letouny určené pro vojenské letectvo Kuvajtu byly jako první vybavené novými motory F404-GE-402 firmy General Electric se zvýšeným výkonem. Kuvajtská zakázka se v současné době nachází ve fázi povýrobní podpory. Spojené státy americké dále podporují vojenské letectvo Kuvajtu dodávkami programu řízení, administrativy, náhradních dílů a výjezdové týmy techniků zajišťují údržbu letadel. Finsko uzavřelo kontrakt na 64 letadel v červnu 1992. Sedm dvoumístných F-18D pro finské vojenské letectvo bylo dodáno kompletních z USA firmou Boeing. Zbývajících 57 jednomístných strojů je montováno ve Finsku v Halli u subdodavatele firmy Boeing, společnosti Finavitec z dodaných sad komponentů. První z jednomístných F-18C dodal Finavitec v červnu 1996 a poslední by měl následovat v roce 2000. Švýcarsko zakoupilo dva kompletní stroje F/A-18 a 32 sad těchto strojů pro vlastní montáž včetně podpůrných zařízení a služeb. První F/A-18D přilétl do Švýcarska v prosinci 1996 a první F/A-18C pak počátkem roku 1997. Soupravy pro montáž zbývajících 32 letadel byly dodány v roce 1997. V současné době probíhá montáž těchto strojů u firmy Swiss Aircraft and Systems Co. v Emmenu poblíž Luzernu ve Švýcarsku, která bude také zajišťovat jejich následný běžný provoz. Malajsie podepsala kontrakt na dodávku osmi letounů F/A-18 včetně následné podpory v prosinci roku 1993. Všechny tyto letouny byly dodány během roku 1997. Společnost Boeing Company je vedoucím výrobního týmu, který zajišťuje výrobu letadel F/A-18 po celých Spojených státech amerických. Boeing vyrábí přední část trupu a křídlo a zajišťuje také celkovou montáž. Hlavním subdodavatelem draku je firma Northrop Grumman Corporation, která dodává střední a zadní část trupu. Motory letounů Hornet vyrábí společnost General Electric a firma Raytheon dodává palubní radiolokátor.

 

 


Pokud najdete v článku chyby, pište autorovi článku. Jeho jméno je uvedeno v záhlaví či na konci stránky.

V případě jiných dotazů, nápadů nebo problémů,  napište mail sem

Copyright © 2016 All Rights Reserved

Bez písemného souhlasu autorů není dovoleno využívat zveřejněné informace ke komerčním účelům.


Naše další stránky: Agile Factory | Experio | Beatles